>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
Průvodce světem tabletů
28.4.2011, Jan Vítek, článek
V těchto dnech probíhá tabletová mánie, kterou odstartoval nejen příchod Apple iPad, ale i další události a celkový vývoj v IT průmyslu. My si připomeneme nejen nedávnou minulost, ale půjde i o to, co nás čeká v brzké budoucnosti. Doplněno o 3 nové kapitoly.
Kapitoly článku:
Poznámka: Tento článek vyšel původně 9.9.2010. Díky rychlému vývoji v oblasti tabletů došlo teď k jeho aktualizaci - byly přidány 3 kapitoly s novým obsahem mapujícím změny za posledních 6 měsíců a upřesňující to, co nás brzy čeká.
Jsou tomu již tři roky, co jsme zažili nástup levných, malých a nevýkonných mobilních počítačů, pro něž se k velké nelibosti firmy Psion zažilo označení netbook. Tuto malou revoluci začala společnost Asus se svou řadou Eee PC, která si v té době ještě myslela, že uživatelé rádi sáhnou po výhodě nainstalovaného operačního systému Linux, aby nemuseli platit za licenci OS Windows. Leč i první netbooky byly založeny na procesorech architektury x86 poskytnutých společností Intel, a tak Microsoft pochopitelně jen tak nestál a nekoukal.
Jeden z prvních netbooků - Asus Eee PC 8G s pouze 7" displejem
Netrvalo dlouho a dominantní softwarovou platformou pro netbooky se stal výběhový operační systém Windows XP, jemuž se pro tyto účely prodloužila životnost, čili podpora ze strany výrobce. Microsoft navíc brzy začal diktovat i výrobcům hardwaru, a ti, pokud chtěli pro své netbooky získat levné licence pro Windows XP, museli dodržet jistá pravidla ohledně velikosti obrazovky, kapacitě operační paměti, pevného disku, apod. To ostatně platí dnes i pro Windows 7 Starter.
Asus začal být po několika měsících následován svými konkurenty, mezi něž můžeme počítat především MSI a Acer. Jiné firmy jako Dell či Hewlett-Packard však netbooky zprvu opovrhovaly, neboť z levných zařízení kouká jen malý výdělek, ovšem následně se i ty nechaly strhnout vlnou zájmu uživatelů a dnes neexistuje významný výrobce notebooků, který by v nabídce neměl i netbooky.
Vývoj netbooků tedy celé tři roky dospíval do dnešního stavu, kdy si můžeme vybrat z nepřeberné nabídky modelů vybavených i moderními dvoujádrovými Atomy a výkonným grafickým systémem NVIDIA ION 2. Co jim však zůstalo, je nadvláda společnosti Microsoft a jejího OS Windows.
A jaká je analogie netbooků k tabletům? Jde shodně o nový typ přenosných počítačů, které se náhle objevily na trhu a od té doby začal jejich vývoj a rozšiřování, i když na to zatím ještě nebyl dostatek času. Z jiných úhlů pohledu jsou však patrné jisté nezanedbatelné rozdíly, jež si nyní rozebereme.
Lenovo ThinkPad X201 Tablet
Pokud bychom zmínili slovo tablet či tablet PC před více než rokem, asi by si valná většina představila konvertibilní tablety, tedy klasické notebooky, jejichž dotyková obrazovka se dá obrátit a přiklopit zpět k základně. Jedním z takových je i nedávno recenzovaný Lenovo ThinkPad X201. Dalším typem může být Booklet se dvěma displeji, jenž připomíná knihu a pak tu jsou také tablety s odnímatenou mechanickou klávesnicí. My se ale budeme zabývat tím, co se rozumí býti tabletem z dnešního pohledu, čili zařízení s jedním velkým displejem bez samostatné klávesnice - tzv. Slate.
