Za Uranem se mají skrývat dva další měsíce
17.10.2016, Jan Vítek, aktualita
Dle některých astronomů nám planeta Uran ještě neukázala všechny své souputovníky. V zákrytu za ní se mají totiž nacházet dva menší měsíce, které by tak rozšířily již tak široký zástup přirozených družic této planety.
Ledový obr Uran má u sebe celkem 27 známých měsíců a dle některých astronomů má dva další, které nikdy nikdo neviděl. Přesto by i tak Uran značně zaostával za svými konkurenty, planetami Jupiter a Saturn. První z nich má totiž 67 známých měsíců a druhý zaostává jen o pět kusů. Na druhou stranu je Uran v porovnání s nimi také mnohem menší.
Uran a jeho měsíce
Astronomové, kteří mluví o dalších dvou měsících za Uranem, se odkazují na znovu prozkoumaná starší data, která nasbírala před desetiletími sonda Voyager 2. Ta v roce 1986 objevila, že Uran má u sebe asi třikrát více měsíců, než se myslelo, a to právě 27. Nyní tuto verzi zpochybňují Rob Chancia a Matthew Hedman z Univerzity v Idahu. Dle jejich analýzy má jít o dva malé měsíce s průměrem mezi 4 a 14 kilometry, což není moc, ale jak tito astronomové říkají, alespoň 4 známé měsíce Uranu jsou ještě menší.
Mark Showalter z institutu SETI to považuje za docela možné, a tak se se svými kolegy chystá pro sledování Uranu vyhradit drahocenný čas Hubbleova dalekohledu. Pokud tam ony měsíce jsou, právě Hubble má nejvyšší šanci je objevit, a potvrdit tak jejich existenci. Ostatně Uran si zvýšenou pozornost zaslouží, neboť byl doposud v porovnání se Saturnem a Jupiterem značně opomíjen. Však i aktuálně má NASA u Jupiteru sondu Juno, nedávno ukázala objevené gejzíry na jeho Europě a kolem Saturnu zase donedávna obíhala sonda Cassini, která už zanikla právě v něm. Na Uran se přitom zaměřila doposud pouze jedna sonda, a to právě Voyager 2.
Uran a šest jeho největších měsíců: Puck, Miranda, Ariel, Umbriel, Titania a Oberon
Ale astronomy se zájmem o Uran přesto může potěšit, že na něj NASA a ani ESA nezapomněly. NASA plánuje pro 20. léta vypustit jaderně napájenou sondu v rámci cca 2 miliardové mise (v dolarech) a Evropané zase plánují misi se všeříkajícím názvem MUSE (Mission to Uranus for Science and Exploration). Ta má studovat Uranovu atmosféru, vnitřní složení, prstence, měsíce a magnetosféru. Využít se má tak rovněž sonda, která dle plánu odstartuje na raketě Arianne 5 v roce 2026, přičemž rozpočet mise je podobný, a to 1,8 mld. eur. Jenomže Uran je daleko, a tak i když vše půjde podle plánu, sonda se k němu dostane až v roce 2044.
Zdroj: NewScientist
Uran a jeho měsíce
Astronomové, kteří mluví o dalších dvou měsících za Uranem, se odkazují na znovu prozkoumaná starší data, která nasbírala před desetiletími sonda Voyager 2. Ta v roce 1986 objevila, že Uran má u sebe asi třikrát více měsíců, než se myslelo, a to právě 27. Nyní tuto verzi zpochybňují Rob Chancia a Matthew Hedman z Univerzity v Idahu. Dle jejich analýzy má jít o dva malé měsíce s průměrem mezi 4 a 14 kilometry, což není moc, ale jak tito astronomové říkají, alespoň 4 známé měsíce Uranu jsou ještě menší.
Mark Showalter z institutu SETI to považuje za docela možné, a tak se se svými kolegy chystá pro sledování Uranu vyhradit drahocenný čas Hubbleova dalekohledu. Pokud tam ony měsíce jsou, právě Hubble má nejvyšší šanci je objevit, a potvrdit tak jejich existenci. Ostatně Uran si zvýšenou pozornost zaslouží, neboť byl doposud v porovnání se Saturnem a Jupiterem značně opomíjen. Však i aktuálně má NASA u Jupiteru sondu Juno, nedávno ukázala objevené gejzíry na jeho Europě a kolem Saturnu zase donedávna obíhala sonda Cassini, která už zanikla právě v něm. Na Uran se přitom zaměřila doposud pouze jedna sonda, a to právě Voyager 2.
Uran a šest jeho největších měsíců: Puck, Miranda, Ariel, Umbriel, Titania a Oberon
Ale astronomy se zájmem o Uran přesto může potěšit, že na něj NASA a ani ESA nezapomněly. NASA plánuje pro 20. léta vypustit jaderně napájenou sondu v rámci cca 2 miliardové mise (v dolarech) a Evropané zase plánují misi se všeříkajícím názvem MUSE (Mission to Uranus for Science and Exploration). Ta má studovat Uranovu atmosféru, vnitřní složení, prstence, měsíce a magnetosféru. Využít se má tak rovněž sonda, která dle plánu odstartuje na raketě Arianne 5 v roce 2026, přičemž rozpočet mise je podobný, a to 1,8 mld. eur. Jenomže Uran je daleko, a tak i když vše půjde podle plánu, sonda se k němu dostane až v roce 2044.
Zdroj: NewScientist
