V astronomii známe především supermasivní černé díry, ale toto přídavné jméno se dá aplikovat také na hvězdy. Dle nové studie by právě ty mohly stát za podivným chemickým složením hvězdokup. 

Marťanské bouři už neunikl ani rover Curiosity, neboť ta namísto svého zklidnění už stačila obejmout celou planetu, aby nám názorně ukázala, že Mars opravdu není klidné místo. Nicméně Curiosity v ní dále pracuje.

Některé vesmírné hrozby jsou zcela reálné a v jejich případě se nemusíme ptát zda, ale kdy jim budeme muset čelit. Patří mezi ně i dopad asteroidu, na který vědci hledají lék už dlouho a NASA k tomu nyní představila svůj plán. 

Future of Humanity Institute z Univerzity v Oxfordu vytvořil vlastní průzkum, který se pokusil zodpověděť jednoduchou otázku: Jaká je šance, že v pozorovatelném vesmíru existuje kromě nás inteligentní život? Odpoví aktualizovaná Drakeova rovnice.

Rover Opportunity aktuálně stále čeká na to, až se k němu začnou skrz prach v atmosféře Marsu prodírat životadárné sluneční paprsky. Curiosity nezávislý na fotovoltaice ale může být v klidu a ukázat nám, jak to kolem něj vypadá. 

Astronomové před deseti lety zachytili obrovský zdroj energie, který si vysvětlili jako v jiných případech tím, že se koukají na výbuch supernovy. Ovšem signál se za tu dobu neočekávaně změnil, a tak se musel změnit i názor na to, na co se koukají.

Dva týmy nezávisle na sobě objevily silný důkaz o formaci třech nových exoplanet, které se tvoří kolem mladé hvězdy. Použily novou strategii pro hledání cizích planet a své závěry zveřejnily v Astrophysical Journal Letters.

Když bylo Lauře Cicco deset let, dostala od samotného Neila Armstronga velice pozoruhodný dárek, a sice zkumavku naplněnou měsíčním prachem. Právě ta se nyní stala předmětem sporu, kterou Cicco vede s NASA. 

Nenarostla pochopitelně reálně, ale v očích astronomů, kteří se již dlouho snaží zjistit, jak je naše galaxie vůbec velká. Nejnovější údaje totiž říkají, že je naše galaxie napříč dvakrát tak veliká, než se udávalo ještě před 10 lety. 

Rover Opportunity dokázal na Marsu přežít mnohem déle, než se očekávalo, i když už zdaleka není ve stoprocentním stavu. Nyní dostává ještě více zabrat kvůli velké prachové bouři, kterou by však dle NASA měl také přežít. 

Alfa Centauri, respektive oficiálně už pár let systém Rigil Kentaurus, je nám ze všech nejbližší, a tak je přirozeně pod drobnohledem. Astronomové se nyní zaměřili na to, zda samotné dvě jeho velké hvězdy mohou poskytnout vhodné podmínky pro život. 

Po dalším půl roce hibernace se probrala sonda New Horizons, jejímž úkolem je po přeletu kolem Pluta cesta do hlubin Kuiperova pásu. Ten už se nezadržitelně blíží, konkrétně tedy objekt Ultima Thule. 

Juno dokázala už mnohokrát oběhnout Jupiter a přinést řadu velice detailních snímků nehledě na různá měření. Vede si tak dobře, což nyní dokazuje sama NASA tím, že se rozhodla prodloužit misi této sondy.

Už dlouho se hledá tzv. Devátá planeta, která by měla vysvětlit neobvyklé oběžné dráhy některých objektů v naší soustavě. Tato Planet 9 by měla být asi 10x hmotnější než Země s velice dlouhou dobou oběhu. Je ale vůbec potřeba s ní počítat?

Astronomové obvykle ukazují zajímavé planety, na nichž by se mohl vyvinout život, a to takové, které se co nejvíce podobají Zemi. Jsou tu však i další zajímavé a nadějné objekty, a sice exoměsíce plynných obrů. 

