NASA vyšle na Titan robotickou létající "světlušku"

Jediný obrázek nám dává představu o tom, jak mají létající robůtci, či dnešní terminologií lépe řečeno drony Dragonfly fungovat. Vše to bude v podstatě umožněno tím, jak je měsíc Titan velký či hmotný a jakou má atmosféru. Díky tomu bude možné přistát na něm s využitím pouze padáku a pak létat pomocí čtyř dvouvrtulových rotorů. 

 

 

Titan má rovníkovou gravitaci jen 0,138 g, čili o něco menší než náš Měsíc, ovšem i tak má velice hustou atmosféru, jejíž tlak na povrchu je asi o polovinu vyšší než na Zemi. Skládá se především s dusíku (94 %) a téměř celý zbytek tvoří metan. Jak je vidět i z obrázku, atmosféra má mít naoranžovělou barvu, a to díky přítomnosti komplexnějších chemických sloučenin, které vznikají ozařování metanu a jiných jednoduchých organik ultrafialovým zářením ze Slunce (Tholiny). Ale dost o atmosféře, zpět k misi NASA. 

 

Je zřejmé, že v tak husté atmosféře, která však není rovnou zabijácká jako na Venuši, a při tak malé gravitaci budou moci drony létat bez většího úsilí. To vše se týká mise Dragonfly, která už dostala zelenou a představovat bude ve více ohledech historický milník. 

 

Dragonfly je součástí programu New Frontiers, do nějž patří také Jupiterovská sonda Juno, asteroidová mise OSIRIS-Rex a jiné. Co se týče uskutečněných misí daného programu, Dragonfly by mohla být pouze čtvrtá, a to i proto, že staví na starším záměru vyslat na Titan balón (Titan Saturn System Mission (TSSM)). 

 

TSSM je již opuštěný projekt, který počítal s tím, že balón alespoň jednou oběhne Titan kolem dokola. Dragonfly ale bude moci zaletět na různá místa nehledě na směr větru v atmosféře měsíce a pro tento účel se jako nejlepší jeví vícerotorový dron. Je jasné, že vzhledem ke vzdálenosti Saturnu bude nutné, aby se dokázal řídit sám. 

 

Vědci se už mohou klepat na to, až zblízka spatří uhlovodíková jezera na povrchu Titanu či očekávané krystalické formace hornin. Jde o zvláště zajímavý cíl pro ty, kteří se zabývají prebiotickou chemií, čili tím, jak se na vzniku života podílely základní stavební kameny, respektive ona pověstná "organická polévka". Pro tento výzkum je Titan tím nejlepším cílem ze všech těles naší soustavy, samozřejmě kromě Země. 

 

V případě létajícího dronu provozovaného na vzdáleném měsíci nás musí také hned napadnout, čím že to asi bude poháněn. Vzhledem ke vzdálenosti od Slunce a husté atmosféře se nedá počítat se solárním napájením a také na snímku nejsou žádné články vidět. Bude to RTG, čili radioizotopový termoelektrický generátor, jaký napájí i Curiosity na Marsu i jeho chystaného bratříčka Mars 2020. Dragonfly tak asi nebude zrovna prcek.

 

NASA tak může plánovat 2,7letou misi (nepočítaje let k Titanu), v jejímž průběhu by dostatek energie rozhodně neměl být důležité téma. Dragonfly by během ní měla urazit vzdálenost alespoň 175 kilometrů a NASA si jistě při vývoji vezme mnohé z toho, jak se v přespříštím roce předvede Mars Helicopter. Dragonfly ale bude první zařízení, které bude v letu schopno "dělat vědu", čili nebude pouze létat. Stejně tak to bude dosud nejvzdálenější robotický průzkumník, jaký byl kdy vytvořen, ale to bude ještě trvat. 

 

Dragonfly bude s NASA vyvíjet Johns Hopkins Applied Physics Laboratory a pokud to půjde dobře, mise bude startovat v roce 2026, aby dorazila na Titan v roce 2034.