reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Létající Dragonfly americké NASA by to na Titanu měla mít snadné

19.9.2019, Jan Vítek, aktualita
Létající Dragonfly americké NASA by to na Titanu měla mít snadné
Snadné pochopitelně spíše jen s ohledem na samotné létání, neboť právě Titan má ze všech těles Sluneční soustavy pro let asi nejvhodnější podmínky. Jak ale bude Dragonfly vypadat a k čemu se využije? 
O plánu americké NASA vypustit na Titan dron Dragonfly už víme, nicméně to bude aktuální téma až pro příští dvě desetiletí a osm let zabere pouze samotný let k tomuto Saturnovu měsíci. 
 
 
Jak je vidět na první pohled, Dragonfly bude svým konceptem prostě vrtulový dron a z jeho počtu osmi rotorů by se mohlo zdát, že bude k letu potřebovat silný výkon, nicméně na Titanu by to mohl mít naopak mnohem snadnější než na Zemi. NASA samotná se při návrhu své Dragonfly jistě poučí z toho, jak se na Marsu v přespříštím roce předvede Mars Helicopter. Právě tento dron to bude mít s ohledem na hustotu tamní atmosféry mnohem obtížnější než Dragonfly. 
 
Atmosféra na Titanu je asi čtyřikrát hustší než na Zemi, ovšem díky slabší gravitaci (menší než na Měsíci) je její tlak na povrchu jen o polovinu vyšší. Dragonfly si tak bude muset obtížněji razit cestu, ale tento dron nemá překonávat rychlostní rekordy. Udržet se ve "vzduchu" by ale pro něj mělo být velice snadné, ostatně pokud by se o let na Titanu měl pokusit člověk, tomu by měly pro takový účel pohodlně stačit vlastní síly a pochopitelně ještě nějaké nosné plochy (křídla). 
 
Dragonfly bude vybavena tolika rotory zvláště kvůli redundanci, takže by měla přežít ztrátu alespoň jednoho z nich na každé straně. Očekává se pak schopnost vyvinout rychlost až 36 km/h a vylétnout do výšky 4 km, a to při teplotách do minus 180 °C. Spolehnout se přitom může na baterie a stabilní přísun energie z radioizotopového termoelektrického generátoru, jaký mají i dva nejnovější rovery NASA. Baterie by tak neměly strádat ani zimou. Ostatně využití solárních článku se mohlo rovnou zavrhnout, však na Titan dopadá jen procento sluneční energie v porovnání se Zemí. 
 
 
Krom nepřátelského prostředí, které by ale právě díky danému zdroji energie nemělo být velký problém, bude další překážka navigace a schopnost se orientovat. K tomu se pochopitelně nebude moci využít přímé řízení ze Země. Obsluha tak maximálně může určit, kam dál se má dron podívat, ale ze vzdálenosti nějakých 1,3 miliard kilometrů nelze dělat nic jiného, takže nastupuje umělá inteligence a celková autonomie. Mluvíme také na jednu stranu o zařízení, které má startovat až v druhé polovině 20. let a v té době budou AI systémy a hardware celkově jistě někde zcela jinde. Jenomže tento hardware bude muset být schopen fungovat ve vesmíru, kde je výkon podružný a hlavní je spolehlivost a odolnost vůči teplotám či radiaci. Nicméně z technologického hlediska už by to neměl být velký problém, ostatně samostatného letu musí být schopná už Mars Helicopter, ale zase je zřejmé, že poblíž nebude nikdo, kdo by mohl převrácenou "vážku" položit opět na nožičky. 
 
A co bude Dragonfly na Titanu dělat? Krom průzkumu jeho povrchu při letu to budou další úkony rozdělené dle toho, zda bude noc, či den. Noc na Titanu trvá osm našich dní a i v jejich průběhu bude dron monitorovat počasí, sledovat otřesy a zkoumat okolí pomocí svých světel. S sebou ponese spektrometr pro analýzu hmoty, dále neutronový a gama spektrometr, různé meteorologické senzory a pak celou řadu kamer. Bude umět sbírat a zkoumat vzorky, přičemž díky svému způsobu pohybu bude moci pokrýt daleko větší oblast, než budou kdy schopny pozemní rovery. 



reklama