Příklad HTPC - vylepšená FIC Spectra + Win Vista

Updated: kdo jste původní článek již četl, přejděte rovnou na část 3 - info o nové Spectře a Windows Vista.

Ještě před rozebráním HTPC ze softwarového pohledu si připomeneme starší recenzi barebone HTPC od firmy FIC se jménem Spectra.Tato skříň je dobrým příkladem toho, že pokud výrobce dopředu ví, jak budou komponenty uvnitř poskládány, pak má možnost i do malé skříně umístit dostatečně výkonný a přitom tichý počítač.



Spectra se může pochlubit rozměry 86 x 430 x 390mm (v x š x h), což s sebou nutně přináší využití karet s nízkým profilem i tzv. Riser Card, tedy modul pro PCI slot, který dovoluje umístění PCI karet s plnými rozměry naplocho. Mezi ostatní zajímavé komponenty patří vlastní nestandardní napájecí zdroj. Ten je uzpůsoben velikosti a rozložení komponent uvnitř skříně a podstatnou měrou se podílí i na chlazení procesoru. FIC jej umístilo podél pravé stěny, již zabírá asi ze dvou třetin. Díky tomuto uložení se pak nikdo nemusel potýkat s neskladným kvádrem, jemuž se muselo vše ostatní přizpůsobit – ať už rozměry skříně nebo uložení komponent, jak jsme se měli možnost "pokochat" u některých skříní z předchozího článku.




Ve Spectře najdeme již umístěnou základní desku typu micro ATX, přesněji model FIC P4M-915GD1(čipová sada i915G+ICH6, integrované audio 7.1 ALC880, integrované grafické jádro integrovaný gigabitový LAN kontrolér Realtek, 2x FireWire, 4x DDR paměťové sloty). Její pozice je u zadního okraje, kde byla umístěna přibližně uprostřed, protože z pravé strany ji lemuje zdroj a prostor na levé straně je zase rezervován pro standardní PCI karty.



Pro účely tichého PC je tato deska velmi vhodná, protože jak její Northbridge, tak Southbridge jsou chlazeny pasivně. Deska obsahuje jeden slot PCI Express x16, do nějž se ovšem dá vložit pouze nízkoprofilová grafická karta a to samé platí pro první a druhý PCI slot. Až třetí PCI slot hostí Riser Card, do níž se dají vložit dvě PCI karty s klasickou výškou (jedna je již zaplněna kartou Hauppauge WinTV-PVR-150 MCE s hardwarovým MPEG 2 Enkodérem). Zde je tedy vše v naprostém pořádku až na to, že je třeba najít vhodnou nízkoprofilovou grafickou kartu, mezi nimiž není výběr tak široký.


Specifikace základní desky:

V přední části skříně máme už jen místo pro jednu optickou mechaniku, jeden pevný disk ve speciální plastové kleci a veškeré ostatní ovládací prvky společně s displejem a nezbytnou logikou. Pokud se zaměříme na chlazení, pak zjistíme, že je vcelku promyšlené a u takto malé skříně a natěsnaných komponent bychom jen těžko vymysleli lepší způsob (samozřejmě pokud se zdržíme vymýšlení fantastických systémů plných mědi, hliníku a heatpipe).

Zatím se zaměřím na chlazení procesoru, čipové sady a grafické karty, kteréžto začíná už na horním krycím panelu. Při srovnání obrázku uzavřené a otevřené skříně zjistíme, že horní perforace jsou určeny pro chlazení procesoru s northbridgem a grafické karty, ale ne proto, aby teplý vzduch stoupal vzhůru, nýbrž aby se mohl dovnitř dostat studený vzduch silou podtlaku vytvářeného ventilátory zdroje.


Z takovéto konfigurace musí ale nejvíce získat procesor, protože ten je první na ráně a také grafická karta je od ventilátorů poněkud oddělena. Nasávací průduchy ale také nalezneme po levém boku, aby si i tuner užil trochu ventilace. Už tedy víme, jak se vzduch dostává dovnitř, ale jak se dostává ven, to vám ukáží další obrázky.


