Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Recyklace Li-Ion baterií pomocí kyseliny šťavelové: 99 % lithia, 100 % hliníku

18.10.2023, Milan Šurkala, aktualita
Recyklace Li-Ion baterií pomocí kyseliny šťavelové: 99 % lithia, 100 % hliníku
Technologie recyklace lithiových baterií se stále zlepšují a na švédské univerzitě zjistili, že správným mixem teploty, doby zahřívání a koncentrace kyseliny šťavelové lze dosáhnout vynikajících výsledků pro lithium a hliník.
Nemálo lidí má stále za to, že recyklace lithiových baterií není možná, ačkoli jen v Evropě je už na dvě desítky velkých recyklačních center, která je zpracovávají. Většina z nich separuje pevné části jako hliníkový obal a výstupem je černá hmotu (ta obsahuje ony důležité prvky pro výrobu nových baterií, k tomu je ale potřeba jejího dalšího zpracování). Některé z nich ale umí pracovat i s onou černou hmotou, a tedy jejich výstupem jsou už požadované sloučeniny lithia, manganu, mědi, kobaltu, hliníku a podobných prvků. Na Chalmers University of Technology ve Švédsku nedávno vyvinuli vylepšený způsob recyklace černé hmoty, který je nesmírně efektivní pro zisk hliníku a lithia.
 
Recyklace baterií
ilustrační foto, zdroj: stock.adobe.com
 
Zatímco mnohdy se k recyklaci používají nejrůznější anorganické kyseliny, které nejsou zrovna vzorem ekologie, vědci zde použili obyčejnou kyselinu šťavelovou. Jde o organickou kyselinu, kterou najdeme v ovoci a zelenině, výrazně se vyskytuje např. ve šťaveli (odtud i název) nebo rebarboře. V laboratořích si "hráli" s koncentrací kyseliny, dobou zahřívání i teplotou, přičemž nejlepších výsledků dostali při zahřívání po dobu 60 minut na teplotu 60 °C s 0,6M kyselinou šťavelovou. V takovém případě se jim povedlo získat veškerý hliník, který ve směsi byl, tedy dosáhli 100% účinnosti. Šlo nicméně o směs NMC111, tedy tu, která toho hliníku nemá zrovna mnoho a základem je tu lithium, nikl, mangan a kobalt. Pokud jde o lithium, to se povedlo získat z 98,8 %. Tyto dva prvky získali v rámci kapalných směsí jako první, což je opakem tradičních metod, kdy se naopak získávají jako poslední (a méně efektivně). Další prvky nicméně tento proces nijak výrazně neextrahuje, např. mědi a manganu získá jen 1,7 %, kobaltu pak 0,2 % a niklu se pak v podstatě ani nedotkne. Toto se pak musí zpracovat dalším procesem, který umožní získat i tyto další prvky.
 


Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.