Sonda InSight americké NASA pobývá na Marsu už řadu měsíců a už dlouho tak naslouchala jeho interiéru, zda z něj nepřijdou nějaké otřesy. Nyní už můžeme říci, že Mars je nejspíše geologicky aktivní planeta.

NASA už řadu let musí využívat služeb ruských Sojuzů k vynášení astronautů na oběžnou dráhu Země i návrat zpět, a to od té doby, co v roce 2011 skončily lety raketoplánů. V tomto roce měla tato praxe skončit, ale to už neplatí. 

Už dříve jsme se mohli dozvědět o misi Discovery, která se týká asteroidu 16 Psyche, což by mohlo být ve skutečnosti jádro protoplanety. Jde o asteroid typu M, který je tak i potenciálním zdrojem surovin v hodnotě kvadrilionů dolarů.

Loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která by měla už za několik měsíců vynést na ISS první astronauty, explodovala při pozemních přípravách. Byla zcela zničena a nikdo přitom naštěstí nepřišel k újmě. 

Beresheet narazil do Měsíce rychlostí, že neměl šanci přežít v celku, ovšem NASA předpokládá, že zařízení Lunar Retroreflector Array (LRA) přežít mohlo. Jeho úkolem je odrážet laserové paprsky a přesně tak se jej NASA pokusí najít.

Už dlouho se předpokládá, že pravděpodobně nejstarší typ molekul ve vesmíru byla HeH, čili prostý dvouprvkový hydrid helia. Je to celkem logické uvažování, když helium a vodík jsou nejstarší prvky. Až nyní to ale máme potvrzeno pozorováním.

I náš Měsíc má svou atmosféru, i když ta je tak tenká či spíše řídká, že téměř není znát. Studovat se ji ale i tak vydala sonda LADEE v roce 2013, díky níž chtěla NASA určit, jak tato atmosféra vzniká. Nyní už má očekávanou odpověď. 

V předchozím roce se na oběžnou dráhu dostal americký satelit ICESat-2, který dokáže velice přesně měřit výšku povrchu pod sebou. Slouží tak k výzkumu klimatu a změn v ledové pokrývce a my všichni k tomu také můžeme přispět. Jak?

Loni na podzim jsme se dozvěděli, že SpaceX získala od NASA certifikaci, která jí umožní vypouštět do vesmíru i ten nejdůležitější náklad. Astronauti to ještě nejsou, ale už nyní se můžeme pobavit o DART Asteroid Impactor. 

Mít k dispozici jednovaječná dvojčata, z nichž jedno téměř na rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici, představuje základ zajímavého experimentu. Ten provedla NASA se sourozenci Scottem a Markem Kellyovými. 

Intel už dle Tom's Hardware nezveřejňuje informace o tom, na jakém taktu mají jeho desktopové procesory pracovat při zatížení různého počtu jader. Nicméně tyto údaje k dispozici jsou i tak. V případě nových Xeonů se ale Intel jejich zveřejnění nebrání.

Historicky první komerční mise rakety Falcon Heavy už dopadla na jedničku. Do vesmíru byl v pořádku vynesen komunikační satelit Arabsat-6A a všechny tři základní stupně se dokázaly bezpečně vrátit na zem. 

Až na jeden zádrhel při úvodním hlavním zážehu pracoval Beresheet vcelku dobře, ale ve finále bohužel selhal. Při pokusu o přistání na povrchu Měsíce poblíž Apolla 15 a 17 se něco zvrtlo a namísto měkkého dosednutí přišel nekontrolovaný pád.

Astronomové pracující v projektu Event Horizon Telescope si chystají na dnešní odpoledne velkou konferenci a očekává se od nich především jediné: odhalení prvního snímku černé díry, a to rovnou supermasivní Sagittarius A*. 

Společnost SpaceX dosud vypustila jen jednu raketu Falcon Heavy, která do vesmíru vynesla osobní automobil Elona Muska. Nyní už má jít o komerční let, který na orbitu dopraví komunikační satelit Arabsat-6A. 

