Neuralink chce zahájit pokusy na lidech už za půl roku

Elon Musk má rozjetých tolik různých podniků, že se dá jen těžko chápat, jak je všechny stíhá. Jedním z dalších je Neuralink, jehož cílem je přinést lidem bezdrátové rozhraní pro ovládání zařízení pomocí myšlenek. Nemá jít ale o nějakou zábavu, ale především o pomoc lidem, kteří mají různé formy tělesného postižení. Asi nejlepším příkladem může být kvadruplegie, kdy člověk nemůže ovládat končetiny a jeho schopnosti komunikace s okolím mohou být více či méně omezené. Pokud je člověk schopen bezproblémově mluvit, může komunikovat takto, ale už těžko bude ovládat různé nástroje a zařízení. V případě, že nemůže ani mluvit, je to o to důležitější. A právě zde by měla přijít ke slovu technologie od Neuralinku.

 

 

Také zde se setkáváme s odklady, původně se totiž měl Neuralink testovat na lidech už v roce 2020 (prohlašováno v roce 2017). Ani zde ale vývoj nešel tak rychle, jak se předpokládalo, a tak se před dvěma lety teprve ukázala prasnice Gertruda a před 1,5 rokem pak makak, který pomocí mysli hrál Pong. Nejde ale jen o technologii samotnou. Zpoždění mají na svědomí i byrokratické procesy, takže Neuralink ještě musí vůbec získat oficiální povolení k testům na lidech, přičemž většina dokumentů už měla být zaslána na FDA, která něco takového schvaluje. Elon Musk tak očekává, že by se Neuralink mohl začít testovat zhruba za půl roku.

 

V posledním videu Neuralink ukázal, jak naučili makaka myslí vyťukávat písmena na klávesnici, čímž si ověřili, že lze myšlenkou pohybovat kurzorem na klávesnici a mačkat písmena, což by mělo pomoci lidem, kteří kvůli svému tělesnému postižení nemohou ovládat digitální zařízení. Implantát N1 má velikost o něco větší než čtvrťák a odhadem to bude podle obrázku cca 2,95 až 3,0 cm v průměru (nicméně minci o mnoho překonává ve směru na výšku).

 

Má 1024 komunikačních kanálů, bezdrátovou komunikaci i bezdrátové nabíjení. Ostatně v další části videa ukázali, jak si opice nabíjela implantát přes bezdrátovou nabíječku. Pochopitelně je zde velký důraz na bezpečí, takže se při nabíjení nesmí výrazněji zahřívat. Také se musí efektivně nabíjet i bez magnetického zarovnání. Podle obrázku se tak má rychlost nabíjení pohybovat okolo 100 % maxima ve více než 8cm kruhu (přes 4 cm od středu do všech stran), ve 12cm kruhu by to měly být ještě 2/3 a v cca 16cm kruhu pak okolo 1/3 max. rychlosti.

 

Dalším velkým problémem je samotná implantace. K tomuto účelu byl vyvinut robot R1, který má částečně nahradit práci neurochirurgů. Ti budou i nadále potřeba, ale už nemusí dělat vše, v tomto případě jde o uchycení vláken na strukturu mozku pomocí speciálních jehel. Tento proces byl i demonstrován na videu. Systém by měl také umožňovat relativně jednoduchou výměnu implantátů za novější modely bez kompletního "předrátování" Neuralinku v mozku.

 

Zdroj: theverge.com