reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Zasáhla Jupiter v jeho mladých letech obrovská protoplaneta?

16.8.2019, Jan Vítek, aktualita
Zasáhla Jupiter v jeho mladých letech obrovská protoplaneta?
Sonda Juno americké NASA odhalila další tajemství Jupiteru, a to konkrétně to, že nemá ostře ohraničený povrch jádra. To přineslo teorie spekulující o tom, jak k němu tato planeta mohla přijít. Máme tu tak další teorii o srážce v mladé Sluneční soustavě.
Juno se svými přístroji dokáže nahlédnout pod povrch Jupiteru, což činí už od roku 2016, kdy k němu přilétla a od té doby obíhá kolem něj po vysoce eliptické dráze, na níž musela pro jistotu zůstat. Jedním z největších objevů sondy Juno je, že jádro Jupiteru není tak kompaktní, jak bylo očekáváno. Není tu tedy tak ostrý přechod mezi hustým jádrem a plynnými vnějšími vrstvami. Označeno to bylo přímo za chlupaté jádro, které se vzájemně prolíná s materiálem nad sebou, a to až do poloviny poloměru planety. 
 
 
Nyní se svou vysvětlující teorii přišel čínský astronom Shang-Fei Liu, dle nějž se mohl mladý Jupiter srazit s velkou protoplanetou, a to zhruba o velikosti Uranu. Taková srážka by už Jupiterem musela velice otřást a z hlediska poměru velikostí jde o něco podobného, jako by do Země vrazil její vlastní Měsíc. 
 
Dle vytvořeného počítačového modelu se to Jupiteru mohlo přihodit zhruba před 4,5 miliardou let, kdy se planety Sluneční soustavy ještě formovaly, přičemž ono "chlupaté" jádro skutečně mělo šanci přežít do dnešních dní, aniž by se usadilo. 
 
Obvykle zmiňovaný příběh stvoření Jupiteru mluví o tom, že se nejdříve daly dohromady těžší prvky a vytvořily husté jádro planety, které mělo dostatečně velkou gravitaci na to, aby začalo přitahovat okolní lehký vodík a helium. Tyto plyny vytvořily lehčí vnější vrstvy planety a ve výsledku i Jupiter takový, jaký známe dnes. Právě proto se předpokládalo, že jádro bude tvrdé, kamenité a s jasnými okraji a rozhodně se nebude prolínat s plynným obalem do hloubky tisíců kilometrů, jak se zjistilo už v roce 2017. 
 
 
Pokud by se taková věc měla přihodit při formaci planety bez nějaké divoké srážky, musel by do zpola vytvořeného Jupiteru v krátké době spadnout těžký materiál s hmotností 10 až 20 Zemí, ale to vypadá nepravděpodobně. Dle nové teorie tak měl do Jupiteru se zhruba polovinou dnešního plynného obalu vrazit objekt rovněž o hmotnosti 10 až 20 Zemí. Ostatně v mladé Sluneční soustavě byly při vývoji planet kolize vcelku běžné, tedy alespoň dle toho, co o jejím vývoji vědci nyní soudí, takže proč by se něco takového mělo vyhnout její největší planetě? 
 
Zdroj: Astronomy


reklama