Mánii s tablety odstartovala společnost Apple se svým rozporuplně přijatým iPadem. Jako obvykle tato společnost do poslední doby tajila, s čím nakonec přijde, až nakonec na konci ledna tohoto roku oficiálně uvedla iPad na trh. Ten nám nabídl a stále nabízí nově vyvinutý 1GHz procesor Apple A4, kvalitní multidotykový 10" displej s technologií IPS, akcelerometr či výhodu v podobě přístupu do App Store či iTunes Store. Na druhou stranu je iPadu často vyčítán nedostatek rozhraní, zvláště pak portu USB, čtečky paměťových karet nebo i absence webové kamery či podpory pro Flash.
Steve Jobs ukazuje Apple iPad
Firma Apple je však bezpochyby designový trendsetter, čili firma dávající ostatním vzor na poli designu. A ostatní firmy tento vzor velmi rády následují, což jsme mohli zaznamenat ve snahách okopírovat design počítačů MacBook Air a MacBook Pro, či alespoň některých jejich prvků. Nejinak je tomu u iPadu, ovšem to se nyní spojuje se snahou dostat co nejdříve na trh modely, které se svezou na vzrůstající vlně zájmu o tato nová zařízení.
Řada firem využila také námitek uživatelů stěžujících si na to, že si k iPadu nepřipojí svůj USB flash disk, fotoaparát či paměťovou kartu z něj, nemohou se spojit s rodinou videohovorem přes Skype, atp. Nejednou jsme tak již mohli vidět prohlášení o zabijáku iPadu v podobě prostého "netbooku bez klávesnice s dotykovou obrazovkou". Ovšem nač bychom si měli kupovat takové zařízení, když nám kdejaký netbook poskytne v podstatě to samé?
Tablet však není pouze přenosným počítačem bez klávesnice. Tablet by měl být uceleným prvkem, kde software dokonale spolupracuje s hardwarem, neboť jeho způsob užití i možnosti jsou vysoce specifické a v porovnání s notebooky/netbooky omezené. Proto jsou dle mého názoru tablety vytvořené z netbooků s platformou x86 zbytečnými produkty, ať mají sebevíc USB portů či webkameru s úžasným rozlišením a nemusí mít ani plnohodnotný desktopový operační systém. Naštěstí ale výrobci zůstali ve snaze přinést brzkou odpověď na iPad s využitím hardwaru netbooků především u konvertibilních tabletů spíchnutých horkou jehlou. Příkladem může být Acer Aspire 1825PTZ, Fujitsu LifeBook TH700 či paradoxně již podstatně dříve představený Gigabyte TouchNote T1028.
K čemu jinému má moderní tablet blízko, když už ne pouze k osobním počítačům? Pro odpověď nemusíme jít daleko, stačí z kapsy vytáhnout váš chytrý telefon, který se řadě dnešních tabletů může velmi blížit jak hardwarovou, tak softwarovou výbavou. A to je hlavní rozdíl mezi netbooky a tablety, od nějž se odvíjí v podstatě vše ostatní. Upozorňuji, že máme na mysli především zmíněný typ Slate.
Hewlett-Packard Slate PC
Nové tablety se tedy vesměs dokázaly elegantně vyhnout platformě x86, a tím i chapadlům společnosti Microsoft a jejímu "všeobjímajícímu" operačnímu systému Windows 7. Chystané modely jsou totiž založeny především na energeticky úsporných platformách společnosti ARM, jež vládne světu mobilních telefonů ještě pevnější rukou, než jakou Intel svírá svět osobních počítačů. Licencování technologií ARM ale probíhá poněkud jinak a i s tím je spojena i svoboda otevřených platforem, která velmi přispěla k bouřlivému rozvoji tabletů, jaký jsme zaznamenali v posledních měsících a s nímž se nástup netbooků v žádném případě nemůže rovnat. Zatím je ale tento úsvit Slate tabletů víceméně virtuální, neboť o reálné dostupnosti samotných produktů se nedá mluvit, i když toto se má již brzy změnit.
