Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty
Chlazení a skříně
Ostatní
Periférie
Procesory
Storage a RAM
Základní desky
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Digimanie  |  TV Freak
Svět mobilně  |  Svět audia

ALMA spatřila náznak zárodku planety u cizí mladé hvězdy

, , aktualita
ALMA spatřila náznak zárodku planety u cizí mladé hvězdy
Chilské radioteleskopové zařízení ALMA se ve velice slušném detailu podívalo na mladou hvězdu vzdálenou 200 světelných let, která má kolem sebe stále horký protoplanetární disk. V něm se ukázal možný zárodek planety a ne zrovna malý.
ALMA spatřila náznak zárodku planety u cizí mladé hvězdy
Máme přitom štěstí, že tuto soustavu hvězdy TW Hydrae máme jako na talíři, však snímek poskytnutý zařízením ALMA ukazuje dokonalé kruhy v protoplantárním disku. Tato hvězda přitom lze přirovnat k našemu Slunci, oproti němuž by měla být cca o pětinu lehčí, ale s průměrem o desetinu větším. Hvězda je teprve kolem 8 milionů let stará a ještě nepatří do hlavní posloupnosti, čili ještě nezačala s fúzí vodíku. S tím začne až poté, co se smrští a teploty v ní vzrostou. 
 
 
V jedné z mezer v protoplanetárním disku by se už mohla nacházet dosud nepotvrzená planeta (TW Hydrae b) s odhadovanou hmotností 1,5x větší než Neptun ve vzdálenosti 22 AU od hvězdy. Nyní nám jde ale o místo na okraji tohoto disku, kde se v hlavní části obrázku ukazuje jen méně znatelná skvrna, která je ve výřezu zvýrazněna dle toho, jak ji uvidělo zařízení ALMA.
 
Protoplanetární disky pochopitelně nezáří moc silně ve viditelném spektru, ale v případě rádiových vln jsou zaznamenatelné už mnohem lépe, a proto zde mohlo být dobře využito pole 66 rádiových teleskopů ALMA. Je to ale zatím jen náznak zrodu planety, z nějž se může nakonec vyklubat něco jiného. 
 
Za povšimnutí stojí, že celá skvrna má průměr srovnatelný se vzdáleností mezi Sluncem a Jupiterem, čili přes 5 AU, neboli přes 750 milionů kilometrů. Nic nám to ale neřekne o tom, jak velká by mohla být případná planeta, která se na této dráze možná chystá vzniknout. Vzhledem ke vzdálenosti od hvězdy, která dalece překračuje i vzdálenost Neptunu od Slunce, by se dalo soudit, že by to mohlo být něco většího. Ale to nelze jednoznačně říci, když sami nevíme ani to, kde se zrodily velké planety naší soustavy a jak přesně v ní migrovaly, stejně jako víme ještě méně o tom, jak skutečně vypadá systém TW Hydrae. 
 
Ostatně astronomové připouští i tu možnost, že údajný zárodek planety je prostě jen obrovský vír materiálu, něco jako velká bouře mezi atmosférickými pásy Jupiteru. Nicméně proč by se právě z takových vírů nemohly tvořit planety? Podivné je ještě něco, a sice že dle dosavadních modelů by tvorba planet měla probíhat ve stejný čas, takže astronomové by očekávali, že takových výrazných míst zachytí více. Navíc by zárodky měly mít pravidelný kruhový tvar, zatímco tento je viditelně protáhlý. Proto se na TW Hydrae postupně zaměří ještě další zařízení, například japonský teleskop Subaru, aby se mohla změřit teplota na daném místě a hledat další známky čehokoliv. 
 
Zdroj: Astronomy


reklama