Astronomové potvrdili, že stále ještě nemusíme znát všechny velké objekty naší soustavy. Tím narážíme na tzv. devátou planetu, která tedy nyní objevena nebyla, ale máme tu něco jiného: asi 500km planetku Farout. 

Astronomové dosud nezachytili moc exoplanet, které by se daly označit za Horké Neptuny. Existuje tak výrazný nepoměr v tom, kolik jich ve vesmíru dle našeho pozorování je a kolik by jich mělo být. Gliese 3470 b může vysvětlit, proč tomu tak je. 

Parker Solar Probe startovala teprve letos v srpnu, ale už se dostala natolik blízko ke Slunci, že poslala první snímky a data z jeho koróny. Vyzkoušela si tak i svůj sluneční štít ze speciální uhlíkové kompozitní pěny.

Titulky hlásají, že loď SpaceShipTwo společnosti Virgin Galactic se přiblížila k hranici vesmíru a jinde se zase dozvíme, že už v něm byla. Pojďme se tak podívat na to, jak to ve skutečnosti je a co se podařilo. 

Co se stane, když téměř rychlostí světla bombardujeme částice zlata? Získáme tzv. kvarkovou polévku, respektive její malinké vzorky. Jde o materiál, z nějž se měl skládat velice mladý vesmír. A k čemu to vůbec může být? 

Pokud chceme po robotovi, aby si ve vesmíru pořídil selfie, základem pro to je fotoaparát na pohyblivé ruce. InSight takové zařízení má, a tak si může stejně jako Curiosity vyfotit sama sebe. 

Sonda OSIRIS-REx je nyní horké téma, protože nedávno dorazila k asteroidu Bennu, u nějž zůstane a pokusí se nám zpět na Zemi odeslat jeho vzorky. Nyní už jsou k dispozici vedle fotografií i první data a ta ukazují na vodu. 

Vůbec první test lodi Crew Dragon, který proběhne ještě bez lidské posádky, se odsouvá z naplánovaného data 7. ledna 2019. Naštěstí to nebude dlouhé zdržení a samotná NASA ani nemluví o zdržení, ale o úpravě. 

V roce 1977 NASA vypustila do vesmíru dvě sondy, které zcela zaslouženě získaly obrovskou popularitu a jejich cesta ani po desítkách let nekončí. Nyní, po více než 40 letech následuje Voyager 2 své dvojče do mezihvězdného prostoru.

Hon na temnou hmotu probíhá už pěknou řádku desetiletí, což je dlouho na to, že ta má tvořit většinu hmoty ve známém vesmíru. S jejím nalezením, respektive spíše detekováním by ale mohly pomoci nové typy atomových hodin. 

Zvláště v průběhu tohoto roku se rozebíraly efekty atmosféry na Marsu, jeho prachové bouře a schopnost větru očišťovat zanesené objekty. Co si ale pod tím máme představit? To nám může ukázat mince, kterou si s sebou veze Curiosity.

Vesmírná sonda BepiColombo Mercury je výsledkem spolupráce evropské agentury ESA a japonské JAXA. Míří k Merkuru, na jehož oběžné dráze se má usídlit, a to s využitím dosud nejsilnějšího iontového pohonu, jaký byl kdy vyroben. 

Co jiného než zařízení LIGO a Virgo mohou figurovat v dnešní zprávě z vesmíru, která se bude po delší době týkat zachycených gravitačních vln. Jejich seznam se nyní rozšiřuje o další čtyři, takže už jsme ve výsledku na jedenácti. 

Sonda OSIRIS-REx po dvouleté cestě dospěla ke svému cíli, a sice k asteroidu Bennu. Na ten se už můžeme podívat pěkně zblízka a vidět i detaily na jeho povrchu. Takže jak vypadá a co bude u něj sonda dělat?

V Massachusetts Institute of Technology začali studovat, co se děle při nárazech malinkých projektilů do různých materiálů. Mluvíme přitom o mikrometrech, ale také o 100 milionech snímcích za sekundu. 

