www.svethardware.cz
>
>
>

Poznejte Kronos, požírač planet

Poznejte Kronos, požírač planet
, , aktualita
Jméno Kronos je v různých podobách dobře známé z mytologie i populární kultury, ovšem nyní budeme o něm mluvit jako o hvězdě podobné našemu Slunci, která měla dle astronomů pozřít více než tucet planet. Právě díky tomu si vysloužila tuto přezdívku.
K oblíbeným
reklama
Kronos, přesněji řečeno HD 240430, je hvězda vzdálená asi 350 světelných let, která se ke svému okolí chová velice macešsky. To naše Slunce je učiněný beránek, který nás ovlivňuje (alespoň dle našich znalostí) leda svými cykly a občasnou tou erupcí, i když i ta by mohla mít pro dnešní moderní elektrifikovanou společnost velice neblahé následky. S Kronosem to ale nesnese srovnání, pokud se astronomové nemýlí. 
 
 
Této hvězdě se věnují astronomové z Princetonu, kteří tvrdí, že za 4 miliardy let své existence pozřela přes tucet planet z vnitřní části svého systému, takže lze mluvit o kamenných planetách. Osud systému hvězdy Kronos mohl být srovnán s blízkou souputovkyní Krios (česky Kríos - HD 240429), která své planety měla "ušetřit". 
 
 
Je tak zřejmé, že astronomové si vybrali označení Kronos dle mytologického řeckého Titána, jenž snědl své děti a rovněž Kríos známe z rodokmenu Titánů. Něco takového objevit ale nebyl původní záměr astronomů, jak už tomu bývá. Ti pátrali s využitím vesmírného zařízení Gaia Evropské vesmírné agentury po dvojicích hvězd, které se pohybují stejným směrem a obíhají kolem sebe, a tak se dá předpokládat, že vznikly ze stejného materiálu a zhruba ve stejném čase. Takové dvojice už jsou dobře známé, ovšem nyní se ukázalo, že Kronos se svým chemickým složením velice podstatně liší od Kriosu a právě na základě toho astronomové uvádějí, že se musel v průběhu existence obohatit právě materiálem z blízkých planet. 
 
Ve složení Kronosu bylo nalezeno překvapivé množství prvků, z nichž se skládají kamenité planety, a to železo, hliník, křemík či hořčík. Tyto prvky se pochopitelně ve hvězdách typu Slunce běžně nacházejí, ale ve velmi malém množství. Z hlediska astronomie prchavých prvků, jako je vodík či dusík, je v obou hvězdách velice podobné množství, takže z toho vyplývá, že složení Kronosu se postupem času změnilo a dle toho aktuálního je nejlepší vysvětlení právě to, že si přitáhl řadu planet z nejbližšího okolí. 
 
Astronomové z Princetonu pracovali také se scénářem, že hvězdy vznikly v různý čas na různých místech a časem prostě doputovaly k sobě, ale to je nepravděpodobné vzhledem ke stejnému stádiu vývoje obou hvězd. Kronos přitom obsahuje ve zvýšené míře všechny prvky, které tvoří kamenité planety, zatímco uhlík, vodík, dusík a další podobné prvky nejsou zastoupeny ve zvýšené míře, což silně mluví právě pro teorii o pozření řady planet a dle výpočtů by to mělo být asi 15 světů stejných jako Země (nebo méně tzv. superzemí). 
 
Zároveň tím bylo i vyloučeno, že by Kronos měl pozřít pár plynných obrů, i kdyby měly kamenné jádro, neboť v takovém případě by bylo složení hvězdy odlišné, a to právě díky plynům, jež by značně pozměnily poměr uhlíku a dusíku. Astronomové také přišli s teoriemi, jak se taková věc mohla přihodit, přičemž nejpravděpodobnější je to, že planety na kolizní dráhu přivedl průlet systému Kronos kolem jiné hvězdy, jež oběžné dráhy planet destabilizovala. Pak je tu otázka, proč systém Kriosu tomuto unikl, ovšem tyto hvězdy jsou velice daleko od sebe a oběhnou se jednou za deset tisíc let, takže je to docela možné. 
 
Případ Kronosu tak může vyvrátit dosavadní přesvědčení, že hvězdy se rodí s chemickým složením, které se v průběhu jejich života nemění (nehledě na termojadernou fúzi, pochopitelně). Je ale zřejmé, že případ 15 pozřených Zemí bude i tak spíše výjimečný. 
 
Zdroj: Astronomy


Ceny souvisejících / podobných produktů:


reklama
Nejnovější články
Populární Microsoft Teams nyní i pro Linux Populární Microsoft Teams nyní i pro Linux
Komunikátor a kolaborativní nástroj Microsoft Teams se těší velké popularitě a počet uživatelů se stále zvyšuje. Nově je k dispozici i pro operační systém Linux a doplňuje tak spoustu jiných operačních systémů, pro které je již k dispozici.
Dnes, aktualita, Milan Šurkala1 komentář
Avantek uvádí pracovní stanici s procesorem Ampere eMAG Avantek uvádí pracovní stanici s procesorem Ampere eMAG
I když serverovému trhu drtivě vládne Intel, drápky začíná vytahovat i AMD a snaží se i společnost Ampere Computing. Její procesor eMAG si právě našel cestu do pracovních stanic od Avanteku.
Dnes, aktualita, Milan Šurkala1 komentář
Intel uvádí RealSense L515: miniaturní laserový radar Intel uvádí RealSense L515: miniaturní laserový radar
Intel RealSense L515 byl výrobcem označena za světově nejmenší a energeticky nejefektivnější lidar s vysokým rozlišením. Jde tak o zařízení, které dokáže laserovými paprsky ohmatávat prostředí. K čemu přijde vhod? 
Dnes, aktualita, Jan Vítek
Half-Life Alyx bude dle vývojáře záležitost čistě pro jednoho hráče Half-Life Alyx bude dle vývojáře záležitost čistě pro jednoho hráče
Half Life: Alyx představuje návrat společnosti Valve na herní výsluní, i když pouze pro majitele příslušných VR headsetů a samozřejmě nemůžeme automaticky předpokládat, že to bude návrat úspěšný. Co nového se ale dozvíme?
Dnes, aktualita, Jan Vítek
Jaká je budoucnost extrémní ultrafialové litografie? Jaká je budoucnost extrémní ultrafialové litografie?
Extrémní ultrafialová litografie (EUVL) přichází ještě včas na to, aby výrobci čipů už nemuseli využívat stále složitější způsoby obcházení limitů hlubokého ultrafialového spektra (DUV). Jaký dopad bude EUVL mít? 
Dnes, aktualita, Jan Vítek