Obecně se předpokládá, že za několik miliard let naši planetu pohltí Slunce, které se změní v rudého obra. Případně se rozšíří až téměř k naší orbitě, ovšem pro Zemi to bude tak jako tak osudové. Nyní nám cizí planeta ukazuje, jak může ta naše skončit.

NASA zveřejnila snímky toho, jak vypadají zatmění Slunce na Marsu. Logicky jsou tam výrazně odlišná od toho, co můžeme pozorovat u nás, neboť je třeba počítat s vkladem Měsíce. Na Marsu je to však Phobos a Deimos. 

Japonská sonda Hayabusa-2 se už řadu měsíců pohybuje u asteroidu Ryugu, který se dosud uvolila leda škrábnout při svých těsných průletech. Nyní ale do něj vysokou rychlostí poslala 2,5kg projektil, který byl urychlen silnou explozí. 

Server Geekwire spatřil dokumenty zpracovávané organizací International Telecommunications Union, které ukazují na záměr firmy Amazon vypustit do vesmíru celkem 3236 satelitů, jež budou tvořit téměř celoplanetární síť. 

Na exoplanety nalezené tranzitivní metodou jsme si zvykli, však jí bylo nalezeno už zdaleka nejvíc, ovšem aby se tak mohla v cizím systému jasně najít kometa, to bylo dosud nevídané. Teleskop TESS ji však dle NASA našel a potvrzuje 20 let starou předpověď.

S nutnou rezervou musíme brát nové zprávy o tom, že by nám Event Horizon Telescope měl již brzy poskytnout snímky z okolí naší supermasivní černé díry. Tak se snad už opravdu dočkáme a podíváme se, jak to u ní vypadá.

Na jedné straně tu máme seriózní výzkum předních agentur ohledně vesmírného smetí a snahy vyvinout technologie, které budou uklízet naši orbitu a na druhé straně jsou tu pokusy, jako byl indický test Šakti. 

Už před více než čtyřmi lety se roveru Curiosity povedlo na Marsu najít metan a organické molekuly. Od té doby se pátrá po tom, odkud se metan bere, zvláště když je jeho výskyt jen nárazový. 

Asteroid Gault se dle astronomů z Queen’s University Belfast rotuje tak rychle, že se rozpadá, a tak tvoří zajímavý úkaz. Vypadá totiž jako kometa, a tak měl čím zaujmout astronoma, který zrovna obsluhoval zařízení ATLAS.  

NGC1052-DF2 je velká, ale také velice rozptýlená galaxie, která má obsahovat jen zanedbatelné množství temné hmoty. Je to první taková galaxie, která byla objevena a dosud se čekalo na potvrzení toho, co o ní astronomové tvrdí. 

Pro někoho možná vysněná práce za pohádkové peníze, ale jistě také značně nezdravá. I proto bude NASA ochotna za 60 dní vleže zaplatit zájemcům 18.500 dolarů. Co si od toho americká agentura slibuje?

Data z již zaniklé sondy Cassini přinesla silný důkaz o tom, že řada měsíců planety Saturn byla vytvořena z prachu jejích prstenců. To je zajímavé i z toho hlediska, že samotné prstence mají být vytvořeny z materiálu měsíců. 

Ze zařízení ESO (European Southern Observatory) přichází zpráva o prvním úspěšném pozorování exoplanety pomocí techniky optická interferometrie. Rýsuje se nám tu technika, která by mohla nabídnout informace i o atmosférách cizích planet.

Velká rudá skvrna na Jupiteru je z pohledu mrzkého lidského života dlouhodobá záležitost, ovšem na Neptunu zuří daleko kratší bouře ukazující se jako temné skvrny či víry. Nyní mohli astronomové poprvé pozorovat, jak jeden takový vzniká. 

Až Mars 2020 odstartuje na cestu, poveze si s sebou i malého pomocníka v podobě helikoptéry. Ta bude první zařízení vyslané na cizí planetu, které (snad) bude schopné opětovného letu a přistání. Jak byla vyřešena navigace?