Audiolab M-DAC: konečné řešení audia na PC
2.4.2013, Petr Štefek, recenze
Audiolab M-DAC předchází pověst skvělého DAC k PC nebo MACu, který dokáže z dobře nahraného materiálů vytěžit opravdu maximum. Podíváme se, jestli má všechen ten humbuk opravdové opodstatnění.
Kapitoly článku:
- Audiolab M-DAC - úvod
- Audiolab M-DAC - bližší pohled
- Audiolab M-DAC - poslechový test
- Audiolab M-DAC - závěr
Audiolab je jako značka známá především jako výrobce hi-fi komponent s velmi dobrým poměrem výkonu k ceně a v poslední době stejně jako ostatní společnosti klade důraz na produkty, které dokáží přehrávat ve vysoké kvalitě digitální záznamy z počítače či jiného transportu. Audiolab M-DAC je výrobkem, který získal po světě přehršel různých ocenění a my se dnes chceme právě tomuto DAC podívat pod pokličku a zjistit, zda nás výrobce nechce ošálit pouze pěknými marketingovými "slovíčky" a několika pozitivními recenzemi v respektovaném tisku.
Abychom neskočili rovnýma nohama přímo do recenze tohoto DAC, řekneme si také něco o původu této značky. Audiolab je původně britská značka, která v průběhu let přešla pod křídla čínského investičního holdingu IAG (International Audio Group). Zlí jazykové tvrdí, že čínští vlastníci jsou negativním signálem pro kvalitu dodávaných výrobků, ale v praxi je tomu dokonce přímo naopak. IAG do každé značky, respektive společnosti, kterou v akvizici získá, investuje značné prostředky na vývoj a marketing. Provedení převodníku M-DAC a jeho zvukového kvality, respektive součástková základna, jasně ukazuje, že tady někdo zatraceně ví, co dělá.
Audiolab M-DAC má poněkud specifické místo na trhu, protože se již nejedná o žádný low-end, který by si mohl dovolit koupit každý, ale zároveň nespadá do svou cenou mezi high-endové produkty. A co si budeme povídat, často je jedinou poznávací vlastností high-endých výrobků pouze cena a nikoli vlastnosti.
Audiolab M-DAC
Pokud si chcete koupit externí DAC, tak vás k tomu velmi pravděpodobně vede potřeba kvalitního přehrávání hudby na PC nebo MACu. Protože se už v poslední době nikdo nezdráhá uvěřit tomu, že také z PC lze dostat kvalitní audio výstup pro adekvátní systém nebo aktivní reproduktory, tak si řekneme alespoň ve zkratce, co je pro co možná nejlepší výsledek nutné dodržet.
Vedení audio signálu digitálně „ven“ z počítače je jedinou (a správnou) cestou k opravdovému hifi. Tedy alespoň pokud nebereme v úvahu různé síťové přehrávače, které opět představují alternativu k běžnému převodníku, kde lze propojit přehrávač nejen s počítačem, ale například i s NAS nebo svým tabletem. Ale to je již trošku jiná pohádka, která na stránky našeho magazínu nepatří.
Sebelepší interní zvuková karta s analogovým výstupem je negativně ovlivňována rušením uvnitř počítače. Po nějakém čase stráveném laborováním s různými interními zvukovými kartami se s velkou pravděpodobností vydáte směrem externích převodníků, které disponují vlastnostmi, o kterých si mohou interní zvukové karty nechat jen zdát (alespoň pokud jde o přehrávání audia). Jistý mezikrokem může být v případě zvukových karet „tunění“ pomocí jiných operačních zesilovačů nebo přídavných hodin atd. Podobný krok se vyplatí u kvalitních dvoukanálových zvukových karet typu ESI Prodigy HD2, ale ani zde není ve finále výsledek srovnatelný s dobrým DAC (osobně ověřeno).
