Veyron V1: architektura RISC-V chce zaútočit na servery se 192 jádry
19.12.2022, Milan Šurkala, aktualita
Architektura RISC-V si to zatím razí do zařízení Internetu věcí, ale jistě by se chtěla prosadit i jinde. Jedním z možných nasazení by mohl být i opačný extrém, vysoce výkonné servery. Tam chce zamířit společnost Ventana Microsystems.
Existuje několik architektur procesorů a v poslední době se nejvíce hovoří o tradiční x86 a ARM, která prvně jmenované šlape na paty v čím dál tím větším počtu nasazení. Dominuje mobilní sféře, v posledních letech si troufá i na opačný konec nabídky, servery. Díky Applu a několika odvážným je nasazována i v počítačích, a to nejen těch mobilních. Existuje ale také otevřená architektura RISC-V, která je lákavou alternativou právě díky své otevřenosti. Prozatím se dokázala prosadit v kategorii Internetu věcí díky nízké ceně, energetické efektivitě i škálovatelnosti. Jsou ale i firmy, které by ji chtěly protlačit do serverové oblasti. Jednou z nich je Ventana Microsystems.
Ta už má za sebou tape-out procesoru Veyron V1, který je postaven na již zmíněné architektuře RISC-V. Procesor je vyroben pomocí 5nm technologie, má 8stupňovou out-of-order instrukční pipeline a frekvenci max. 3,6 GHz. Jeden cluster má 16 jader a je možné vytvořit multi-clusterové řešení s až 192 jádry, v prvních testech jsme měli 128jádrovou variantu. Dále tu máme 48 MB sdílené L3 cache a technologie pro zabránění bezpečnostním útokům.
V testu SPECint 2017 měla 128jádrová verze Veyronu V1 s 200W TDP výkonem údajně překonat 64jádrové AMD EPYC 7763 (Milan) s 280W TDP, překonalo také AWS G3 Neoverse V1 s blíže neurčenou TDP a výrazně pak zvítězila nad 40jádrovým Intelem Xeon 8380 (Ice Lake s 270W TDP). Přesnější údaje o testovaných konfiguracích ale nemáme a grafy působí dost abstraktně, takže bych je bral s rezervou. Finální verze se má objevit v polovině roku 2023, praktické nasazení se pak očekává v jeho druhé polovině.
Zdroj: mydrivers.com, wccftech.com