Tachyum slibuje univerzální procesor: "rychlejší než Xeon, menší než ARM"

Společnost Tachyum tak dokázala zaujmout své mecenáše a přesvědčit je, že jejich univerzální procesory mají co nabídnout. Ostatně jim slibuje, že Prodigy dokáže překonat jak procesory, tak GPU a dokonce i TPU od Googlu, i když pak velice záleží na tom, v jakých úlohách. Evidentně půjde i o umělou inteligenci, ostatně Tachyum uvádí, že její procesory budou schopny simulovat neurální síť o složitosti srovnatelné s lidským mozkem, a to v reálném čase. 

 

 

Tachyum nechce znova vymýšlet kolo. Využívá řadu dobře známých technologií, které naroubuje na čip se svými procesorovými jádry. Konkrétně to bude matice 64 jader, která mají všechna v zátěži pracovat na 4 GHz. Mluvíme tu o čipu zabírajícím prostor jen 290 mm², který bude tvořen 7nm technologií FinFET. To lze velice těžko srovnávat s něčím jiným. Z hlediska výrobního procesu by se nejlépe hodily procesory EPYC 2. generace nebo nové Ryzeny, ale tady jde o vícečipová řešení využívající i 14nm I/O čipy. Pokud jde ale o samotné 7nm čiplety od AMD, pak ty zabírají zhruba 76 mm², a přitom obsahují pouze 8 jader a rozhraní pro komunikaci s I/O čipem, žádné linky pro PCIe či paměťový kontroler. 

 

Prodigy přitom počítá s osmikanálovým kontrolerem pro paměti DDR4 či DDR5, 72 linkami rozhraní PCIe 5.0, případně i dvěma kontrolery pro HBM3, dále má dva 400GbE kontrolery pro rychlou síť a celkově 32 MB L2 a L3 cache. To vše si má v zátěži vzít 180 W. 

 

 

Pak je i jasné, že samotná jádra musí být velice malá, přičemž Tachyum udává, že později bude počet jader v čipu navýšen na 128, pracovat budou také na 4 GHz a s 12kanály pro DDR5. O architektuře se toho al moc neví, a tak je otázka, kolik práce vůbec jádra dokáží vykonat za takt. Mluví se o tom, že vyšší výkon byl zařízen i drastickým snížením celkové délky datových cest v čipu a využitím "chytrého překladače", který z mnoha částí dnešního běžného procesoru udělal nadbytečnou věc. 

 

Dozvídáme se také, že na těchto procesorech bude možné provozovat nativní x86 kód, ovšem se 40% poklesem výkonu, takže půjde o nějakou formu emulace x86 jader. Ve výsledku by se tak jedno jádro mělo alespoň vyrovnat Xeonu na 2,5 GHz, což by ani tak nebylo vůbec špatné, když jde jen o 290 mm² velký čip se 64 jádry. 

 

Tvůrci si jistě uvědomují, že sebelepší hardware dnes nemá proti x86 šanci, jak se krásně ukázalo na serverových procesorech ARM. Ty také před lety hrozily, že serverové x86 zašlapou do země a začnou řádit v jejich rybníčku. Nakonec se nic podobného nestalo, protože vývojáři jsou prostě zvyklí na x86 a její rozvinutý ekosystém a téměř nikdo se nechtěl architekturou ARM začít zabývat. 

 

Prodigy navíc ještě budou muset vysvětlovat, jak jejich architektura vůbec pracuje a také dokázat, že je vůbec schopna reálně provozovat kód pro x86.