Indové poletí k Venuši a zvou další zájemce

Indian Space Research Organisation (ISRO) má také svůj slušný vesmírný program založený na vlastních nosičích a nyní plánuje, že v roce 2023 vyšle k Venuši vlastní sondu. Venuše je přitom v našem systému planeta nejvíce podobná Zemi, ovšem to by nesměla mít svoji hustou a horkou atmosféru, kvůli níž je přežití lidmi vyrobených sond velice problematické a obvykle i velice krátké. Samotná NASA dokonce uvažuje o vyslání sondy ne s elektronickým, ale mechanickým počítačem a naposledy vyslala k Venuši své zařízení před téměř 30 lety. A na Venuši se chtějí vrátit také samotní Rusové, kteří byli ve zkoumání jejího povrchu v minulosti nejúspěšnější. 

 

 

Takže co plánují Indové? ISRO nedávno přišla s plánem o misi na Venuši, která má odstartovat v polovině roku 2023 a ve stejném plánu vyzvala mezinárodní vědeckou obec, aby přišla s návrhy na experimenty a přístroje, které by si indická sonda, jež se má usídlit na oběžné dráze planety, vzala s sebou. Tudíž nejde o přistání přímo na Venuši, takže Indové se nebudou muset potýkat s vysokým tlakem a teplotami na povrchu, které dosahují v průměru 455 °C.

 

Vedle toho má Venuše na svém povrchu obrovské množství sopek a lávových plání, přičemž právě její hustá atmosféra klade velké překážky pro studium planety z oběžné dráhy. Nejspíše právě proto Indové sami oslovili vědce z celého světa. Ostatně v dnešní době se prý Venuší jen málokdo zabývá, což je ostatně logické, když ji vesmírné agentury v posledních desetiletích spíše ignorovaly. Neexistují tak aktuální výzkumy, data, a tak tu není ani zájem vědců, a to zvláště těch začínajících. 

 

Venuše je jen o trošku menší než Země

 

To vše se zase odráží ve vůli vypravovat k Venuši další mise, jak popisuje Patrick McGovern z Lunar and Planetary Institute. Hrozí tak, že na nejbližšího planetárního souseda zcela zapomeneme ve snaze pronikat dále do Sluneční soustavy. Na druhou stranu je to logické, když se v ní nachází sice vzdálenější, ale přesto přístupnější cíle jako Mars nebo měsíce Jupiteru a Saturnu.

 

 

Pro indickou misi se chystá rovněž indická raketa suše zvaná jako Geosynchronous Satellite Launch Vehicle Mark III, která je tím nejtěžším nosičem, jaký mají Indové k dispozici. Ta v rámci dosud nepojmenované mise ponese satelit s hmotností kolem 2,5 tuny. Ten se usídlí na vysoce excentrické orbitě s periapsidou 500 kilometrů a apapsidou 60.000 kilometrů (nejbližší a nejvzdálenější bod), z čehož kouká snaha šetřit palivo a hmotnost. Později však může být tato dráha upravena, aby se sonda k planetě ještě více přiblížila, ale spíše jen mírně a logicky jen v periapsidě.

 

Hlavním cílem mise je zkoumat povrch planety, což samozřejmě nepůjde ve viditelném spektru. Dále to bude studium vlivu slunečního větru a záření na zahřívání atmosféry, sledování chemického složení a dynamiky atmosféry a uvidí se, co ještě. Na palubě sondy bude celkem 12 indických přístrojů a další by mohli dodat vědci z jiných zemí. 

 

Je tak dobře, že se alespoň Indové pouští do dalšího zkoumání Venuše. Ostatně co se týče našich znalostí o ní, v tom jsme dle McGoverna na stejné úrovni jako v případě Marsu před rokem 1997. 

 

Zdroj: Astronomy