Tři satelity NASA pomohly stvořit 3D model výtrysku koronární hmoty Slunce

Výtrysky koronální hmoty (Corona Mass Ejection - CME) se často spojují se slunečními erupcemi, ale jde o rozdílné věci. Sluneční erupce představuje lokální zvýšení jasu Slunce často doprovázené výronem plazmatu v podobě smyčky, které se zase vrátí zpět. Pokud se ale plazma nevrátí a putuje dále do vesmíru, správně máme mluvit o výtrysku koronální hmoty. A právě tento výtrysk nabitých částic může překonat magnetickou ochranu Země, což by mohly odnést i velké transformátory, jejichž ztrátou by mohlo lidstvo přijít na řadu měsíců i roky o značnou část elektrické rozvodné sítě. Následky takové události asi není třeba zvlášť popisovat. 

 

 

Je tak důležité, abychom projevům našeho Slunce co nejlépe porozuměli, o což se snaží především NASA. Ta chce mít možnost přesně zjistit, které výtrysky koronární hmoty mohou představovat nebezpečí. K tomu se používají modely založené na předchozích pozorováních, přičemž nové 3D modely, které vytvořili Ryun-Young Kwon a Angelos Vourlidas, mají být mnohem přesnější. 

 

Kwon a Vourlidas použili data z celkem třech vesmírných zařízení, a to jednak Solar (NASA / ESA), Heliospheric Observatory (SOHO) a dvojité NASA Solar Terrestrial Relations Observatory (STEREO). Šlo pak konkrétně o CME z března roku 2011 a únoru 2014, které pozorovala všechna jmenovaná zařízení, díky čemuž bylo už možné vytvořit plný 3D model předpovídající trajektorii, rychlost a energetickou úroveň putujících nabitých částic. 

 

 

Díky tomu byly i identifikovány dva rozdílné typy CME dle tvaru rázové vlny. První byl označen za srpkovitý a druhý za elipsoidní a také byla podpořena populární hypotéza hovořící o tom, že rázová vlna plazmového výtrysku je nejsilnější uprostřed a slabší na stranách expanze. 

 

Nyní vědci doufají, že jejich model bude moci být aplikován na nově detekované výtrysky koronární hmoty, aby mohlo být posouzeno nebezpečí, které pro nás mohou nést. 

 

Zdroj: Extremetech