Vystřelený pulsar nechává za sebou "ohnivou" stopu

Pokud je Měsíc od Země vzdálený přibližně 400.000 km a neutronová hvězda PSR J0002+6216 by ji překonala za šest minut, vychází nám z toho, že se pohybuje rychlostí asi 4 miliony kilometrů v hodině, čili nějakých 1100 km/s. Když to porovnáme s našimi schopnostmi, čili s dosud nejrychleji se pohybující sondou, pak když Juno vstupovala na oběžnou dráhu Jupiteru, nakrátko dosáhla rychlosti 266.000 km/h, takže PSR J0002+6216 se pohybuje řádově rychleji, i když pak samozřejmě záleží i na tom, vzhledem k čemu tuto rychlost počítáme. 

 

 

Na PSR J0002+6216 je zajímavé také to, že nám tvoří pěkný vesmírný ohňostroj, pokud se tedy díváme očima rádiových teleskopů. Máme tu jasně viditelný ocas vedoucí až k pozůstatkům exploze supernovy, kterou vidíme ve stavu cca 10 tisíc let poté. Právě tato exploze měla náš pulsar poslat pryč, o čemž astronomové uvažovali už dříve, ale museli PSR J0002+6216 sledovat 10 let, než získali přesvědčivá data. Vzdálený je mimochodem asi 6500 světelných let.

 

Jak se dobře ví, pulsary jsou rychle rotující neutronové hvězdy vzniklé jako pozůstatky explozí supernov, které značí konec předchozího života hvězdy. Jde tak o jejich holá jádra vysílající do vesmíru ze svých pólů jako majáky intenzivní záblesky záření. PSR J0002+6216 pravidelně rotuje rychlostí 8,7 za sekundu a zanechává po sobě stopu viditelnou v rádiovém spektru, která vede k postupně se rozšiřující obálce materiálu vzniklé po explozi supernovy CTB1. 

 

Právě tento "rádiový ohon" představuje dobré vizuální vodítko, které spojuje PSR J0002+6216 s CTB1, ale bylo třeba potvrzení tohoto předpokladu. Pulsar je nyní 53 světelných let od místa exploze a právě s využitím dlouhodobého sledování pomocí Fermi Gamma-ray Space Telescope bylo určeno, že se pohybuje rychlostí 4 milionů kilometrů v hodině a že skutečně bude pocházet z místa exploze CTB1. 

 

Dozvídáme se také, že před nějakými 5000 lety bychom mohli s dostatečnou dávkou trpělivosti naživo sledovat, jak pulsar postupně dostihl a prorazil zmíněnou obálku materiálu šířícího se od místa exploze. Tu totiž na rozdíl od pulsaru zpomalil okolní mezihvězdný prach a plyn, který na těžkou "kanónovou kouli", jak je pulsar díky tomu označován, pochopitelně neměl tak velký vliv. 

 

PSR J0002+6216 tak patří mezi 2 % nejrychlejších známých pulsarů a představuje objekt, s nímž bychom se jistě na naší cestě vesmírem nechtěli setkat, a to ani vzdáleně zachyceni v úzkém kuželu jeho pulzů. Pro budoucí obyvatele Země však nebezpečí nepředstavuje, protože se pohybuje spíše souběžně s naším systémem. 

 

Zdroj: NRAO