Hubble odhalil nový typ asteroidu

Obvykle rozlišujeme dva hlavní typy menších těles, která putují naší Sluneční soustavou a liší se už tím, jak vypadají na obloze. První jsou asteroidy či malé planetky, které pouhým okem pozorovat zpravidla nelze (řekněte to dinosaurům) a ty jsou tvořeny především horninami a kovy. A pak to jsou komety, jež na obloze můžeme vidět i bez dalekohledu, a to díky tomu, že mají dlouhý a zářivý ohon. Ten vzniká právě díky jejich složení, neboť v tom dominuje led, který se v blízkosti slunce vypařuje a tvoří onen ohon.

 

 

Otázka byla, zda existuje i něco mezi tím a my už víme, že existuje. Jde o takzvané aktivní asteroidy, které jsou sice především složené z hornin, ale stejně jako z komet se z nich uvolňuje prach a plyny. Jeden z nich byl spatřen v roce 2011 a jde o Body 288P, který se po bližším prozkoumání ukázal jako dosud nevídaný objekt: binární aktivní asteroid. 

 

 

Dnes známe asi 20 aktivních asteroidů, které jsou označovány také za komety hlavního pásu, v jejich případě se materiál uvolňuje spíše vzácně vlivem srážky s jiným tělesem nebo erupcí podpovrchového materiálu. Binární aktivní asteroid 288P je ale něco jiného, co se nachází v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, ovšem jeho oběžná dráha jej občas donese i do relativní blízkosti Země. Zrovna před rokem se od nás nacházel ve vzdálenosti cca 200 milionů kilometrů, díky čemuž se astronomové s Institutu Maxe Plancka mohli na něj podívat právě pomocí Hubbleova dalekohledu. 

 

Jak ukazuje přiložené video, 288P se viditelně skládá ze dvou objektů, které obíhají kolem sebe. Jde tak o vzácnost mezi vzácnostmi, jediná kometa hlavního pásu, která je binární. Z videa se také zdá, a uvedené informace to potvrzují, že jde ještě k tomu o dva objekty o podobné velikosti, a to asi s průměrem jednoho kilometru, přičemž obíhat se mají asi ve vzdálenosti 100 kilometrů od sebe, dále než se předpokládalo. Většina binárních asteroidů se přitom skládá z malého a velkého tělesa, jako je třeba známý Didymos a jeho Didymoon. 

 

A jako obvykle tu máme i spekulace o tom, jak takový objekt mohl vzniknout. Pokud šlo v minulosti o jedno těleso s velice rapidní rotací, to se mohlo rozlomit na dva kusy, a to dle odhadů založených na aktuálním stavu před pouhými 5000 lety. Plyny uvolněné z obou částí pak mohly oba kusy od sebe vzdálit na onu pozoruhodnou vzdálenost. Je těžké ale něco takového odhadovat o tělese, které je zatím jediné známé svého druhu. 

 

Zdroj: Extremetech