www.svethardware.cz
>
>
>

Exoplanety: fascinující cizí světy jako další cíl pro AI

Exoplanety: fascinující cizí světy jako další cíl pro AI
, , článek
Už před více než dvaceti lety byla nalezena první potvrzená cizí planeta obíhající kolem hvězdy podobné Slunci a nyní máme už přes 3500 známých exoplanet. Jak se hledají a které z nich si zaslouží pozornost? 
reklama
Na konci minulého roku bylo potvrzeno již 3572 exoplanet, z nichž řada se nachází v jednom z 592 hvězdných systémů, kde jich bylo nalezeno více. Dalších bezmála 4500 exoplanet čeká na své potvrzení, což se týká pouze teleskopu Kepler, který se na těchto objevech podílel a podílí zdaleka největší měrou. Opravdu tak je z čeho vybírat a my si také vybereme některé z těch nejzajímavějších, které si blíže představíme. Nejdříve se ale podívejme na to, jak se exoplanety hledají. 
 
 

 

Jak se fotí exoplanety

 
I naprostému laikovi musí být jasné, že hledat planetu v cizím systému na obloze plné hvězd nebude jen tak jednoduché, však planety jsou zákonitě menší než hvězdy a především samy nezáří, ale jen odráží světlo. Jsou tak malé a mdlé, takže jejich přímé vyfotografování je velice složité, ale jde to, jak ukazuje například příklad planety Fomalhaut b. 
 
Fomalhaut b 
 
Fomalhaut je hvězda vzdálená jen 25 let a u sebe má přímo pozorovaný a potvrzený objekt, který svou hvězdu oběhne jednou za 1700 našich let. Planeta je přitom v poloze a takové vzdálenosti od své hvězdy, že její pozorování teleskopem Kepler je naprosto nemožné, ale k tomu se dostaneme. 
 
Přímo pozorovat exoplanetu může v podstatě jakýkoliv teleskop, který na to stačí. Fomalhaut b byl pozorován i ikonickým Hubbleovým vesmírným tleskopem, který jeho existenci potvrdil, a klíčem bylo v tomto případě srovnání snímků z různých let, které odhalily, že planeta se pohybuje na své oběžné dráze, z níž byl pochopitelně za 8 let zachycen jen krátký výsek. Zrovna v době pozorování se planeta pohybovala, a tak i stále pohybuje, cca 120 AU (astronomická jednotka = vzdálenost Země od Slunce) od hvězdy Fomalhaut a 18 AU od viditelného prachového pásu. 
 
Díky přímému pozorování planety i hvězdy lze také říci, že Fomalhaut b bude asi třikrát těžší než Jupiter, i když hmotnost této planety zůstává značně nejistá. Jde však na poměry naší soustavy o velkou planetu, ale ani to by nestačilo na to, abychom ji mohli spatřit ve viditelném spektru (lépe se pozoruje v infračerveném, kdy může být menší). To by musela mít průměr jako 20 až 40 Jupiterů, takže se předpokládá, že je viditelná díky obrovskému systému prstenců. Ovšem ve skutečnosti může jít i o něco jiného než o prostou planetu s prstenci, jako třeba o planetu s rojem obíhajících planetesimál či dvě menší planety o velikosti Země s koncentrovaným diskem materiálu. Možností je více a jisté v podstatě je jen to, že něco tam kolem hvězdy Fomalhaut obíhá. Stejné pochyby o povaze nalezených těles ale můžeme mít i v případě jiných metod hledání exoplanet a astronomové se přirozeně přiklánějí k tomu, co dobře znají z našeho systému a často uvádějí především čtenářsky vděčné teorie. 
 
čtyři planety v systému HD 8799 nalezené přímým pozorováním v infračerveném spektru 
 
Pokud tak na objekt jako Fomalhaut b dohlédneme pomocí výkonného teleskopu, nedá se o něm zatím zjistit mnohem více než nepřímými metodami pozorování. Jde pak především o to, že takový objekt se dá nalézt v podstatě bez ohledu na jeho dobu oběhu kolem hvězdy a polohu vůči nám. Dá se tak najít podobně jako Fomalhaut b v podstatě kdekoliv ve svém systému.
 
Přímé pozorování exoplanet dokáže lépe posloužit při hledání velkých těles umístěných dále od svých hvězd v oblasti, která není přezářená jejich světlem. Nicméně už během několika příštích let vstoupí do provozu zařízení, která slibují odstartování té pravé éry přímého sledování exoplanet, a to i těch menších snad i jako Země. Přímo revoluce se očekává od EELT (European Extremely Large Telescope), jenž má naplánované spuštění na rok 2024. Pak tu je TMT (Thirty-Meter Telescope), jehož výstavba snad opravdu započne na Mauna Kea na Havaji a nakonec už je ve výstavbě Giant Magellan Telescope chystaný na spuštění v roce 2025. A také nesmíme zapomenout na vesmírný JWST, jenž bude ještě výkonnější verzi Hubblea schopnou zabrouzdat hlouběji do infračerveného spektra, a jako takový bude mít i lepší možnosti pro přímé pozorování exoplanet. Ten se navíc vydá do vesmíru už příští rok. 
reklama
Nejnovější články
PeerTube, decentralizovaný YouTube, úspěšně zafinancován PeerTube, decentralizovaný YouTube, úspěšně zafinancován
Crowdsourcingová kampaň na PeerTube byla úspěšně ukončena. Autoři vybrali přes 53 tisíc euro a projekt jakéhosi decentralizovaného YouTube pokračuje. Finální verze by se tak mohla rozjet už za pár měsíců.
Dnes, aktualita, Milan Šurkala
Facebook brzy vypustí satelity pro golbální internet Facebook brzy vypustí satelity pro golbální internet
Především chudé země mají velký problém s pokrytím internetem i jeho cenou. Facebook se to už dlouho snaží vyřešit a nyní to vypadá, že použije satelity systému Athena na nízké orbitě. Ty by se mohly objevit už velmi brzy.
Dnes, aktualita, Milan Šurkala
Doporučené PC sestavy: červenec 2018 Doporučené PC sestavy: červenec 2018
V tomto článku se podíváme na doporučené konfigurace vhodné pro různá využití. Od levných, malých a úsporných nettopů přes sestavy OFFICE a HOME až po herní a vysoce výkonné sestavy GAME a TOP.
Dnes, návod, Jan Vítek53 komentářů
Microsoft Identity Bounty Program, za nalezení chyby až $100 000 Microsoft Identity Bounty Program, za nalezení chyby až $100 000
Microsoft spustil Identity Bounty Program, kdy za nalezení závažné chyby v systémech přihlašování u vybraných služeb Microsoftu můžete dostat nemalou peněžní odměnu. Ta může činit až 100 tisíc dolarů.
Včera, aktualita, Milan Šurkala
Hackeři z MoneyTaker ukradli v ruské bance 20 mil. Kč Hackeři z MoneyTaker ukradli v ruské bance 20 mil. Kč
Nesprávně nastavený a neaktualizovaný router stál za úspěšným útokem hackerské skupiny MoneyTaker na ruskou banku PIR Bank. Hackeři byli schopni převést a vybrat peníze v hodnotě téměř 20 milionů korun.
Včera, aktualita, Milan Šurkala1 komentář