Nejbližší exoplaneta byla potvrzena pomocí nového spektrografu

Za nejbližší exoplanetu tak považujeme Proximu b obíhající kolem červeného trpaslíka zvaného Proxima Centauri, který je vzdálen jen 4,22 světelného roku, a má tak ze všech nejblíže k našemu systému. Je ale vhodné ještě doplnit, že tato hvězda je pokládána za součást trojhvězdného systému Alpha Centauri (či nověji Rigil Kentaurus), takže ji můžeme označovat jako Alpha Centauri C. Od hlavní dvojice hvězd Alpha Centauri A a B je ovšem vzdálena téměř 13.000 AU, díky čemuž je právě i pokládána za nejbližší cizí hvězdu, zatímco celý systém Alpha Centauri má udávanou vzdálenost 4,37 světelného roku, což se vztahuje právě spíše ke hvězdám A a B. 

 

 

Exoplaneta Proxima Centauri b (či jen Proxima b, nebo také Alpha Centauri Cb) byla objevena teprve v roce 2016, ovšem od té doby bylo o ní napsáno mnoho. Mohla by být velice podobná Zemi, ovšem vývoji života v nám známé podobě zrovna nepřeje právě to, že obíhá kolem červeného trpaslíka. Pohybuje se sice v tzv. obyvatelném pásu, což znamená šanci na přítomnost vody v tekutém skupenství, ale toto pásmo je velice blízko u tak malé hvězdy (Proximu b od její hvězdy dělí jen 0,05 AU), což představuje tři hlavní problémy: prakticky jistou vázanou rotaci, vystavení se divokým erupcím, jimiž jsou hvězdy tohoto typu známy a pak i pravidelné dávky rentgenového záření ve 400x vyšší intenzitě v porovnání se Zemí. 

 

Proxima b byla objevena měřením radiální rychlosti hvězdy, čili astronomové se jednoduše zaměřili na to, jak obíhající planeta svým gravitačním vlivem "cloumá" hvězdou a ovlivňuje její světlo, což je měřitelné díky Dopplerovu jevu. 

 

Konkrétně pak tuto planetu objevili astronomové z European Southern Observatory pomocí spektrografu HARPS na 3,6 m teleskopui v La Silla Observatory a pak posloužil také spektrograf UVES na 8metrovém Very Large Telescope. Nyní přišel tým z Univerzity v Ženevě s novým a výkonnějším či citlivějším spektrografem ESPRESSO, který slouží na stejném místě jako HARPS, aby s jeho pomocí nejdříve potvrdil existenci právě Proximy b. 

 

Pomocí ESPRESSO bylo upřesněno, že Proxima b má hmotnost 1,17násobku Země a jeden oběh kolem své hvězdy dokončí za pouhých 11,2 dní. Doba oběhu se dle očekávání nezměnila, ovšem udávaná hmotnost je výrazně nižší, než se udávalo dříve (cca 1,3násobek Země), takže tím má Proxima b k našemu planetárnímu ideálu ještě blíže. Pokud tedy pomineme tři výše uvedené "drobnosti". 

 

Zdroj: Science Alert