Zemi dle odtajněných dat už v roce 2014 zasáhlo mezihvězdné těleso

Těleso ‘Oumuamua bylo označeno za prvního mezihvězdného návštěvníka, jakého se lidstvu povedlo detekovat, přičemž tento tvarem podivný asteroid (či kometa) jen po hyperbolické dráze prolétl Sluneční soustavou a vydal se zase dál. Ještě mírněji pak gravitace Slunce upravila dráhu komety C/2019 Q4 (Borisov), kterou jsme měli možnost sledovat i v době, kdy se teprve přibližovala, ovšem nyní nám půjde o něco jiného, a sice o odtajněné těleso, které mělo rovněž pocházet z dálav mimo Sluneční soustavu, a to přitom rovnou narazilo do Země. 

 

 

Jak uvádí server Vice, jde tu o srážku z roku 2014, o níž se mluví v práci dvojice astronomů z Harvardu. Amir Siraj a Avi Loeb poukazují na to, že tehdy už téměř se stoprocentní jistotou vlétlo do atmosféry těleso, které nemělo původ ve Sluneční soustavě. 

 

Můžeme poukázat i na to, že právě Avi Loeb se už dříve vyjadřoval také na téma tělesa ‘Oumuamua, které by dle jeho názoru mohlo být umělým objektem mimozemského původu, čili ve zkratce: mimozemšťani! 

 

 

V tomto případě jde ale o jednu z tisíců srážek z databáze Center for Near Earth Object Studies (CNEOS), kterou procházel Amir Siraj. Ten zjistil, že dané těleso o velikosti sotva několik metrů vlétlo do atmosféry poblíž ostrova Manus v jižním Pacifiku, přičemž tu jde především o neobvyklou rychlost kolem 210.000 km/h, čili přes 58 km/s.

 

To přitom potvrzuje na svém Twitteru U.S. Space Command, v jehož vyjádření se uvádí, že dle přezkoumání dat Dr. Joelem Mozerem (Chief Scientist, Space Operations Command, US Air Force) taková rychlost skutečně ukazuje na mezihvězdnou trajektorii tělesa.

 

Potřebná data byla dříve tajná, neboť jde o údaje senzorů provozovaných americkým Ministerstvem obrany, které jsou zapojeny do systému detekce nukleárních explozí. Až díky nim mohl Amir Siraj dostatečně přesně určit rychlost, s jakou těleso vlétlo do atmosféry Země. Klíčové je tak až výše uvedené a nedávno vydané potvrzení od U.S. Space Command. 

 

Pak je tu ovšem otázka, jak běžné mohou být podobné srážky s mezihvězdnými tělesy, pokud daný asteroid skutečně nevznikl v naší soustavě. Už dříve se mluvilo o tom, že jejich průlety jsou ve skutečnosti běžné a že díky lepším přístrojům je budeme v budoucnu detekovat zcela běžně, ovšem přímá srážka se Zemí je přeci jen už vyšší úroveň. 

 

Nabízí se také možnost pátrání po pozůstatcích, o níž mluví i Amir Siraj, ovšem vzhledem k tomu, že se asteroid rozpadl vysoko v atmosféře nad oceánem někde u Nové Guineje, jsou šance na nalezení úlomků v podstatě nulové.