Vylepšený Very Large Telescope přinesl detailní snímek Neptunu
19.7.2018, Jan Vítek, aktualita

Very Large Telescope se dočkal významného vylepšení, které si jeho obsluha hned vyzkoušela na planetě Neptun. Tu nám VLT díky nové adaptivní optice dokázal nasnímat ve vyšší kvalitě než Hubble.
Very Large Telescope (VLT) je součástí European Southern Observatory (ESO) v Chile a díky inovované optice dokáže na Neptunu detailně zachytit i mračna a celkově poskytnout lepší obraz než Hubbleův vesmírný dalekohled, který má tu podstatnou výhodu, že nemusí koukat skrz tetelící se atmosféru Země.

Dají se samozřejmě najít i daleko ostřejší záběry Neptunu, jako je tento následující, ovšem ten zachytila na konci 80. let prolétávající sonda Voyager americké NASA. Ta však kolem něj jen prolétla a aktuálně kolem této planety nelétá žádná sonda, takže jediným způsobem, jak se na ni podívat, je nasnímat ji od nás ze vzdálenosti 4,7 miliardy kilometrů.

Můžeme se také podívat na to, jak dokáže v kontrastu s vylepšeným VLT s adaptivní optikou nasnímat Neptun právě Hubble. Je jasně patrné, že jeho možnosti jsou mnohem menší a obrázek je o poznání méně ostrý.

Very Large Telescope využívá optický systém složený především ze čtyř samostatných zrcadel s průměrem 8,2 metrů, což je obrovská plocha pro detailní sledování vesmíru, ale překážkou vždy byla právě atmosféra, která umí značně zkreslit snímky pořízené sebelepší optikou. To je právě důvod, proč jsou vesmírné teleskopy tak výkonné.
VLT tak aktuálně využívá adaptivní optiku založenou na laserovém tomografu. Konkrétně jde o dvě zařízení, a sice MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) a optickou jednotku GALACSI. Pomocí laseru se tak sledují atmosférické podmínky nad teleskopem a jim se může přizpůsobit optika, takže ve výsledku je to stejné, jako bychom krátkozrakému nasadili brýle.

Využívají se rovnou čtyři intenzivní laserové paprsky, jež teleskop sleduje jako umělé hvězdy a snaží se docílit ostrého obrazu změnou tvaru zrcadel. Bez toho by VLT sledoval Neptun jen jako rozmazanou tečku. Ještě je třeba poznamenat, že snímek planety byl zachycen v režimu s úzkým pozorovacím úhlem, který slouží právě pro pořizování detailního obrazu malých částí oblohy. Pak je tu ještě režim pracující se širokým úhlem, ale to znamená, že musí prohlédnout také skrz daleko větší část atmosféry a v takovém případě už ani adaptivní optika nedokáže poskytnout ostrý obraz ve všech částech.
Ještě daleko lepší a detailnější snímky nám slibuje Vesmírný teleskop Jamese Webba, ale jeho vypuštění se stále oddaluje, zatímco vylepšený VLT je připraven.
Zdroj: Extremetech