Intel SSD 750: 4,7 GB/s v zapojení RAID 0

Naposledy jsme si podobně výkonné SSD pro rozhraní PCI Express vyzkoušeli v roce 2014, a to v podobě OCZ RevoDrive 350. Je tedy logické očekávat, že nám novější Intel SSD 750 nabídne vyšší výkon, a to zvláště v zapojení RAID 0 (striping), v němž si tato SSD také vyzkoušíme. Je také hned jasné, že nejde o produkty určené pro každého a důvodem je pochopitelně cena. Přeci jen 11 tisíc korun za 400GB SSD, to nebude ochoten zaplatit každý, zvláště když se dnes dá sehnat 480GB SSD už za méně než 3500 Kč. Platíme tedy především za výkon i podporu moderních technologií jako NVMe.

V malé modré krabičce najdeme kromě samotné karty také nízkou záslepku, neboť jde o nízkoprofilovou kartu. Její chlazení je navíc uzpůsobeno tak, aby mohla být efektivně chlazena v serverech, takže využívá takový malý hliníkový tunel. Pak dostaneme ještě malý disk s NVMe ovladači, ovšem na přiloženém letáku je stejně doporučeno, abychom si ze stránek Intelu stáhli jeho nejnovější verzi.

Intel vyrábí celkem tři modely SSD 750, které ale vždy nabízí ve dvou verzích. Buď je to jako v našem případě HHHL karta pro PCI Express 3.0 x4, nebo je to 2,5" zařízení s výškou 15 mm, které ale interně využívá stejné rozhraní. Jde tedy vždy o stejný produkt, jen v trošku jiném obalu. Jeden 400 GB 2,5" model jsme tedy měli k dispozici taky, ale postrádali jsme redukci rozhraní SFF-8639 pro jeho napojení na M.2 slot. To je ale jedno, protože 400GB karty jsme měli dvě a ceny jsou mimochodem stejné za karty i 2,5" verze.

Jak je vidět ze základních specifikací, testovaná SSD byla sice kapacitně nejmenší ve své řadě, ale rozhodně ne nejslabší. V celkové propustnosti i práci s malými soubory je na tom 400GB model lépe než 800GB a výrazně lepší je až 1,2TB SSD 750. To je ale také s cenou kolem 30 000 Kč velice drahé, takže pokud má něco smysl testovat, je to právě 400GB verze. Dále nás může na specifikacích zaujmout spotřeba, která dosahuje až 22 W, což není zanedbatelná hodnota. Na rozdíl od takové grafické karty se dá ale říci, že SSD bude dosahovat zvýšené spotřeby jen nárazově a většinou bude pracovat v klidovém režimu.

Pak nás může zajímat ještě výdrž a v tomto případě nám Intel nabízí dvě hodnoty: 70 GB zapsaných dat za den a celkový objem 127 TB. Jako obvykle mají tyto hodnoty vztah k záruční lhůtě, stačí ji zde vynásobit 70 GB a dostaneme výsledných 127 TB. Záruka by tedy měla být pětiletá, což údaje z obchodů potvrzují. Po dobu pěti let mají tedy Intel SSD 750 vydržet zápis 70 GB denně, což je pro účely běžného PC více než dost, ale v případě pracovní stanice by to nemuselo stačit. Pochopitelně záleží na tom, co bude toto SSD muset zvládnout, vždyť každé se dá bez problémů odrovnat v řádu měsíců, pokud bude mít neustále naloženo.

Ze zeleného PCB toho moc nevidíme, protože téměř celou kartu pokrývá hliníkový pasiv. Jak už bylo řečeno, ten tvoří úzký tunel, skrz nějž bude moci volně proudit vzduch a pak skrz záslepky ven. To se bude hodit především v serverech, přičemž v desktopových počítačích asi tato SSD zase nebudou využita natolik, aby měla problémy s chlazením. Ostatně při testování byl povrch chladiče spíše jen vlažný.

Kartu bude stačit zapojit do slotu PCI Express 3.0 x4 (nebo i do širšího, pokud to nepůjde jinak) a máme z hlediska hardwaru vystaráno. Není třeba zapojovat žádné přídavné napájení nebo něco jiného, takže z hlediska instalace je to pohodlnější a rychlejší způsob než zapojení 2,5" SSD.

Na opačné straně karty je hliníkový kryt a heatspreader v jednom s několika šroubky, které drží na místě i hlavní chladič. Není tu žádná pečeť, která by nám zabránila v sejmutí chladiče, a tak se můžeme podívat, co se ukrývá "pod kapotou".

Nakonec se ale podíváme pouze pod zadní kryt, neboť hlavní chladič drží i bez šroubků velice pevně díky růžovým "žvýkačkám", čili teplovodivé pastě. Nezkoušel jsem jej tedy ani sundávat, protože to by znamenalo jej velkou silou vypáčit, což by mohlo SSD poškodit. Podívat se tak můžeme pouze na pouzdra s 20nm paměťmi Intel NAND Flash s buňkami MLC.