Elon Musk je znám tím, že si klade velké cíle s krátkými lhůtami, a tak často dochází k tomu, že se odkládají. To nyní potkalo i chystanou misi, v jejímž rámci se měli vydat k Měsíci vesmírní turisté. Co obnáší?

Neutronové hvězdy jsou ty nejmenší, které známe, protože mají zdaleka největší hustotu. Je tak těžké je pozorovat, a to i proto, že často nejsou zaznamenatelné ve viditelném spektru. Jak velké ale mohou ve výsledku být?

National Oceanic and Atmospheric Administration’s (NOAA) má ve vesmíru už druhou družici generace GOES-R. Jde o GOES-17, která odeslala zpět na Zemi první její snímky, ovšem objevily se také problémy. 

Mezi nové nadějné vesmírné teleskopy rozhodně nepatří pouze JWST, na nějž si bohužel počkáme alespoň do roku 2020. Je tu také WFIRST, který se také zaměří na některé z největších záhad dnešní astronomie. Jak si ten aktuálně stojí? 

Zajímá vás, jak to asi může vypadat na povrchu různých exoplanet, které našel teleskop Kepler a další zařízení? NASA si pro tento účel připravila jejich webové 3D simulace, které také obsahují další důležité informace.

Pluto je oficiálně už řadu let považováno za trpasličí planetu, ale možná že se jeho statut bude muset opět přehodnotit, i když spíše jen z hlediska vývoje a ne současného označení. Vývoj Pluta totiž mohl být od standardní formace planet velice odlišný.

Astronomové měli možnost blíže se podívat na "černou vdovu", jak přezdívají pulsaru kradoucímu materiál od svého blízkého souputníka. Ta se ukázala právě díky této své vlastnosti, takže co můžeme o jejím systému zjistit?

V našem pohledu na vývoj vesmíru je jeden chybějící článek, a sice dosud ještě hypotetické temné galaxie. Je zřejmé, že ty se už dle svého názvu poněkud špatně hledají, ale k tomu mohou být nápomocny kvasary.

Voda a její koloběh je v tomto období často probírané téma i u nás, ale už dlouho je to celosvětově významné téma. Pro studium koloběhu vody na Zemi jsou tak určeny i nová satelitní dvojčata GRACE-FO. 

Loni plnil stránky astronomických magazínů asteroid ‘Oumuamua, který k nám zavítal na své mezihvězdné cestě. Vypadá to však, že už to není jediný mezihvězdný objekt, o kterém víme. Je tu ještě starý Bee-Zed. 

Satelit Gaia provozovaný Evropskou vesmírnou agenturou poskytl jeden z největších balíků dat v historii týkající se mimo jiné více než miliardy hvězd. Netrvalo přitom ani měsíc a astronomové v něm našli nové zajímavé objevy.

Mezinárodní vesmírná stanice se pohybuje ve velice chladném prostředí, ovšem na její palubě bude brzy místo s ještě nižší teplotou, a to rovnou nejnižší v celém známém vesmíru. NASA na ni totiž vyšle zařízení Cold Atom Lab.

Astronomové s využitím zařízení ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) detekovali nejvzdálenější, a tedy i nejstarší zdroj signálu, který ukazuje na kyslík. To naznačuje, kdy se začaly tvořit první hvězdy a bylo to velice brzy. 

Velice chvályhodným záměrem je vždy snaha o zachování vědění a přesně z toho důvodu je záměr nadace Arch Mission jasný. Týká se vyslání celé anglické Wikipedie na Měsíc, a to ne v elektronické, ale tištěné podobě. Laserovkou na papír to ovšem nebude.

Už dlouho se ví o tom, že NASA zvažovala o vybavení příštího marťanského roveru jeho vlastní malou průzkumnou helikoptérou. Ovšem až nyní můžeme říci, že Mars 2020 ji s sebou opravdu poveze a využije.