M2Tech HiFace Evo
Počítač se svými komponentami (jako základní deska, procesor, grafická karta, pevný disk a neposlední řadě ventilátory) je zdrojem všemožného elektromagnetického rušení, jehož vliv se v případě hi-fi komponent snaží výrobci eliminovat promyšleným návrhem. Nic z toho zde nemáme, počítač nám slouží jako pomocník při práci a domácí zábavě, a tak musíme uvažovat poněkud jinak, pokud chceme obejít tyto limity a posunout se dál.
Celý proces z převodu digitálního záznamu na analogový zvuk je poměrně komplexní záležitost, které se nyní nemáme čas věnovat, a tak si vše zjednodušíme jasnými doporučeními. Jako první krok musíme tento proces přesunout mimo počítač, aby jeho vliv na kvalitu tohoto procesu byl minimální. V poslední době se již objevují názory, že je dobré vyzkoušet také softwarové resamplery (SoX pro Foobar 2000 atd.) přímo v počítači.
V našich testech si ale nepředstavujeme high-endová řešení, ale spíše levnější způsob, jak ze své sbírky hudby na disku dostat maximum při využití sluchátek či reproduktorů běžné úrovně. Testovaný DAC Audiolab M-DAC je přesně takovým řešením, které stojí okolo 20 000 Kč a je tedy pro běžného spotřebitele relativně dostupné. Tato suma už samozřejmě vykouzlí na tváři nejednoho čtenáře vrásky, co že to tady povídám o dostupném řešení. Berte to tady jako částku, za kterou v případě M-DAC dostanete kvalitní převodník, předzesilovač a sluchátkových zesilovač.
V rámci našich testů se vždy zabýváme také tím, jaký vliv na výslednou kvalitu reprodukce má způsob, jak digitální signál do externího DAC posíláme. K tomuto účelu je samozřejmě potřeba zvolit několik různých zdrojů počínaje optickým a koaxiálním digitálním výstupem zvukové karty a konče obyčejným USB. Na zkoušku provedeme také pokus s připojením externího DAC na optický výstup přehrávače Luxman D-05. Podle posledních zkušeností se zdá, že výsledek je extrémně závislý právě na dobrém digitálním zdroji, bez kterého je sebelepší DAC ztracen. Pro tento účel máme v zásobě kvalitní USB na PSDIF převodník HiFace EVO.
Luxman DA-100 - exotická konkurence pro Audiolab M-DAC
Pokud si takto drahý převodník pořídíte, tak je třeba počítat také s tím, že zbytek vašeho audio řetězce musí mít z principu kvalitu na úrovni daného převodníku. Jinak řečeno PC reproduktorům značek jako je Logitech nebo Creative nepomůže ani svěcená voda, natož externí DAC za 20 tisíc korun. Také je vhodné kalkulovat s faktem, že pro stůl s monitorem se samozřejmě nehodí všechny typu reproduktorů. Pro blízký poslech se hodí spíše regálové reproduktory či nearfield monitory. Čistě monitorové řešení primárně určené pro analytickou reprodukci zaujmou jen úzkou skupinu posluchačů a ostatní budou spíše znudění analytickou suchou reprodukcí oblíbených hudebních alb.
V případě, že se rozhodnete k nákupu komponent, je vhodné se při výběru zesilovače a reproduktorů vydat do některého hi-fi studia a řádně si na vlastní uši poslechnout, zda vám podobné řešení bude vyhovovat. Vnímání zvuku je hodně subjektivní záležitostí, kterou nelze zanést do grafů a počtu bodů. Různými testy v renomovaných časopisech se tedy spíše nechte inspirovat a rozhodně je neberte jako nějaké dogma. Sami snadno podle svého oblíbeného žánru zjistíte, zda a jak hluboko musíte do kapsy sáhnout, zda vám bude stačit běžný tranzistorový zesilovač v třídě AB, nebo skočíte po lampovém zesilovači, který vykouzlí malebné hudební podání jazzu či klasiky.
