Sonda Parker objevila zdroj slunečního větru

Parker Solar Probe se ponořila do sluneční koróny už dvakrát, a to v listopadu 2018 a v dubnu 2019, takže brzy by ji měl čekat další průlet a sonda bude navíc svou dráhu neustále "utahovat" takže se postupně bude dostávat ke Slunci na kratší a kratší vzdálenost. 

 

 

Sonda dokáže odolávat intenzivnímu slunečnímu záření díky svému speciálnímu štítu, který je tvořen uhlíkovou pěnou uzavřenou mezi dvěma uhlíkovými panely, přičemž celý tento štít je přes 11 cm tlustý. Ostatně se pohybuje sluneční korónou, která dosahuje až 300x vyšší teploty než na povrchu Slunce, ovšem do tak extrémních podmínek se samozřejmě nedostane a NASA očekávala, že část štítu přímo vystavená slunečnímu záření dosáhne teploty maximálně 1400 °C. 

 

 

Parker tak má za úkol studovat jednak sluneční vítr tvořený nabitými částicemi, k čemuž má lepší předpoklady než cokoliv jiného. Využívá k tomu konkrétně skener magnetických polí FIELDS a pak také přístroj Solar Wind Electron Alphas and Protons (SWEAP), jehož název mluví sám za sebe. 

 

Díky této výbavě mohli vědci identifikovat tzv. switchback, což je moment, kdy se magnetická pole invertují, což způsobí, že nabité částice se zhustí do podoby shluků plazmy a vydají se jako součást slunečního větru pryč. Tento jev ale bude ještě sledován, aby se o něm zjistilo víc. 

 

Především tu ale máme tvrzení založené na základě dat z FIELDS, dle nějž sluneční vítr vzniká u chladnějších oblastí na povrchu Slunce, kde teplota nedosahuje až 1,1 milionu stupňů Celsia jako jinde. Právě z těchto míst mohou nabité částice průběžně unikat pryč, ale sluneční vítr tak není stálý a neměnný, ale nahodilý. 

 

 

Nakonec se ještě potvrdila jedna teorie o bezprašné zóně kolem Slunce, kterou potvrdil přístroj WISPR (Wide-Field Imager for Parker Solar Probe). Teorie říká, že díky energii vydávané Sluncem je veškerý prach, který se dostane na vzdálenost asi 5,6 milionů kilometrů, jednoduše zničen a také nám WISPR ukázal jisté komplexní prvky tvořené nabitými částicemi v koróně, které ze Země nejsou viditelné. Jde o malé výtrysky, které se brzy rozptýlí do okolí. 

 

Parker je tak zatím stále na začátku své pětileté primární mise, ale už si připsal na konto několik objevů. 

 

Zdroj: NASA