Sony Ericsson Xperia X2: proti proudu času

Sony Ericsson Xperia X2 se neobjevil jako blesk z čistého nebe, jedná se o nástupce relativně populárního modelu X1, který byl představen před několika lety. Jde přístroj stejné koncepce, disponuje tedy dotekovým displejem s velkým rozlišením (800 x 480 pixelů) a současně malou úhlopříčkou (3,2"), což dává tušit, že ovládání komunikátoru prsty nebude zrovna jednoduché.

Pro aplikace a další data je k dispozici 110 MB interní paměti, velikost Flash ROM činí 512 MB a uživatelem spuštěné programy mohou využívat cca 105 MB z celkem 256 MB RAM, což je dnes ve světě Windows Mobile jen lehce nadprůměrná hodnota.

Z dalších parametrů stojí za zmínku čtyřřadá vysouvací klávesnice, které se budeme podrobněji věnovat později, nesmíme však zapomenout ani na komunikační dovednosti nového Sony Ericssonu. Kromě HSDPA, HSUPA a pomalejšího EDGE disponuje přístroj také podporou bezdrátových sítí 802.11b/g. Na první pohled vypadá zajímavě také fotoaparát, rozlišení 8 Mpix se totiž nevidí příliš často, stejně tak jako nahrávání videa v rozlišení 800 x 480 obrazových bodů.

Do redakce dorazil SE s Windows Mobile 6.5, v této podobě byl však nepoužitelný, proto jsme se rozhodli pro aktualizaci na Windows Mobile 6.5.3 (R3AA035), který přináší i větší stabilitu a umožňuje několikadenní používání.

Balení

Testovaný přístroj se dodává v kartónové krabice, která kromě komunikátoru obsahuje i micro USB kabel, napájecí redukci na USB a tištěný manuál. Zajímavá jsou sluchátka, resp. hands-free. Jejich kabel je totiž velmi krátký, takže použití těchto sluchátek je takřka nemožné.

Výrobce k nim však přibalil jednoduchou redukci, jakýsi spojovací článek mezi komunikátorem a sluchátky. Jde o kabel s peckou pro přijmutí hovoru, použít lze však s libovolnými sluchátky, nikoli jen s dodávanými. Ta lákají nápisem na dobré podání bassů, realita je však dle očekávání jiná - hrají asi jako běžná značková sluchátka v ceně kolem 150 Kč.

Design

Sony Ericsson Xperia X2 se svým vzhledem zaujme spíše konzervativnější uživatele než pubertální mládež. Výrobce vsadil na léty osvědčenou kombinaci černé a stříbrné barvy, kterou „narušuje“ jen zelená pecička s logem společnosti Sony Ericsson na krytu akumulátoru. Někomu však může vadit, že stříbrná byla použita i na klávesnici, což v kombinaci s barvou potisku kláves a bílým podsvícením za určitých podmínek nedělá dobrotu, ale o tom až později.
Pochválit musíme i stříbrné ohraničení čočky fotoaparátu, dotekové plošky a zvukového výstupu. Pokud by tomu tak nebylo, neznalý uživatel by zmíněné prvky nemusel na první pohled najít. Jen je škoda, že nebylo nějakým způsobem označené zapínací „piditlačítko“ na vrchu Sony Ericssonu. Půjčili jsme komunikátor třem lidem, kteří s ním neměli žádnou zkušenost a dva z nich nepřišli na to, jak telefon zapnout.