Další a poměrně oblíbenou možností je „slepení“ sestavy z bazarových komponent a mít trochu štěstí při výběru tandemu. Na internetu se dají zjistit osvědčené kombinace, aniž byste strávili dny při jejich výběru. V našem případě u Audiolab M-DAC máme možnost krom připojení aktivních reproduktorů využít možnosti předzesilovací části a řídit koncový zesilovač. Distributor mi před zápůjčkou sdělil, že právě pro tento DAC se chystá ve stejných malých rozměrech také koncový zesilovač, který bude mít dostatečný výkon a kvalitu pro „krmení“ velmi slušných desktopových reproduktorů. Maximalisté mohou využít firemní monobloky, ale zde je nutné počítat s tím, že předzesilovač do značné míry určuje výslednou kvalitu zvuku a není proto vhodné tento DAC kombinovat s drahými koncovými zesilovači.
Abychom neskočili rovnýma nohama přímo do recenze tohoto DAC, řekneme si také něco o původu této značky. Audiolab je původně britská značka, která v průběhu let přešla pod křídla čínského investičního holdingu IAG (International Audio Group). Zlí jazykové tvrdí, že čínští vlastníci jsou negativním signálem pro kvalitu dodávaných výrobků, ale v praxi je tomu dokonce přímo naopak. IAG do každé značky, respektive společnosti, kterou v akvizici získá, investuje značné prostředky na vývoj a marketing. Provedení převodníku M-DAC a jeho zvukového kvality, respektive součástková základna, jasně ukazuje, že tady někdo zatraceně ví, co dělá.
Audiolab M-DAC má poněkud specifické místo na trhu, protože se již nejedná o žádný low-end, který by si mohl dovolit koupit každý, ale zároveň nespadá do svou cenou mezi high-endové produkty. A co si budeme povídat, často je jedinou poznávací vlastností high-endých výrobků pouze cena a nikoli vlastnosti.
Audiolab M-DAC
Pokud si chcete koupit externí DAC, tak vás k tomu velmi pravděpodobně vede potřeba kvalitního přehrávání hudby na PC nebo MACu. Protože se už v poslední době nikdo nezdráhá uvěřit tomu, že také z PC lze dostat kvalitní audio výstup pro adekvátní systém nebo aktivní reproduktory, tak si řekneme alespoň ve zkratce, co je pro co možná nejlepší výsledek nutné dodržet.
Vedení audio signálu digitálně „ven“ z počítače je jedinou (a správnou) cestou k opravdovému hifi. Tedy alespoň pokud nebereme v úvahu různé síťové přehrávače, které opět představují alternativu k běžnému převodníku, kde lze propojit přehrávač nejen s počítačem, ale například i s NAS nebo svým tabletem. Ale to je již trošku jiná pohádka, která na stránky našeho magazínu nepatří.
Sebelepší interní zvuková karta s analogovým výstupem je negativně ovlivňována rušením uvnitř počítače. Po nějakém čase stráveném laborováním s různými interními zvukovými kartami se s velkou pravděpodobností vydáte směrem externích převodníků, které disponují vlastnostmi, o kterých si mohou interní zvukové karty nechat jen zdát (alespoň pokud jde o přehrávání audia). Jistý mezikrokem může být v případě zvukových karet „tunění“ pomocí jiných operačních zesilovačů nebo přídavných hodin atd. Podobný krok se vyplatí u kvalitních dvoukanálových zvukových karet typu ESI Prodigy HD2, ale ani zde není ve finále výsledek srovnatelný s dobrým DAC (osobně ověřeno).
M2Tech HiFace Evo
Počítač se svými komponentami (jako základní deska, procesor, grafická karta, pevný disk a neposlední řadě ventilátory) je zdrojem všemožného elektromagnetického rušení, jehož vliv se v případě hi-fi komponent snaží výrobci eliminovat promyšleným návrhem. Nic z toho zde nemáme, počítač nám slouží jako pomocník při práci a domácí zábavě, a tak musíme uvažovat poněkud jinak, pokud chceme obejít tyto limity a posunout se dál.
Celý proces z převodu digitálního záznamu na analogový zvuk je poměrně komplexní záležitost, které se nyní nemáme čas věnovat, a tak si vše zjednodušíme jasnými doporučeními. Jako první krok musíme tento proces přesunout mimo počítač, aby jeho vliv na kvalitu tohoto procesu byl minimální. V poslední době se již objevují názory, že je dobré vyzkoušet také softwarové resamplery (SoX pro Foobar 2000 atd.) přímo v počítači.
