Temné proudy na Marsu nemusí být voda, spíše jen další písek
23.11.2017, Jan Vítek, aktualita
I když se to možná nezdá, opravdu podrobně je zmapovaný jen velice malý zlomek povrchu Marsu, a tak na něm může být ještě mnoho překvapivých struktur. V roce 2011 přitom byly objeveny jisté temné proudy, které by mohly představovat tekoucí vodu.
Astronomové tak vyvolali malou senzaci, neboť tekoucí voda na Marsu by mohla znamenat, že je na této planetě stále ještě život, pokud se tedy na ní v minulosti vyvinul a dokázal přežít do dnešních dní. Tekoucí voda by tak mohla i zařídit daleko snazší přežití pro lidské kolonizátory. Ovšem nová pozorování naznačují, že temné proudy s vodou asi nebudou mít nic společného a jde prostě jen o jinak zbarvený písek.
Pro tyto jemné proužky už se vžilo označení RSL (Recurring Slope Lineae) a myšlenku, že za nimi je voda, vědcům vnuknulo jejich "chování". V marťanském létě se totiž prodlužují a jsou tmavší, zatímco v zimní sezóně mizí. Vedoucí hypotéza tak udávala, že jde o vodu s vysokým obsahem solí, která postupně stékala po povrchu svahů.
Nyní ale byla zveřejněna nová analýza RSL v Nature Geoscience, kterou provedl tým z US Geological Survey (University of Arizona) společně s vědci z Durham University ve Spojeném království. Využita byla data ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) americké NASA, která byla vypuštěna už v roce 2005. Ta tak kolem Marsu létá už přes deset let, a to ve výšce přes 320 kilometrů nad povrchem.
Mars Reconnaissance Orbiter
MRO byl využit pro zkoumání celkem 151 různých RSL na deseti místech Marsu a to přineslo jedno podstatné zjištění. Všechny srovnávané proudy byly i srovnatelně dlouhé, a to nehledě na délku svahu, na němž se nacházely. Kdyby přitom šlo o prosakující vodu, pak by měly být proudy na delších svazích rovněž delší.
Výzkumníci uvádějí, že marťanské RSL daleko více odpovídají písčitým proudům, jež pozorujeme na Zemi, a tak jde prostě jen o půdu, která klouže ze svahu. Nicméně v tomto případě by opravdu mohly hrát roli hydratované soli, neboť právě sůl může s atmosféry Marsu absorbovat vodu, a právě to by mohlo zapříčinit tmavnutí sesouvaného materiálu. Ale že by šlo o tekoucí vodu, to pravděpodobné není.
S jistotou to ale poznáme až tehdy, kdy budeme moci vzorek z RSL přímo analyzovat, a to třeba pomocí nějakého budoucího roveru. I bez toho je ale zřejmé, že nejvíce vody na Marsu ukrývají polární oblasti, ovšem může na něm existovat i skrytá tekutá voda v jiných oblastech, to pochopitelně není vyloučeno.
Zdroj: Extremetech
