Mooreův zákon je mrtvý i živý, experti se neshodnou

Nové kolo debat o platnosti Mooreova zákona odstartovali experti z průmyslu na Semicon West 2019, přičemž my jsme se tomu shodou okolností nedávno také věnovali díky projevu Jima Kellera. Ten je z tábora zastánců platnosti a navíc uvádí, že kdo zákon Gordona Moorea označuje za mrtvý, je hloupý. 

 

 

Obvyklý výklad tohoto zákona je takový, že počet tranzistorů v čipech se zdvojnásobí za určitou dobu, přičemž dříve šlo o pouhý rok a dnes už platí spíše dva roky. Nyní se řeší to, zda něco takového je ještě možné a udržitelné, nebo zda to brzy bude či dávno bylo nahrazeno jinými metodami škálování výkonu.

 

A právě v tom se pohledy lidí rozcházejí, čili zda jde o počet tranzistorů nebo nakonec jen o výkon. Třeba šéf NVIDIE Jensen Huang se tento zákon před pár lety snažil "ukrást" ve prospěch toho, aby se pochlubil, že z hlediska výkonu hardwaru pro AI nejen platí, ale naopak byl vývojem ve skutečnosti překonán. 

 

Dnes navíc není ani jednoduché určit, jak se vyvíjejí výrobní procesy, protože ty už v podstatě dvě dekády nejsou dle svého označení pevně spojeny s tím, jak velké prvky se jimi vůbec tvoří. Pak ani není snadné určit, kolik tranzistorů dokáží na daný prostor nahustit, pokud nám to výrobci vyloženě neprozradí. Příkladem budiž třeba to, že 14nm a 12nm proces firmy GlobalFoundries tvoří stejně velké tranzistory, jen ten 12nm je optimalizovaný, podobně jako 14nm a 14nm+ v případě Intelu. 

 

Zajímavý pohled na to má Victor Peng, CEO firmy Xilinx, který poukazuje na to, že tradiční pojení Mooreova zákona bylo spojeno s pokroky ve výkonu, spotřebě a velikosti a dříve nové výrobní procesy zcela běžně vylepšovaly všechny tři aspekty. Dnes si ale musí výrobci vybírat v tom, zda vylepší pouze dva nebo jen jeden tento aspekt a v tomto ohledu je tak zákon mrtvý.

 

Opačného názoru je Lisa Su z AMD, která věří, že zákon dále platí, ale tempo se i tak zpomaluje a firmy jsou nuceny využívat nové a nové technologie mimo obvyklé škálování výrobních procesů, aby uspěly. Zde si můžeme představit třeba právě nové způsoby pouzdření a kombinace jednotlivých čipů do podoby výsledného procesoru. 

 

Důležité je ale především to, že Mooreův zákon fungoval a dosud funguje jako neviditelný motor pokroku. Už jen proto, že firmy se jej obecně snažily dodržovat a sledovat. Má to leccos společného s vírou, snahou zachovat si prestiž a mít možnost říci, že "v našem případě Mooreův zákon ještě platí, a co u vás?".

 

Zdroj: Semiconductor Engineering