V našich testech si ale nepředstavujeme high-endová řešení, ale spíše levnější způsob, jak ze své sbírky hudby na disku dostat maximum při využití sluchátek či reproduktorů běžné úrovně. Testovaný DAC Audiolab M-DAC je přesně takovým řešením, které stojí okolo 20 000 Kč a je tedy pro běžného spotřebitele relativně dostupné. Tato suma už samozřejmě vykouzlí na tváři nejednoho čtenáře vrásky, co že to tady povídám o dostupném řešení. Berte to tady jako částku, za kterou v případě M-DAC dostanete kvalitní převodník, předzesilovač a sluchátkových zesilovač.
V rámci našich testů se vždy zabýváme také tím, jaký vliv na výslednou kvalitu reprodukce má způsob, jak digitální signál do externího DAC posíláme. K tomuto účelu je samozřejmě potřeba zvolit několik různých zdrojů počínaje optickým a koaxiálním digitálním výstupem zvukové karty a konče obyčejným USB. Na zkoušku provedeme také pokus s připojením externího DAC na optický výstup přehrávače Luxman D-05. Podle posledních zkušeností se zdá, že výsledek je extrémně závislý právě na dobrém digitálním zdroji, bez kterého je sebelepší DAC ztracen. Pro tento účel máme v zásobě kvalitní USB na PSDIF převodník HiFace EVO.
Luxman DA-100 - exotická konkurence pro Audiolab M-DAC
Pokud si takto drahý převodník pořídíte, tak je třeba počítat také s tím, že zbytek vašeho audio řetězce musí mít z principu kvalitu na úrovni daného převodníku. Jinak řečeno PC reproduktorům značek jako je Logitech nebo Creative nepomůže ani svěcená voda, natož externí DAC za 20 tisíc korun. Také je vhodné kalkulovat s faktem, že pro stůl s monitorem se samozřejmě nehodí všechny typu reproduktorů. Pro blízký poslech se hodí spíše regálové reproduktory či nearfield monitory. Čistě monitorové řešení primárně určené pro analytickou reprodukci zaujmou jen úzkou skupinu posluchačů a ostatní budou spíše znudění analytickou suchou reprodukcí oblíbených hudebních alb.
V případě, že se rozhodnete k nákupu komponent, je vhodné se při výběru zesilovače a reproduktorů vydat do některého hi-fi studia a řádně si na vlastní uši poslechnout, zda vám podobné řešení bude vyhovovat. Vnímání zvuku je hodně subjektivní záležitostí, kterou nelze zanést do grafů a počtu bodů. Různými testy v renomovaných časopisech se tedy spíše nechte inspirovat a rozhodně je neberte jako nějaké dogma. Sami snadno podle svého oblíbeného žánru zjistíte, zda a jak hluboko musíte do kapsy sáhnout, zda vám bude stačit běžný tranzistorový zesilovač v třídě AB, nebo skočíte po lampovém zesilovači, který vykouzlí malebné hudební podání jazzu či klasiky.
Další a poměrně oblíbenou možností je „slepení“ sestavy z bazarových komponent a mít trochu štěstí při výběru tandemu. Na internetu se dají zjistit osvědčené kombinace, aniž byste strávili dny při jejich výběru. V našem případě u Audiolab M-DAC máme možnost krom připojení aktivních reproduktorů využít možnosti předzesilovací části a řídit koncový zesilovač. Distributor mi před zápůjčkou sdělil, že právě pro tento DAC se chystá ve stejných malých rozměrech také koncový zesilovač, který bude mít dostatečný výkon a kvalitu pro „krmení“ velmi slušných desktopových reproduktorů. Maximalisté mohou využít firemní monobloky, ale zde je nutné počítat s tím, že předzesilovač do značné míry určuje výslednou kvalitu zvuku a není proto vhodné tento DAC kombinovat s drahými koncovými zesilovači.