reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Nejstarší galaxie poblíž Mléčné dráhy odpovídají teorii o vlivu studené temné hmoty

20.8.2018, Jan Vítek, aktualita
Nejstarší galaxie poblíž Mléčné dráhy odpovídají teorii o vlivu studené temné hmoty
Některé z vůbec prvních galaxií vesmíru stále existují a dle astronomů z Durhamské univerzity a Harvardu právě takové starobylé galaxii najdeme i velice blízko Mléčné dráhy. Co to vypovídá o předním modelu popisujícím raný vesmír?
Asi jednu miliardu let po velkém třesku se objevily první galaxie, jejichž minulost tak sahá do doby před 12,8 miliardami let, ovšem do tohoto období dle aktuálních údajů spadá i zformování naší galaxie Mléčná dráha, takže ona sama by mezi ně měla patřit. 
 
 
Dle aktuálního přesvědčení se měly první atomy vodíku vytvořit ve vesmíru starém 380.000 let, ale trvalo téměř 100.000 let, než se vesmír zchladil natolik, aby se atomy mohly shlukovat a tvořit první hvězdy, které se staly základem galaxií. My dnes známe v naší galaxii až 13,7 miliard let staré hvězdy, takže z toho plyne, že pokud měl vesmír vzniknout před 13,8 miliardami let, Mléčná dráha samotná patří mezi jeho nejstarší galaxie. To Galaxie v Andromedě je oproti té naší pěkný cucák starý jen cca 10 miliard let. 
 
Když ne náš nejbližší galaktický soused, které jsou tedy ony proklamované nejstarší galaxie, jež máme "velice blízko" sebe? Z pozorování vzdáleného vesmíru, které zajistil především Hubbleův dalekohled, se ukázalo, že po vzniku prvních galaxií si dal vesmír na zhruba další miliardu let pauzu.
 
Mohlo za to intenzivní ultrafialové záření právě z původních galaxií, které ionizovalo zbývající okolní vodík, což zabránilo jeho zchladnutí a tvorbě nových hvězd. Tento vodík nakonec přeci jen díky působení temné hmotny zchladl a vytvořit s ní kolem galaxií hala, která zabránila dalšímu pronikání ultrafialového záření do hlubin vesmíru, kde se pak po miliardě let začaly už ve velkých počtech tvořit hvězdy a nové galaxie. 
 
 
Toto známe jako Lambda-CDM model (CDM jako studená temná hmota) a právě tento model má podporovat objev astronomů z Durhamské univerzity a Harvardu. A o jaký objev vůbec jde? Týká se dvou výrazných populací trpasličích galaxií, které obíhají Mléčnou dráhu. Jedna z nich se měla vytvořit v době ještě před tím, než se objevila kolem původních galaxií hala z temné hmoty, čili před více než 13 miliardami let. Druhá skupina, která zahrnuje jasnější galaxie, se objevila alespoň o několik set milionů let později. Mezi nejstarší blízké trpasličí galaxie tak počítáme Segue-1, Bootes I, Tucana II a Ursa Major I, přičemž podobné galaxie má nyní mít na své orbitě blízká M31, čili Andromeda. 
 
Astronomům jde především o distribuci starších a mladších galaxií, která dle nich odpovídá právě modelu Lambda-CDM. Ten v grafické podobně ztvárňuje výše uvedený obrázek, kde je zachycena právě distribuce mladších světlejších galaxií (modře) a starých tmavších (bíle). 
 
Ještě před deseti lety by takové sčítání trpasličích galaxií nebylo s tehdejšími nástroji možné, takže je dobré vidět, že se nyní s jeho pomocí potvrzuje teorie, která se prosadila již v 80. letech.
 
Zdroj: Phys.org
reklama