Brazilští astronomové s využitím dat Hubbleova vesmírného dalekohledu vytvořili model, v němž vznikl prstenec kolem vzdálené trpasličí planety Haumea. Nahrazují si tak to, co jim upírá obrovská vzdálenost ztěžující přímé pozorování.
Co je RTX AI
Web Světhardware.cz přináší velký přehled o NVIDIA RTX AI ve vašem počítači a popisuje spolehlivou a bezpečnou cestu, jak si na svém počítači vytvořit lokální umělou inteligenci.
Haumea obíhá Slunce v temných dálavách, ostatně je od něj nyní vzdálena 43x dále než Země, takže se pohybuje v oblasti dráhy Pluta, ovšem ve svém odsluní je Haumea i 51x dále než Země, přičemž dráha tohoto objektu má vzhledem k ekliptice velice výrazný sklon.
Astronomové tento objekt spatřili v roce 2004 a stanovili jeho velikost z hlediska objemu přibližně na třetinu Pluta, ale celkově se může jevit větší než Pluto, což lze těžko posoudit právě kvůli tvaru, prstenci a měsícům. V každém případě právě objev tohoto tělesa stojí za tím, že vznikla třída trpasličích planet, Pluto bylo do ní zařazeno a přestalo být oficiálně považováno za planetu.
Oproti Plutu je tak Haumea v podstatě placka se dvěma měsíci a prstencem, který téměř není možné pozorovat přímo. Však jak ukazuje následující snímek, Hubble i Pluto vidí jen jako několik pixelů, z nichž pak lze dát dohromady takovýto snímek (vlevo):
A co se týče trpasličí planety Haumea, tu Hubble vidí přinejlepším takto a z obrázku je jasné, že měsíce Hiʻiaka (nahoře) a Namaka (dole) jsou v poměru celkem velké.
Tento poměr ukazuje následující obrázek, kde si odpovídají rozměry, ale ne vzdálenost objektů od sebe.
Systém Haumea měl vzniknout nejspíše kolizí dvou transneptunických objektů (TNO) a dnes je to po Eris a Plutu třetí největší objekt za dráhou Neptunu, který známe. V roce 2017 se přitom přihodilo, že Haumea z našeho pohledu přecházela přes jasnou hvězdu URAT1 533-182543. Díky jejímu svitu bylo možné se na Haumeu podívat daleko lépe a přesněji určit její tvar, velikost a výslednou hustotu materiálu, z nějž je tvořena. Právě tehdy se zjistilo, že Haumea má prstenec či prstence obíhající v rezonanci 1:3 kolem hlavního objektu, čili třikrát pomaleji vzhledem k jeho rotaci.
Pro jejich simulaci se využil počítačový model, dle nějž se ukázalo, že nemohou mít dokonale kruhový tvar, pokud má platit sledovaná rezonance, takže v takovém případě by šlo o vysoce elipticky obíhající prach či jiný materiál. Anebo lze říci, že neplatí rezonance 1:3 a s naprostou jistotou lze říci jen to, že si o tomto objektu ještě máme co zjišťovat.
