reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Outsourcing u Boeingu: software pro 737 MAX 8 "datlili" v Indii za $9 na hodinu

2.7.2019, Milan Šurkala, aktualita
Outsourcing u Boeingu: software pro 737 MAX 8 "datlili" v Indii za $9 na hodinu
Outsourcing je naprosto běžná praktika, která má řešit spoustu problémů. Nemělo by se to s ní ale přehánět. Podle poslední zprávy totiž Boeing při vývoji svého nechvalně známého letounu 737 MAX 8 outsourcoval až příliš.
Letadla Boeing 737 MAX 8 přináší společnosti jeden problém za druhým a stále se přetřásají další a další detaily o tom, jak to vůbec funguje v dnešním leteckém průmyslu. A moc pozitivní to není. Zdá se, že už i do letecké dopravy dorazila snaha o co nejnižší náklady, a to i za cenu méně kvalitního produktu (ostatně tomu napovídá i malý počet bezpečnostních senzorů a bezpečnostní výbava jen za příplatek). Jak totiž vyplynulo z poslední zprávy Bloombergu, americký Boeing při vývoji 737 MAX 8 outsourcoval značnou část softwarového vývoje do mnohem levnějších zemí, např. dnes tak populární Indie. Ještě před pár lety to znamenalo mzdové náklady okolo $5 za hodinu, dnes je to údajně okolo $9. Mezi známými mám spoustu programátorů a jejich zkušenosti s outsourcingem do levnějších zemí jsou vždy totožné. Neustálé vysvětlování postupů a opravování chybného kódu.
 
Boeing 737 MAX 8
 
autor: acefitt from Calgary, Alberta, Canada [CC BY 2.0]
 
Přesně totéž zmiňovali i inženýři z Boeingu. Od dob vývoje Dreamlineru se začalo hodně tlačit na náklady a při vývoji 737 MAX 8 se prý snižovalo naprosto všude, kde to šlo. Vývojáři Boeingu tak vyjádřili znepokojení, když byly jejich týmy mnohdy rozpuštěny s tím, že budou nahrazeny vývojáři z levnějších zemí. Především šlo o společnosti HCL Technologies Ltd. a Cyient Ltd.
 
Mark Rabin, dřívější inženýr Boeingu, který pracoval na testování softwaru pro 737 MAX 8, jen podotkl, že tito levnější vývojáři sice vyvíjeli software dle specifikací Boeingu, ale vše bylo ve výsledku hodně kontroverzní. Tento způsob byl dle jeho slov mnohem méně efektivní, než kdyby celý kód napsali rovnou v Boeingu ti, kteří jsou sice na první pohled dražší, ale mají mnohem lepší povědomí o leteckých technologiích a zkušenosti v nich. Mnohokrát docházelo k tomu, že se software předával tam a zpátky kvůli tomu, že byl chybný nebo jinak nesprávný.
 
Vance Hilderman, který založil společnost TekSci, jež nabízí letecké inženýry pro jednotlivé kontrakty, tvrdí, že zatímco pracovníkům se v levných zemích platí okolo již zmíněných $9 za hodinu, témuž pracovníkovi v USA by už museli zaplatit $35 až $40. Jenže právě oním vrácením kódu sem a tam přes půl světa, opravováním chyb i kvůli tomu, že to někdo v USA s levnými pracovníky pořád musí řešit, vyjde takový vývojář spíše tak na $80 za hodinu.
 
Pokud však jde o dvě tragické nehody letadla Boeing 737 MAX 8, které si vyžádaly životy téměř 350 lidí kvůli selhání systému MCAS, tak na tomto systému ani jedna z výše zmíněných indických společností nespolupracovala. Ty se věnovaly jiným testům (HCL se údajně věnovalo vývoji a testům leteckých displejů, Cyient pak testům jiných zařízení v letadle). Hovoří se o tom, že větší zapojení indických společností do vývoje společnosti Boeing dopomohlo k získání velkého vládního kontraktu pro indickou armádu i komerční sektor ve výši 22 miliard dolarů. Součástí bylo i 100 kusů kontroverzních letadel 737 MAX 8.
 


Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.
reklama