Stavba Hyperloopu má vyjít levněji než vysokorychlostní železnice

V poslední době se o projektu Hyperloop hodně mluví, zatím však bylo podniknuto nemnoho kroků ke skutečné realizaci tohoto transportu budoucnosti. Systém potrubí, ve kterém budou vysokou rychlostí svištět přepravní kabiny s pasažéry, má tak před sebou ještě velmi dlouhou cestu. Možná kdyby se tohoto projektu ujal sám jeho stvořitel - Elon Musk - vypadala by realita jinak. Jisté však je, že dvě konkurenční společnosti, které se Hyperloopu ujaly, spíš plánují, než konají. Zatímco Hyperloop Transportation Technologies předvedla návrhy transportní kabiny zevnitř, Hyperloop One už provedla i první veřejný test.

Společnost Hyperloop One plánuje vystavět několik tras, které povedou ve Finsku a bude možné se jimi v budoucnu dopravit i do sousedního Švédska. Rychlost Hyperloopu, která má dosahovat až 1200 km/h, přinese své nesporné výhody v rychlosti dopravy, která v současné době není dostačující. Například ve švédském Stockholmu se potýkají s problémem nedostatku pozemků na bydlení, pokud by však lidé mohli do práce ve velkém městě denně velmi rychle a snadno dojíždět z okolních měst, znamenalo by to velké plus. Tento způsob rychlé dopravy by se tak hodil i obecně pro přepravu do práce, která je od místa bydliště vzdálena mnoho kilometrů.

Plánovaná trasa Hyperloopu bude mít tři úseky, které budou moct být postaveny samostatně. Ten první se bude nacházet ve Finsku a bude spojovat Helsinki s Turku, přičemž bude procházet přes další města, jako jsou Salo, Lohja a Espoo. Ve Švédsku trať Hyperloopu povede ze Stockholmu do Uppsaly a do Norrtälje. Tyto dvě země bude spojovat třetí část trati, která ale tentokrát nepovede jen po pevnině, nýbrž i pod vodou. Trasa bude mít zastávku na ostrovech Alandách.

Co se časových plánů týče, dvě části Hyperloopu, které vedou po souši, by mohly být postaveny i za míň než za osm let, podmořský tunel bude vyžadovat ještě o čtyři roky víc. Postavit samotný Hyperloop navíc není nijak extrémně obtížné, protože se především musí spojit jednotlivé předem vyrobené části potrubí a ty je potřeba umístit na nosníky.

Hlavní otázkou jsou však finance, které v celém projektu hrají svou podstatnou roli. Vyplatí se Hyperloop? Společnost Hyperloop One se proto rozhodla propočítat náklady na tuto severskou trasu a srovnat je s náklady na stavbu vysokorychlostních tratí pro rychlovlaky. Náklady na stavbu jednoho kilometru Hyperloopu budou činit zhruba 40 miliónů dolarů (976 miliónů Kč). Světová banka přitom odhaduje, že cena za kilometr vysokorychlostní trati pro rychlovlaky v Kalifornii bude 56 miliónů dolarů (zhruba 1 miliarda a 400 miliónů Kč).

Celkové náklady na severský Hyperloop se odhadují na částku 21 miliard dolarů (zhruba 512 miliard Kč). Na kalifornskou vysokorychlostní trať je to 64 miliard dolarů, což je asi 1 a půl bilionu Kč. Důležité bude i spojení Finska a Švédska, v současné době je možné se dostat z Helsinek do Stockholmu letecky asi za hodinu, musí se však připočítat čas nutný k odbavení. Hyperloop by měl pasažéry na tuto vzdálenost dopravit za půl hodiny.

I při těchto vysokých číslech nákladů na stavbu by lístek na Hyperloop měl být cenově přístupný. Průměrná cena jízdenky byla odhadnuta na 28 dolarů (asi 680 Kč). Samozřejmě ceny lístků na kratší vzdálenosti uvnitř jednoho státu by měly být nižší, mezinárodní trasa bude ale naopak stát víc. Odhaduje se, že Hyperloop bude používat 42,7 miliónů cestujících za rok, počáteční investice do Hyperloopu by se měla vyplatit za zhruba dvacet let provozu.

Zdroj: engadget.com