Kolem mladé hvězdy se objevily tři zárodky planet

Jedná se konkrétně o hvězdu HD 163296 nacházející se z našeho pohledu ve směru do centra Mléčné dráhy, čili v souhvězdí Střelce, a to 330 světelných let daleko. Hvězda má asi dvojnásobnou hmotnost Slunce a je na hvězdné poměry velice mladá, a to cca 4 miliony let. Kolem ní tak obíhá ještě celý disk prachu a plynů, čili protoplanetární disk, v němž se už začínají tvořit planety, jak objevily nezávisle na sobě dva týmy astronomů díky zařízení ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array).

 

 

Právě díky ALMA získali astronomové v posledních letech dobrou představu o tom, jak fungují protoplanetární disky, v nichž se mohou objevit hluchá místa (podobně jako v prstencích kolem planet), která obvykle znamenají, že se na daném místě formují planety.  

V našem případě tak byla využita nová technika, která hledá v protoplanetárních discích určité vzory. Ta se uplatnila v pracích obou týmů, které tak přinesly silné důkazy o třech nových mladých exoplanetách. Oba týmy tak využily stejný postup a rovněž zařízení ALMA, ale rozdílná data ze dvou různých pozorování mladé hvězdy HD 163296. 

 

 

V rámci nové metody se astronomové nezaměřili na prach v disku, ale na rozmístění a pohyb oxidu uhelnatého (CO). Molekuly tohoto plynu totiž emitují velice dobře rozpoznatelné světlo s několikamilimetrovou vlnovou délkou, kterou ALMA dokáže snadno zachytit a sledovat. Díky malým variacím ve vlnové délce dané Dopplerovým efektem se pak může určit, kam se tento plyn pohybuje v prostoru. 

 

Pokud by v prostoru kolem hvězdy neexistovaly planety či prostě větší tělesa a šlo by jen o volně roztroušený prach a plyny, vše by rotovalo nerušeně a zkrátka keplerovsky. Do tohoto pořádku ale vnesly nepokoj právě vznikající planety, jež ve svém okolí ovlivňují materiál předvídatelným způsobem. První tým díky tomu objevil dvě planety, a to jednu asi 80 AU od hvězdy a druhou 140 AU daleko. Druhý tým k tomu přidal ještě třetí objev planety vzdálené kolem 260 AU, přičemž všechny tři jsou kalibru našeho Jupiteru. 

 

 

Rýsuje se nám tu tak nová disciplína v oblasti hledání exoplanet, a sice hledání exoprotoplanet. Nicméně dané planety nemohou být ještě potvrzeny, neboť mezery v protoplanetárních discích mohou být způsobeny i jinými mechanismy a klíčem bude velice podrobné zkoumání právě pohybu oxidu uhelnatého, který s ostatními plyny tvoří protoplanetární disky obvykle z 99 procent na úkor prachu. K tomu se bude ALMA hodit velice dobře, neboť v systému, kde plyn obíhá hvězdu rychlostí kolem 5 km/s dokáže detekovat změny už v jednotkách metrů za sekundu. 

Zdroj: Astronomy