Mezi výrobce tabletů také nepatří především známé firmy zabývající se produkcí notebooků a netbooků, ale uplatní se zde také i jiní výrobci včetně těch, kteří nejsou příliš známí. Výjimkou nejsou ani levné čínské produkty prodávající se s mizivou podporou na internetových aukcích a jinými alternativními kanály. Na to ostatně přijde čas v příštích kapitolách.
Jak tedy můžeme vidět moderní tablet? Víceméně tu jsou dva směry, z nichž první je tradiční využívající hardwarovou platformu Intel s procesory Atom, kde se logicky uplatní operační systém Windows 7 Starter. Atomy se však nedají svou energetickou efektivitou s procesory ARM srovnat a operační systém Windows 7 se zase příliš nehodí pro použití s počítači ovládanými především přes dotykovou obrazovku (to Steve Ballmer nedávno přiznal), i když se Microsoft před jeho příchodem prsil, že na to při vývoji myslel. Samotné prostředí OS se sice ovládat dá, ale problémem jsou aplikace, které jsou stále uzpůsobeny pro normální počítače s myší a klávesnicí.
Druhý směr je platforma s procesory ARM, které mají nad Atomy navrch v energetické nenáročnosti a díky SoC řešením jako NVIDIA Tegra nepostrádají ani výkon. Co se týče softwarové výbavy, pak je tu opět Microsoft a jeho nadcházející Windows Embedded CE 7.0, ovšem především se budeme v nejbližší době dle všeho setkávat s operačním systém Google Android, popřípadě s MeeGo, což je dítko firem Intel a Nokia, které to s ním myslí opravdu vážně a hodlají se zaměřit především na vývoj budoucích uživatelských rozhraní, která jsou pro podobná hardwarová zařízení přímo klíčová.
Microsoft má tedy v případě tabletů zdatnou konkurenci a již nebude schopen využít své jasné převahy u systémů založených na architektuře x86. My se proto můžeme těšit na rozdílné produkty, mezi něž dnešní notebooky s uniformním hardwarem a Windows 7 Starter rozhodně nespadají. To je na jednu stranu dobře, ale na druhou stranu bude třeba se v takové nabídce orientovat, pokud nám tedy není úplně jedno, co koupíme, nebo se spoléháme vyloženě na značku. A k tomu by měl posloužit i tento článek.
Příchod tabletů
Jsou tomu již tři roky, co jsme zažili nástup levných, malých a nevýkonných mobilních počítačů, pro něž se k velké nelibosti firmy Psion zažilo označení netbook. Tuto malou revoluci začala společnost Asus se svou řadou Eee PC, která si v té době ještě myslela, že uživatelé rádi sáhnou po výhodě nainstalovaného operačního systému Linux, aby nemuseli platit za licenci OS Windows. Leč i první netbooky byly založeny na procesorech architektury x86 poskytnutých společností Intel, a tak Microsoft pochopitelně jen tak nestál a nekoukal.
Jeden z prvních netbooků - Asus Eee PC 8G s pouze 7" displejem
Netrvalo dlouho a dominantní softwarovou platformou pro netbooky se stal výběhový operační systém Windows XP, jemuž se pro tyto účely prodloužila životnost, čili podpora ze strany výrobce. Microsoft navíc brzy začal diktovat i výrobcům hardwaru, a ti, pokud chtěli pro své netbooky získat levné licence pro Windows XP, museli dodržet jistá pravidla ohledně velikosti obrazovky, kapacitě operační paměti, pevného disku, apod. To ostatně platí dnes i pro Windows 7 Starter.
Asus začal být po několika měsících následován svými konkurenty, mezi něž můžeme počítat především MSI a Acer. Jiné firmy jako Dell či Hewlett-Packard však netbooky zprvu opovrhovaly, neboť z levných zařízení kouká jen malý výdělek, ovšem následně se i ty nechaly strhnout vlnou zájmu uživatelů a dnes neexistuje významný výrobce notebooků, který by v nabídce neměl i netbooky.
