Vozidlo Uberu mělo šest sekund na zabránění fatální nehodě
25.5.2018, Jan Vítek, aktualita
Už před několika týdny bylo zřejmé, že autonomní systémy vozidla Uberu pracovaly z hlediska hardwaru správně, a zbyla tak softwarová výbava a algoritmy. Ty měly na reakci šest sekund, ale přesto nezareagovaly. Proč?
Volvo provozované společností Uber mělo díky svým sledovacím systémům velice dlouhý čas na to, aby reagovalo. Pokud si budeme všímat záznamu kamer, který nemusí odpovídat tomu, co by viděl člověk, pak žena vedoucí kolo přes silnici byla vidět asi jen dvě sekundy před srážkou, během nichž by sotva stihl začít brzdit, což se nakonec stalo. Dá se tak říci, že pokud by měl auto řídit člověk, výsledek by mohl být stejný, ovšem pokud by systém pracoval tak, jak měl, nehoda by vůbec nenastala, protože během šesti sekund by auto muselo z rychlosti 70 km/h zastavit.
National Transportation Safety Board posuzující celou nehodu tak má špatné zprávy pro Uber a navíc se ukázalo, že Uber záměrně vyřadil některé bezpečnostní systémy samotného Volva XC90 včetně schopnosti zabránit hrozící kolizi s předmětem v cestě a nouzové brzdění.
Zpráva NTSB uvádí, že dle získaných dat zaznamenal chodkyni radar i lidar asi šest sekund před srážkou, když vůz jel rychlostí 70 km/h. Nejdříve byla vyhodnocena jako neznámý objekt, pak jako vozidlo a následně jako kolo s různými předpoklady dalšího pohybu. Přesně 1,3 sekund před srážkou systém samotného vozidla Volvo chtěl aktivovat nouzové brzdění, ovšem to zahájeno nebylo. Dle Uberu totiž není takové brzdění zapnuto, aby se zabránilo nevypočítatelnému chování vozidla. Namísto toho by dle teorie měl zasáhnout člověk, který sedí za volantem a slouží jako pojistka. Ten však nestihl udělat vůbec nic a systém ani nemá možnost jej upozornit, že by brzdit měl.
Obrázek dole ukazuje, že Volvo bylo od ženy vzdáleno ještě 25 metrů, když ji systém vyhodnotil jako kolo a bylo zřejmé, že musí dojít ke srážce.
Ze strany NTSB jde stále ještě o předběžnou zprávu, která však potvrzuje předchozí názory, že šlo prostě o souhru chyb a událostí, které vyústily ve smrtelnou nehodu. Je pochopitelné, že Uber vyřadil bezpečnostní systémy samotného Volva, neboť ty by se mohly nepříznivě ovlivňovat s autonomním řízením. Na druhou stranu se příliš spolehl na pozornost řidiče. Autonomní systém Uberu nedokázal přesně klasifikovat ženu s kolem a v takovém případě měl zareagovat řidič. Ten nakonec přeci jen zareagoval, ale necelou sekundu před srážkou a už tím nic nezměnil.
Kdyby tak systémy Volva vyřazeny nebyly, auto by brzdilo asi půl sekundy dříve a možná i efektivněji, ale zda by díky tomu sražená chodkyně přežila, to nikdy nezjistíme. Stejně tak nezjistíme, zda by řidič byl pohotovější, kdyby automobil opravdu řídil sám. V každém případě je zřejmé, že autonomní systém v tomto stavu nemůže být připraven pro nasazení, neboť až příliš spoléhá na zásah člověka, který naopak ve své pozornosti přirozeně polevuje.
Vyvstává tak otázka, zda by veškeré autonomní systémy až do úrovně pět (plná autonomie) vůbec měly být povoleny v provozu, když jim jako pojistka slouží právě člověk, který se často řízení plně nevěnuje i v případě, že má nad volantem a pedály plnou moc.
Zdroj: Extremetech
