Astronomové našli dvojče našeho Slunce, pozdravte HD186302

Sluneční dvojče by totiž mělo pocházet ze stejné hvězdné kolébky, takže obě hvězdy vznikly ve poblíž sebe ze stejného mračna materiálu. Není to ovšem jistota, jako spíše slušná pravděpodobnost. Slunce je přitom nyní ve vesmíru celkem osamoceno. Nejbližší Proxima Centauri je vzdálená přes 4 světelné roky, ovšem před miliardami let bylo Slunce součástí hustě zabydleného prostředí, kde byly tisíce dalších hvězd, ovšem vlivem gravitace Mléčné dráhy se tyto hvězdy od sebe odpoutaly a vydaly různými směry. Za miliardy let tak urazily dlouhé vzdálenosti a právě kvůli tomu je těžké vypátrat, kde je jejich původ. 

 

 

Co je ale hvězda HD18602 zač? Samozřejmě jde o žlutého trpaslíka, respektive správné označení je hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy G2V, stejně jako v případě našeho Slunce. HD186302 je pouze malilinko větší a těžší, ale jinak má zcela srovnatelnou svítivost a povrchovou teplotu a rovněž je stejně stará, a to cca 4,6 miliardy let. Od nás je nějakých 184 světelných let daleko.  

 

Objev této hvězdy je výsledek snažení výzkumníků projektu AMBRE, který vznikl jako spolupráce mezi ESO a Observatoire de la Cote d'Azur. A není vůbec žádné překvapení, že se využil také satelit GAIA, který dokáže velice přesně sledovat pozici a pohyb hvězd. Pomocí GAIA a celého pole spektrografů pak byly u vybraných kandidátů zjištěn věk, chemické složení a pohyb v prostoru, což čítalo nějakých 17 tisíc hvězd. 

 

Zmínit ale můžeme také hvězdu HD 162826, v jejímž případě bylo před čtyřmi lety objevena také pozoruhodná podoba se Sluncem. Je však třídy F8V, o cca 100 milionů let mladší a má také vyšší povrchovou teplotu (6210 K oproti 5778 K). Nově objevená HD186302 je tak hvězda, která se Slunci podobá dosud nejvíce. 

 

Nyní by měl výzkum HD186302 směřovat k hledání případných planet. Však by bylo velice zajímavé mít k dispozici přehled toho, jaké planety vznikly u tohoto slunečního dvojčete a jak moc se jeho systém liší od toho našeho. Vzdálenost 184 světelných let není až tak velká, ale i tak by to už chtělo mít k dispozici nejlépe JWST, který by se mohl zkusit podívat na daný systém "přímo", respektive přímo v něm hledat planety. Existuje možnost, že během Pozdního velkého bombardování (před cca 4 miliardami let) mohly být zárodky života přeneseny mezi systémy Slunce a HD186302, ať už jedním, či opačným směrem. Otázka je, zda v daném systému existují planety, kde by se život mohl uchytit. 

 

Zdroj: Astronomy