Vývoj netbooků tedy celé tři roky dospíval do dnešního stavu, kdy si můžeme vybrat z nepřeberné nabídky modelů vybavených i moderními dvoujádrovými Atomy a výkonným grafickým systémem NVIDIA ION 2. Co jim však zůstalo, je nadvláda společnosti Microsoft a jejího OS Windows.
A jaká je analogie netbooků k tabletům? Jde shodně o nový typ přenosných počítačů, které se náhle objevily na trhu a od té doby začal jejich vývoj a rozšiřování, i když na to zatím ještě nebyl dostatek času. Z jiných úhlů pohledu jsou však patrné jisté nezanedbatelné rozdíly, jež si nyní rozebereme.
Lenovo ThinkPad X201 Tablet
Pokud bychom zmínili slovo tablet či tablet PC před více než rokem, asi by si valná většina představila konvertibilní tablety, tedy klasické notebooky, jejichž dotyková obrazovka se dá obrátit a přiklopit zpět k základně. Jedním z takových je i nedávno recenzovaný Lenovo ThinkPad X201. Dalším typem může být Booklet se dvěma displeji, jenž připomíná knihu a pak tu jsou také tablety s odnímatenou mechanickou klávesnicí. My se ale budeme zabývat tím, co se rozumí býti tabletem z dnešního pohledu, čili zařízení s jedním velkým displejem bez samostatné klávesnice - tzv. Slate.
Apple iPad - velký vzor?
Mánii s tablety odstartovala společnost Apple se svým rozporuplně přijatým iPadem. Jako obvykle tato společnost do poslední doby tajila, s čím nakonec přijde, až nakonec na konci ledna tohoto roku oficiálně uvedla iPad na trh. Ten nám nabídl a stále nabízí nově vyvinutý 1GHz procesor Apple A4, kvalitní multidotykový 10" displej s technologií IPS, akcelerometr či výhodu v podobě přístupu do App Store či iTunes Store. Na druhou stranu je iPadu často vyčítán nedostatek rozhraní, zvláště pak portu USB, čtečky paměťových karet nebo i absence webové kamery či podpory pro Flash.
Steve Jobs ukazuje Apple iPad
Firma Apple je však bezpochyby designový trendsetter, čili firma dávající ostatním vzor na poli designu. A ostatní firmy tento vzor velmi rády následují, což jsme mohli zaznamenat ve snahách okopírovat design počítačů MacBook Air a MacBook Pro, či alespoň některých jejich prvků. Nejinak je tomu u iPadu, ovšem to se nyní spojuje se snahou dostat co nejdříve na trh modely, které se svezou na vzrůstající vlně zájmu o tato nová zařízení.
Řada firem využila také námitek uživatelů stěžujících si na to, že si k iPadu nepřipojí svůj USB flash disk, fotoaparát či paměťovou kartu z něj, nemohou se spojit s rodinou videohovorem přes Skype, atp. Nejednou jsme tak již mohli vidět prohlášení o zabijáku iPadu v podobě prostého "netbooku bez klávesnice s dotykovou obrazovkou". Ovšem nač bychom si měli kupovat takové zařízení, když nám kdejaký netbook poskytne v podstatě to samé?
Tablet však není pouze přenosným počítačem bez klávesnice. Tablet by měl být uceleným prvkem, kde software dokonale spolupracuje s hardwarem, neboť jeho způsob užití i možnosti jsou vysoce specifické a v porovnání s notebooky/netbooky omezené. Proto jsou dle mého názoru tablety vytvořené z netbooků s platformou x86 zbytečnými produkty, ať mají sebevíc USB portů či webkameru s úžasným rozlišením a nemusí mít ani plnohodnotný desktopový operační systém. Naštěstí ale výrobci zůstali ve snaze přinést brzkou odpověď na iPad s využitím hardwaru netbooků především u konvertibilních tabletů spíchnutých horkou jehlou. Příkladem může být Acer Aspire 1825PTZ, Fujitsu LifeBook TH700 či paradoxně již podstatně dříve představený Gigabyte TouchNote T1028.
