Japonská Hayabusa-2 je ve finále, udeří do asteroidu a sebere jeho vzorky
27.6.2018, Jan Vítek, aktualita
Japonská sonda Hayabusa-2 už je na konci své pouti dlouhé přes pět miliard kilometrů. Doletěla až k asteroidu známému jako Ryugu, aby z něj odeslala vzorky zpět na Zemi. Naposledy k nám odeslala fotky ze vzdálenosti jen 40 km.
Jde pochopitelně o výsledek práce Japonské vesmírné agentury (JAXA), ale také několika tamních univerzit, který se týká Asteroidu 1993 JU3. Ten dostal své "hezčí" jméno Ryugu a zaletěla se k němu podívat sonda Hayabusa-2. Ta překonala vzdálenost 5,24 miliard kilometrů od doby, co se v roce 2014 vydala na cestu a nyní by už měla být v cíli. Naposledy totiž poslala zpět fotografie asteroidu ze vzdálenosti pouhých 40 km.
Ryugu je asteroid obíhající mezi Zemí a Marsem, který má v průměru cca 920 metrů a jak jeho fotografie ukazuje, má také pěkně souměrný tvar připomínající prostý čtverec. Astronomové jej pochopitelně zkoumali už ze Země, a pomocí spektroskopických nástrojů určili, že obsahuje velký podíl hydratovaného materiálu, a patří tak mezi vzácné asteroidy typu C a částečně i G. Právě takové asteroidy mohly dříve po tělesech Slunečního systému roznést řadu různých prvků a látek.
Tento asteroid má být zvláště bohatý na nikl, železo, kobalt, vodu, dusík, vodík a čpavek. Dokonce už byla i odhadnuta jeho hodnota v případě, že by se podařilo jeho zásoby vytěžit. Činí 82,76 miliard dolarů, což tedy nevypadá zrovna jako částka, kvůli níž by se prospektoři zbláznili do vesmírné těžby. Nyní jde ale především o vzorky, a ty mají svou vysokou hodnotu z vědeckého hlediska.
Hayabusa-2 má totiž za úkol více osvětlit minulost našeho systému a je pro to vybavena řadou nástrojů, které Ryugu prozkoumají. Především ale do něj vystřelí vysokou rychlostí projektil, který dle předpokladů vytvoří čtyřmetrový kráter, s nějž bude vyvrhnut materiál, jehož část se pak posbírá a vyšle zpět na Zemi. To je asi ta nejslibnější část mise, ale vedle toho je sonda vybavena vlastním spektrometrem uzpůsobeným pro vyhledávání hydratovaného materiálu, pak má i infračervený fotoaparát pro zachycení změn v povrchové teplotě a případných tepelných emisí a dokonce i čtyři přistávací moduly.
Modul MASCOT použije infračervený mikroskop a fotoaparát, aby se podíval na strukturu asteroidu zblízka včetně jeho vnitřní energie. Zbylé tři jsou všechny stejné a jde o MINERVA-II vybavené také fotoaparáty a navíc teplotními senzory. Ty mají být ale schopny se po povrchu asteroidu pohybovat a zaznamenávat povrchové teploty na různých místech v různých časech. Samotná sonda pak bude ještě zkoumat vytvořený kráter, neboť ten odhalí, jak vypadá vnitřek asteroidu neovlivněný dlouhodobým zářením Slunce. Toto vše zabere asi rok a půl a poté se sonda vydá na cestu zpět.
Jak název mise napovídá, navazuje se zde na původní Hayabusa, což byla první mise i sonda, které se podařilo nasbírat vzorek asteroidu a dopravit jej na Zemi. Japonci tak už mají své zkušenosti, aby rozmanité úkoly následovnické mise zvládli. Pokud vám toto slovo připomíná něco ze světa hardware, pak vězte, že jej využila společnost Scythe pro svůj ventilátor.
Zdroj: Astronomy