www.svethardware.cz

Temné proudy na Marsu nemusí být voda, spíše jen další písek

23.11.2017, Jan Vítek, aktualita

I když se to možná nezdá, opravdu podrobně je zmapovaný jen velice malý zlomek povrchu Marsu, a tak na něm může být ještě mnoho překvapivých struktur. V roce 2011 přitom byly objeveny jisté temné proudy, které by mohly představovat tekoucí vodu.

K oblíbeným

reklama

Astronomové tak vyvolali malou senzaci, neboť tekoucí voda na Marsu by mohla znamenat, že je na této planetě stále ještě život, pokud se tedy na ní v minulosti vyvinul a dokázal přežít do dnešních dní. Tekoucí voda by tak mohla i zařídit daleko snazší přežití pro lidské kolonizátory. Ovšem nová pozorování naznačují, že temné proudy s vodou asi nebudou mít nic společného a jde prostě jen o jinak zbarvený písek.

Pro tyto jemné proužky už se vžilo označení RSL (Recurring Slope Lineae) a myšlenku, že za nimi je voda, vědcům vnuknulo jejich "chování". V marťanském létě se totiž prodlužují a jsou tmavší, zatímco v zimní sezóně mizí. Vedoucí hypotéza tak udávala, že jde o vodu s vysokým obsahem solí, která postupně stékala po povrchu svahů.

Nyní ale byla zveřejněna nová analýza RSL v Nature Geoscience, kterou provedl tým z US Geological Survey (University of Arizona) společně s vědci z Durham University ve Spojeném království. Využita byla data ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) americké NASA, která byla vypuštěna už v roce 2005. Ta tak kolem Marsu létá už přes deset let, a to ve výšce přes 320 kilometrů nad povrchem.

Mars Reconnaissance Orbiter

MRO byl využit pro zkoumání celkem 151 různých RSL na deseti místech Marsu a to přineslo jedno podstatné zjištění. Všechny srovnávané proudy byly i srovnatelně dlouhé, a to nehledě na délku svahu, na němž se nacházely. Kdyby přitom šlo o prosakující vodu, pak by měly být proudy na delších svazích rovněž delší.

Výzkumníci uvádějí, že marťanské RSL daleko více odpovídají písčitým proudům, jež pozorujeme na Zemi, a tak jde prostě jen o půdu, která klouže ze svahu. Nicméně v tomto případě by opravdu mohly hrát roli hydratované soli, neboť právě sůl může s atmosféry Marsu absorbovat vodu, a právě to by mohlo zapříčinit tmavnutí sesouvaného materiálu. Ale že by šlo o tekoucí vodu, to pravděpodobné není.

S jistotou to ale poznáme až tehdy, kdy budeme moci vzorek z RSL přímo analyzovat, a to třeba pomocí nějakého budoucího roveru. I bez toho je ale zřejmé, že nejvíce vody na Marsu ukrývají polární oblasti, ovšem může na něm existovat i skrytá tekutá voda v jiných oblastech, to pochopitelně není vyloučeno.

Zdroj: Extremetech