NASA a ESA mění misi pro dopravu vzorků z Marsu: dvě rakety místo jedné

Agentury NASA a ESA pozměnily plán ohledně mise Sample Return Mission, pro kterou Perseverance dostal příslušnou výbavu v podobě zásobníku kovových trubiček. Pomocí dutého vrtáku odebírá vzorky hornin a uzavírá je právě do těchto trubiček, které by později měly být umístěny do rakety a vyslány na oběžnou dráhu, kde si je převezme už čekající sonda, která se vydá zpět k Zemi. Takový je alespoň rámcový plán chystaný ve spolupráci americké a evropské vesmírné agentury. 

 

inženýři umisťují do roveru Perseverance zásobník pro vzorky

 

Perseverance měl přitom se sběrem vzorků své problémy. V prvním případě se zaměřil na nevhodný cíl, takže odvrtaný vzorek se rozpadl a nedávno jsme mluvilo o nečistotách v ústí sběrného mechanismu, ale problémy byly překonány a sbírka vzorků se rozrůstá. 

 

Dostat vzorky na Zemi bude přitom velice složitý úkol, takže NASA a ESA se rozhodly si to alespoň trošku zjednodušit, i když to bude znamenat, že Sample Return Mission potrvá déle. Jde tu o to, že namísto jednoho startu se vší potřebnou výbavou půjde o dva starty. Jedna loď poveze rover a druhá pak tzv. Mars Ascent Vehicle (MAV), čili stanici s dostatečně silnou raketou, která dostane vzorky na oběžnou dráhu Marsu. 

 

Čili hlavní koncept zůstane nezměněn, bude tu rover, který si dá malé rendezvous s Perseverance a přebere od něj zásobník se vzorky. Ten pak dopraví k MAV, aby jej umístil do rakety, k čemuž bude příslušně vybaven a dále už to známe. 

 

aktualizovaný průběh mise Mars Sample Return

 

Jaký je ale hlavní důvod pro rozdělení Sample Return Mission? Jde jednoduše o to, že rover plus MAV by znamenal příliš objemný náklad a jde především o to, že s takovým by se na Marsu obtížně přistávalo, jak uvedl Thomas Zurbuchen z NASA. Čili z hlediska NASA bude mnohem méně riskantní vyslat na Mars dva menší náklady než jeden velký. 

 

NASA by totiž vysláním jednoho velkého nákladu musela upravit technologie pro přistání na Marsu, což znamená použití většího tepelného štítu použitého při brzdění o atmosféru a k tomu by byl zapotřebí i mnohem větší aerodynamický kryt rakety i neprověřený pohon použitý pro korekci dráhy v meziplanetárním prostoru. Jak ale bylo řečeno, jde především o EDL, čili fázi vstupu do atmosféry až samotné přistání (Entry, Descent and Landing). 

 

 

Pokud tedy budou obě zařízení vyslána zvlášť, NASA může prostě opět použít už prověřenou výbavu, která na Mars dostala nejdříve Curiosity a pak i Perseverance. Je zřejmé, že takové rozhodnutí ovlivní i celkové náklady, přičemž cenu jistě zvýší vyslání dvou raket, ale na druhou stranu mohou NASA a ESA ušetřit právě použitím ověřených technologií. Téma nákladů však Zurbuchen ve své prezentaci vynechal.  

 

Zdroj: Gizmodo