Dnes už se v podstatě stalo standardem mít i v běžných počítačích SSD. Pevné disky jsou na ústupu, nicméně ani QLC technologie u SSD stále nezajistila cenovou srovnatelnost mezi oběma technologiemi. Zejména u vyšších kapacit tak mají pevné disky výrazně navrch v ceně, zatímco strádají v rychlosti. Vědecké týmy na University of Exeter a dalších univerzit v Indii, Švýcarsku, Singapuru i USA přišly s novinkou v podobě grafenových vrstev, které by měly umožnit pevným diskům dále výrazně zvýšit hustotu.
ilustrační foto, autor: uwe hermann [CC BY-ND 2.0], přes Flickr
Klasické plotny v pevných discích mají ochranné vrstvy na bázi uhlíku (carbon-based overcoats - COC), jejichž tloušťka se postupně snižuje a z původních cca 12,5 nm se v průběhu let dostala až někam ke 3 nm. To se už dostáváme na hustotu okolo 1 Tb na čtvereční palec. Bohužel na další zvyšování za tuto hranici bychom potřebovali snížit tloušťku vrstev pod 2 nm, a to je problém. Taková vrstva by už nevykazovala dostatečnou ochranu proti korozi, opotřebení, nebyla by dostatečně tepelně stabilní a byla by také nekompatibilní s technologií HAMR.
Vědci ale přišli s náhradou klasických vrstev COC za grafenové. I ty jsou sice založeny na uhlíku, ale tento do značné míry revoluční materiál dokázal vylepšit vlastnosti v nejedné oblasti technologií a nejinak by tomu mělo být i zde. Měl by snižovat odpor na polovinu, zvýšit odolnost vůči korozi, opotřebení a přitom být kompatibilní i s HAMR. Podle vědců by tak mělo být možné dosáhnout hustot okolo 4-10 Tb na čtvereční palec. Otázkou samozřejmě je, kdy (a zda vůbec) se tato technologie dostane do komerčně dostupných disků a jak drahé to vlastně bude.
.webp)