Tablet != PC
K čemu jinému má moderní tablet blízko, když už ne pouze k osobním počítačům? Pro odpověď nemusíme jít daleko, stačí z kapsy vytáhnout váš chytrý telefon, který se řadě dnešních tabletů může velmi blížit jak hardwarovou, tak softwarovou výbavou. A to je hlavní rozdíl mezi netbooky a tablety, od nějž se odvíjí v podstatě vše ostatní. Upozorňuji, že máme na mysli především zmíněný typ Slate.
Hewlett-Packard Slate PC
Nové tablety se tedy vesměs dokázaly elegantně vyhnout platformě x86, a tím i chapadlům společnosti Microsoft a jejímu "všeobjímajícímu" operačnímu systému Windows 7. Chystané modely jsou totiž založeny především na energeticky úsporných platformách společnosti ARM, jež vládne světu mobilních telefonů ještě pevnější rukou, než jakou Intel svírá svět osobních počítačů. Licencování technologií ARM ale probíhá poněkud jinak a i s tím je spojena i svoboda otevřených platforem, která velmi přispěla k bouřlivému rozvoji tabletů, jaký jsme zaznamenali v posledních měsících a s nímž se nástup netbooků v žádném případě nemůže rovnat. Zatím je ale tento úsvit Slate tabletů víceméně virtuální, neboť o reálné dostupnosti samotných produktů se nedá mluvit, i když toto se má již brzy změnit.
Mezi výrobce tabletů také nepatří především známé firmy zabývající se produkcí notebooků a netbooků, ale uplatní se zde také i jiní výrobci včetně těch, kteří nejsou příliš známí. Výjimkou nejsou ani levné čínské produkty prodávající se s mizivou podporou na internetových aukcích a jinými alternativními kanály. Na to ostatně přijde čas v příštích kapitolách.
Jak tedy můžeme vidět moderní tablet? Víceméně tu jsou dva směry, z nichž první je tradiční využívající hardwarovou platformu Intel s procesory Atom, kde se logicky uplatní operační systém Windows 7 Starter. Atomy se však nedají svou energetickou efektivitou s procesory ARM srovnat a operační systém Windows 7 se zase příliš nehodí pro použití s počítači ovládanými především přes dotykovou obrazovku (to Steve Ballmer nedávno přiznal), i když se Microsoft před jeho příchodem prsil, že na to při vývoji myslel. Samotné prostředí OS se sice ovládat dá, ale problémem jsou aplikace, které jsou stále uzpůsobeny pro normální počítače s myší a klávesnicí.
Druhý směr je platforma s procesory ARM, které mají nad Atomy navrch v energetické nenáročnosti a díky SoC řešením jako NVIDIA Tegra nepostrádají ani výkon. Co se týče softwarové výbavy, pak je tu opět Microsoft a jeho nadcházející Windows Embedded CE 7.0, ovšem především se budeme v nejbližší době dle všeho setkávat s operačním systém Google Android, popřípadě s MeeGo, což je dítko firem Intel a Nokia, které to s ním myslí opravdu vážně a hodlají se zaměřit především na vývoj budoucích uživatelských rozhraní, která jsou pro podobná hardwarová zařízení přímo klíčová.
Microsoft má tedy v případě tabletů zdatnou konkurenci a již nebude schopen využít své jasné převahy u systémů založených na architektuře x86. My se proto můžeme těšit na rozdílné produkty, mezi něž dnešní notebooky s uniformním hardwarem a Windows 7 Starter rozhodně nespadají. To je na jednu stranu dobře, ale na druhou stranu bude třeba se v takové nabídce orientovat, pokud nám tedy není úplně jedno, co koupíme, nebo se spoléháme vyloženě na značku. A k tomu by měl posloužit i tento článek.