Správce NASA Jim Brindenstine na konferenci odhalil plány na budoucí mise týkající se Měsíce, a to v rámci Commercial Lunar Payload Services (CLPS). Jací partneři se později budou moci podílet i na lunární stanici Gateway?

Náš nejbližší soused je v poslední době opomíjen. Venuše byla vždy doménou Rusů či Sovětů a v poslední době se dostala mimo hledáček. Nyní se na ni ale zaměřili Indové a jejich agentura ISRO zve i další zájemce. 

Když přistávala sonda InSight, následovaly ji dva malé a levné satelity patřící do třídy CubeSat. Jedná se o dvojčata MarCO, které byly vůbec první meziplanetární satelity svého typu a vypadá to, že s podobnými se budeme setkávat častěji. 

Evropská vesmírná agentura (ESA) při příležitosti 20 let po vypuštění první části Mezinárodní vesmírné stanice přišla s videem, které je vytvořeno z více než 20 tisíc snímků zachycených německým astronautem. Výsledkem je 15minutový záznam.

Sonda InSight americké NASA už má před sebou jen několik posledních hodin letu, a dnes večer tak půjde na finální přistání, v jehož průběhu především se rozhodne, zda půjde o úspěšnou misi. Zvládne to?

Kosmická loď Crew Dragon od společnosti SpaceX by se měla při prvním testovacím letu podívat do vesmíru už na začátku příštího roku. Loď poletí prozatím bez posádky a vypraví se k Mezinárodní vesmírné stanici. 

Elon Musk dle dostupných informací vedle "marihuanové cigarety" zažehnul ještě něco jiného, a sice zájem NASA o bezpečné pracovní prostředí ve firmách SpaceX a Boeing. Dle mluvčího NASA je spojitost zcela zřejmá. 

Základním předpokladem dlouhodobého přežití ve vesmíru je maximální využití a recyklace s sebou vezených zdrojů a také využití místních zdrojů. O té druhé věci jsou pokusy s falešným měsíčním prachem používaným pro 3D tisk. 

Sonda InSight Mars už v pondělí 26. listopadu půjde na přistání a je jasné, že když je Mars vzdálený řadu světelných minut, není možné toto přistání přímo řídit ze Země. Jak to ale NASA zařídí na vzdálenost téměř 150 milionů kilometrů? 

Nalevo vidíte Severní Ameriku, napravo Jižní Ameriku, to by mohli slyšet i lidé cestující v lodích americké NASA. Prosazují to lidé, kteří ve vesmírném turismu vidí možnost, jak provoz agentury alespoň částečně financovat. 

Vesmírná raketa SpaceX BFR už opět mění své jméno, Elon Musk oznámil změnu tradičně na Twitteru. Tentokrát se z Big Falcon Rocket změní na Starship pro druhý stupeň a Super Heavy pro ten první.

Dobře jsme věděli, že nám blízce pojmenovaný kráter na Marsu je horký kandidát na místo přistání příštího roveru, který bude vycházet z platformy Curiosity. Nyní už víme, že to bude právě Jezero Crater, kde rover přistane. 

Slunce má své dvojče v podobě hvězdy s poetickým názvem HD186302. Slovo dvojče bychom sice mohli dát do závorek, ovšem ono to vypadá, že obě hvězdy mají opravdu leccos společného i s ohledem na svůj původ.

Do své finální pozice už doputoval satelit GOES-17, který patří NOAA a poslouží k nahrazení starého "hardwaru", který slouží už od 90. let. GOES-17 je tak další satelit, který patří mezi GOES-R. Na co bude dohlížet?

Pozemské detektory gravitačních vln se spoléhají na svá dlouhá ramena, ale na povrchu Země to má svá pochopitelná omezení. Co kdybychom ale podobné zařízení vyslali do vesmíru? Právě o tom je projekt LISA.