Procesor je sám o sobě sice vybaven pouze pasivním chladičem, ale ten je obklopen gumovými štítky, které nutí vzduch proudit právě přes něj. Všimněte si také, že na horní straně chladiče gumový závoj chybí, aby se dovnitř mohl dostat čerstvý vzduch přes horní otvory. Celou práci odvede dvojice řízených 70mm ventilátorů, které jsou součástí napájecího zdroje a jsou to také jediné ventilátory ve Spectře. Tímto způsobem se minimalizuje počet zdrojů hluku a rovněž zefektivní hospodaření s průtokem vzduchu, aby byl především tam, kde je ho zapotřebí.


Podíváme se také na samotný chladič procesoru. Ten je velmi příhodně vybaven rozměrnou měděnou základnou, na niž jsou stylem 'folded fin' připevněna hliníková žebra a celek ještě doplňuje trojice heatpipe, která pomáhá rozvést teplo i do vzdálenějších míst žeber, kam se jinak klasickou cestou kvůli tepelnému odporu tenkého hliníku moc nedostane. Také bráno z druhého úhlu jsou zde heatpipe nezbytným řešením, protože žebra jsou na dnešní poměry velmi hustě nasázena vedle sebe a pokud má vzduch přes ně proudit částečně i seshora, pak je třeba, aby i jejich horní část mu dokázala odevzdat svou tepelnou energii.



Poslední bod tématu chlazení se týká pevného disku. Ten je zde usazen v modrém plastovém rámečku bezšroubkovým způsobem a celek je poté vložen do kovové klícky. Toto uložení se sice podílí na omezení šíření vibrací, ale také je jasné, že bez řádné ventilace by takový WD Raptor zažil doslova horké chvilky. Proto je nutné si vybrat primárně takový disk, který příliš netopí, aby nehrozilo jeho přehřátí a případná ztráta dat.



Výkonnostní testy

Nakonec se ještě zmíním o testech, které byly spáchány firmou FIC s použitím Spectry v konfiguraci s procesory Intel Celeron D 2,8GHz/3,08GHz a také Pentium 4 3,2GHz HT. Ostatní komponenty uvedu v bodech:

• FIC P4M-915G/PDI
• 2x DDR 256 MB PC3200 CL3
• WD Caviar SE (WD2000)
• Lite-ON SOHW-1633S45C
• Windows XP Media Center Edition 2002 - SP2
• GeCube GC-HM300L-C3 Radeon X300 SE

Byly použity také dva typy tunerů, a sice analogový Hauppauge WinTV PVR PCI II a digitální Hauppauge WinTV 88x (DVB-T) při čtyřech typech testů:

1. Sledování televize na plné obrazovce (SW Media Center)
2. Zaznamenávání videa na pozadí (žádná další aplikace v běhu)
3. Přehrávání záznamu za současného nahrávání na pozadí
4. Za sledování televize náhodné náhodné aktivování funkcí přetáčení dopředu/dozadu a skok dopředu/dozadu (fce TimeShift) v rozmezích zhruba 1 sekundy *

* tento test byl kvůli jistému problému proveden pouze s analogovým tunerem


První tři testy byly prováděny po dobu 30 minut, během kterých bylo po 1s intervalech měřeno vytížení procesoru. Čtvrtý test probíhal po dobu pěti minut. Poté se vyhodnocovala data, kde určitá konfigurace procesoru a tuneru mohla testem projít, když splnila tři základní premisy: celková průměrná zátěž CPU nebyla vyšší než 60%, průměrná zátěž nesměla být vyšší než 80% déle než 3 sekundy a nakonec, 100% zátěž nesměla překročit délku jedné vteřiny.



Grafy máte až na poslední rozděleny na dvě poloviny - analogový a digitální tuner a tři hodnoty vyjádřené u každého z procesorů jsou % zátěže CPU - minimální, průměrná a maximální. První tři testy, jak je vidno, zvládly všechny tři procesory i s rezervou. Nejlépe si pochopitelně vedlo P4 3,2GHz HT s digitálním tunerem. Až poslední a nejnáročnější test vyřadil oba Celerony D, které zaznamenaly příliš velkou průměrnou zátěž a i 100% zátěž probíhala daleko déle, než určovala pravidla hodnocení. Nutno ale dodat, že tento test by skutečnosti odpovídal pouze tehdy, kdybyste ke Spectře posadili hyperaktivní dítě. Jinak se dá ale říci, že pro normální užívání bohatě stačí i Celeron D 2,8GHz s klasickým analogovým tunerem.

Na dalších stránkách se podíváme na Windows XP Media Center Edition...

Distribuce: