Nvidia Thor přijde místo Atlanu a s 2000 TOPS překoná Orin 8násobně

Společnost Nvidia dnes nepředstavila jen novou architekturu Ada Lovelace a grafické karty GeForce RTX 4000, ale také nastínila nový čip Nvidia Thor. Tento čip má být extrémně výkonným procesorem pro autonomní auta, resp. pro funkce jízdních asistentů. Dnes má tuto úlohu Nvidia Orin s výkonem 254 TOPS, přičemž výrobci aut ho většinou kvůli potřebě většího výkonu dávají do aut ve více kusech (např. Li Auto AD Max má dva s výkonem 508 TOPS, NIO Adam je tvořen rovnou ze 4 kusů s celkovým výkonem 1016 TOPS). V roce 2024 měl přijít nový procesor Atlan s 1000 TOPS, ale ten byl z roadmapy vyškrtnut a nyní je v plánu právě Thor. Ten má přinést obrovský výkon 2000 TOPS a je v plánu pro rok 2025. Dnešní Orin tak má překonat 8násobně.

 

 

Thor bude mít 77 miliard tranzistorů a velkým rozdílem je to, že bude do sebe integrovat funkce různých procesorů. Zatímco dnes je po autě několik procesorů, které se starají o reakce na data z různých senzorů, Nvidia Thor by toto vše měl integrovat v jednom procesoru a být velmi flexibilní. Celý tak může být vyhrazen pro autonomní řízení, nebo takto bude vyhrazena velká část, ale menší část čipu bude sloužit pro infotainment a podobně. Výsledkem by měly být také znatelně nižší náklady a jeden velký čip by takto mohl ušetřit až několik stovek USD proti většímu počtu menších procesorů. Nvidia už má i prvního zákazníka, kterým je čínská společnost Zeekr (luxusní odnož Geely) a jistě nebude jediná. Zeekr zatím využívá dva Oriny (508 TOPS) pro asistenty 3. úrovně.

 

Celá myšlenka Thora vychází ze tří novinek Nvidie z poslední doby, procesorů Grace, Hopper a Ada Lovelace. Zatímco paralelní výpočty mohou velmi pěkně běžet na extrémně výkonném GPU, procesor Grace naopak nabízí excelentní jednovláknový výkon pro zbývající procesy, které se nedají samy o sobě dobře paralelizovat.

 

Velmi působivá byla na GTC 2022 i prezentace systému Drive Sim. Systém dokáže na základě senzorů vytvořit 3D mapu prostředí, detekovat jednotlivé objekty a následně umožní tuto realitu ohýbat. Ve scéně je možné posouvat objekty, přidávat tam vlastní (další auta, chodce,...), upravenou scénu přehrát a systém v autě nepozná, zda se pohybuje po skutečné silnici, nebo je mu předkládána virtuální realita. Při testování chování vozu tak není třeba pouštět auto na skutečnou silnici, ale lze mu vytvářet kvanta různých situací úpravou už natočené scény. Tyto objekty mohou být vygenerovány člověkem nebo samotnou AI. Umožní simulovat i vnitřek vozu.

 

Zdroj: techcrunch.com, anandtech.com