Seznam kapitol
Přinášíme komplexní přehled grafických čipů a modelů grafických karet společností ATI/AMD a NVIDIA, který průběžně doplňujeme o nové modely, abyste tak měli k dispozici i aktuální informace. Doplněno o novou GTX 1030 a TITAN Xp.
V polovině roku 2000 vydala prozatím malá kanadská společnost ATI nový grafický čip
R100
. Tento čip byl pro firmu zcela zásadní a jako první znamenal ohrožení do té doby bezkonkurenční nadvlády společnosti NVIDIA na poli grafických akcelerátorů. Od toho okamžiku se začaly psát dějiny grafických karet s názvem
RADEON
.
Úvodním modelem postaveným na čipu R100 se stal
RADEON 256
.
Grafický čip R100
Čip R100, vyráběný 180nm (nanometrovým) výrobním procesem, podporoval grafické rozhraní
4x. Skládal se z 30 miliónů
, obsahoval 1 vertex a 2 pixel pipeline, každá z nich nesla 3 texturovací jednotky. Přinesl mimo jiné podporu
pamětí, geometrickou jednotku
(Transform & Lighting) a rovněž technologii
, která zabezpečuje, že budou vykresleny pouze viditelné pixely a tím šetří kapacitu výpočetních jednotek a paměťové sběrnice. Pro
zobrazení čip disponoval mimo jiné plnou podporou
7 (ve skutečnosti částečně i DX 8),
i
filtrováním,
,
em,
a to vše při maximálním rozlišení 2048x1536 ve 32bitových barvách.
Celkově byl R100 moderněji navržený čip než konkurence a díky tomu se mohl i jako papírově slabší srovnávat a dokonce porážet soudobé
2 ze stáje NVIDIA, zejména ve vysokých rozlišeních od 1024x768 výše. Naopak v nižších rozlišeních a 16bitových barvách na GeForce výkonově nestačil. Největší slabinou pro R100 se staly nedokonale fungující ovladače (s označením
).
V létě roku 2000 se do prodeje dostaly verze s
a DDR grafickou pamětí. Model
RADEON DDR
dosahoval frekvence 183 MHz pro jádro i paměti. Model
RADEON SDR
měl proti modelu DDR snížené takty jádra i pamětí na 166 MHz, zůstal mu však zachován počet pipeline i texturovacích jednotek.
RADEON 256 DDR VIVO
V listopadu téhož roku vydala ATI ještě odlehčenou „kancelářskou“ verzi
RV100
(
RADEON VE
), která obsahovala pouze jednu pixel pipeline a rovněž byla odstraněna hardwarová T&L jednotka, jejíž funkci převzaly ovladače. Nesla sice DDR paměti, ale ve spojení s poloviční 64bitovou šířkou paměťové sběrnice byl její výkon ve 3D značně degradován. Naopak přinesla podporu zobrazení na dvou monitorech (technologie
). V podstatě splnila své „kancelářské“ a multimediální určení a zaujala zejména poměrem cena/výkon. Později našel čip RV100 díky podpoře více monitorů uplatnění v profesionální grafice.
V létě roku 2001 byl uveden model
RADEON LE
, což byl v podstatě níže taktovaný RADEON 256. Navíc u něj byla softwarově deaktivovaná funkce HyperZ, což znamenalo citelné snížení výkonu ve 3D. HyperZ ale bylo možné povolit úpravou registrů, kartu poté přetaktovat a získat tak při troše štěstí plnohodnotný RADEON 32MB DDR za poloviční cenu. Díky tomu byla tato verze, určená jako konkurence pro slabší GeForce 2 MX, poměrně úspěšná.
Společným rysem všech modelů postavených na čipu R100 byla synchronizovaná frekvence čipu a pamětí, což značně znesnadňovalo jejich přetaktování a v podstatě díky pomalejším (a levnějším) pamětem omezovalo výkon jádra, které bylo jinak schopné pracovat na frekvencích vysoko přes 200 MHz.
Grafický čip RV200
Na podzim roku 2001 uvádí ATI na trh nový grafický čip
RV200
, představující
verzi k nově připravované radě 8000. RV200 se však technologicky řadí ještě k první generaci a je v podstatě mixem 3D funkcí R100 a multimédií RV100. Jednalo se tak o první čip firmy ATI s hardwarovou T&L jednotkou, který podporoval technologii zobrazení Hydravision.
Úvodním modelem se stal
RADEON 7500
, který na trhu nahradil RADEON DDR a položil tak základ řady 7000. Současně s tím byly i ostatní modely nově přeznačeny, aby tuto řadu doplnily. Na trh tak přišel mainstreamový model
RADEON 7200
(R100) a
low-endovýRADEON 7000
(RV100), který byl určen zejména pro
trh a k dispozici byl i ve variantě pro
rozhraní.
RADEON 7500 64MB DDR
Čip RV200 byl již vyráběn pokročilejším 150nm výrobním procesem a obsahoval 60 miliónů tranzistorů. Zároveň došlo k úpravě paměťového řadiče, který již dovolil asynchronní taktování jádra a pamětí. Díky těmto dvěma změnám bylo konečně možné využít taktovací potenciál čipu a model RADEON 7500 se stal velice oblíbeným.
Začátkem roku 2002 byla ještě uvedena odlehčená verze
RADEON 7500 LE
s nižšími takty a v některých případech i poloviční šířkou paměťové sběrnice. Zároveň se konečně probouzejí vývojáři ATI a začínají vydávat relativně fungující ovladače, s nimiž se zpětně projevuje i kvalita modelů založených na starším čipu R100.
Modely grafických karet R100 | |||||||||
Model | Takt čipu [MHz] | Složení čipu | Spotřeba modelu [W] | Takt pamětí [MHz] | Podpora pamětí | Šířka paměťové sběrnice [bit] | Rozhraní | DirectX / OpenGL verze | Datum uvedení |
RADEON GPU: R100 [180nm, 30 mil. tranzistorů] | |||||||||
Radeon DDR | 183 | 1 / 2 | < 10 | 366 | DDR | 128 | AGP 4x | 7.0 / 1.4 | 06/2000 |
Radeon SDR | 166 | 1 / 2 | < 10 | 166 | SDR | 128 | AGP 4x | 7.0 / 1.4 | 06/2000 |
Radeon LE / | 148 | 1 / 2 | < 10 | 296 / 148 | DDR / | 128 | AGP 4x | 7.0 / 1.4 | 06/2001 |
RADEON GPU: RV100 [180nm, 30 mil. tranzistorů] | |||||||||
Radeon VE / | 183 | 0 / 1 | < 10 | 366 | DDR | 64 | AGP 4x / | 7.0 / 1.4 | 11/2000 |
U
DDR
pamětí je jejich skutečná frekvence poloviční oproti té v tabulce.
