Intel Core i7-3930K vs. Core i7-2600K: souboj ve hrách

Před několika týdny jsme si otestovali levné dual-core Intel Pentium G620, které se snažilo udržet dech s osvědčeným základem v podobě Core i7-2600K v nejnovějších hrách. Výsledky hovořily sice jasně ve prospěch dražšího procesoru, ale nemůžeme vůbec mluvit o nějaké zásadní prohře z hlediska poměru ceny ku výkonu.

Dnes se podíváme naopak na to, co se stane, pokud proti Core i7-2600K postavíte high-endové šestijádro Intelu s cenou dvakrát vyšší. Core i7-3930K je procesorem, který sice již prošel recenzí na našem webu, ale tento test bude poněkud jiný, protože v něm bude figurovat hned několik grafických karet počínaje poměrně levnou GeForce GTX570 a konče zbrusu novými Radeony HD 7900.

Procesory Sandy Bridge-E jsou určeny výhradně pro patici LGA2011, kde se setkáváme s novinkami jako je PCI Express 3.0 nebo s podporou čtyřkánálového paměťového řadiče. Pokud se podíváte na ceny základní desek a procesorů samotných s přičtením faktu, že potřebujete čtyřkanálový paměťový kit, tak je jasné, jaké mají obě platformy ambice. LGA1155 je mainstreamová platforma do domácností, kde se hledí na peníze. Naproti tomu LGA2011 je alespoň prozatím spíše vhodná pro profesionální nasazení u aplikací, které drahá šestijádra skutečně využijí.

Pokud se podíváte do tabulky specifikací, je hned zřejmé, že dražší procesor bude mít jistou nevýhodu v momentu, pokud nebude moci využít efektivně celou šestici jader, neboť jeho pracovní frekvence je o něco nižší (- 200 MHz) než v případě Core i7-2600K. L3 cache je v případě dražšího procesoru rovných 12 MB a také se dočkáme podstatně vyššího TDP. V praxi ale spotřeba obou procesorů nebývá nijak zásadně odlišná. Pojďme se nyní v krátkosti podívat na testovací platformu v podobě Gigabyte GA-X79-UD7, která je druhým nejvyšším modelem společnosti pro patici LGA2011.

*/ s technologií HyperThreading je počet logických jader dvojnásobný