Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Arabské tandemové solární články dosahují rekordní účinnosti: 33,2 %

12.5.2023, Milan Šurkala, aktualita
Arabské tandemové solární články dosahují rekordní účinnosti: 33,2 %
Po necelém půl roce se povedlo překonat další rekord. Na univerzitě KAUST v Saúdské Arábii se povedlo vyvinout tandemové solární články kombinující křemíkové a perovskitové s rekordní účinností 33,2 %.
Koncem loňského roku byly představeny tandemové solární články s rekordní 32,5% účinností. Za těmi stálo Helmholtz Zentrum Berlin (HZB), nicméně po necelém půl roce tu máme nový rekord. Nejprve si ale vysvětleme, co to jsou tandemové solární články. Ty běžné, se kterými se dnes setkáváme, jsou zpravidla křemíkové, které převádí zejména červené a infračervené spektrum světla na elektrickou energii (zejména od cca 600-700 nm výše). Zbytek ale více či méně "ignorují". To je naopak doménou nových materiálů s perovskitovou strukturou, které naopak nejsou moc dobré v červené části spektra, ale dobře konvertují světlo s vlnovou délkou někde mezi 400 až nějakých 600-700 nm. Tandemový článek je takový, který má křemíkovou vrstvu i perovskitovou zároveň. Jednoduše řečeno, perovskit nahoře převede modré a zelené části spektra na elektrickou energii a propustí červenou složku na spodní křemíkovou vrstvu, která se postará o zbytek.
 
KAUST - Tandemový solární článek
 
Vědci na univerzitě King Abdullah University of Science and Technology (KAUST) v Saúdské Arábii nejsou ve vývoji pervoskitů zrovna nováčci. Nyní se postarali o onu výše zmíněnou kombinaci a dosáhli nového rekordu 33,2 %. Jde o rekord v případě nekoncentrovaného světla. Účinnost byla verifikována jak v European Solar Test Installation (ESTI), tak i v National Renewable Energy Laboratory (NREL), která je také jedním z předních institutů, jenž vyvíjí perovskitové solární články a mnohdy představují rekordní modely.
 
Bohužel nemáme o těchto článcích více informací. Jistě by nás hodně zajímala jejich životnost, která je u perovskitových vrstev dosud stále problém, a je jen málo verzí, které s tím nemají výraznější potíže. Zde ještě podotkněme, že vědcům v Signapuru se nedávno povedlo přijít na to, jak z perovskitů odstranit problematické olovo. Vědci v KAUST se nechali slyšet, že nyní vyvíjí metodu, jak vyrábět výše prezentované články s plochou přes 240 cm2. Kdy si ale budeme moci koupit nějaké produkty založené na výsledcích tohoto vývoje, není známo.
 


Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.
Doporučujeme náš obsáhlý článek o rozdílech v technologiích baterií.