www.svethardware.cz
>
>
>

Exoplanety: fascinující cizí světy jako další cíl pro AI

Exoplanety: fascinující cizí světy jako další cíl pro AI
, , článek
Už před více než dvaceti lety byla nalezena první potvrzená cizí planeta obíhající kolem hvězdy podobné Slunci a nyní máme už přes 3500 známých exoplanet. Jak se hledají a které z nich si zaslouží pozornost? 
reklama
Na konci minulého roku bylo potvrzeno již 3572 exoplanet, z nichž řada se nachází v jednom z 592 hvězdných systémů, kde jich bylo nalezeno více. Dalších bezmála 4500 exoplanet čeká na své potvrzení, což se týká pouze teleskopu Kepler, který se na těchto objevech podílel a podílí zdaleka největší měrou. Opravdu tak je z čeho vybírat a my si také vybereme některé z těch nejzajímavějších, které si blíže představíme. Nejdříve se ale podívejme na to, jak se exoplanety hledají. 
 
 

 

Jak se fotí exoplanety

 
I naprostému laikovi musí být jasné, že hledat planetu v cizím systému na obloze plné hvězd nebude jen tak jednoduché, však planety jsou zákonitě menší než hvězdy a především samy nezáří, ale jen odráží světlo. Jsou tak malé a mdlé, takže jejich přímé vyfotografování je velice složité, ale jde to, jak ukazuje například příklad planety Fomalhaut b. 
 
Fomalhaut b 
 
Fomalhaut je hvězda vzdálená jen 25 let a u sebe má přímo pozorovaný a potvrzený objekt, který svou hvězdu oběhne jednou za 1700 našich let. Planeta je přitom v poloze a takové vzdálenosti od své hvězdy, že její pozorování teleskopem Kepler je naprosto nemožné, ale k tomu se dostaneme. 
 
Přímo pozorovat exoplanetu může v podstatě jakýkoliv teleskop, který na to stačí. Fomalhaut b byl pozorován i ikonickým Hubbleovým vesmírným tleskopem, který jeho existenci potvrdil, a klíčem bylo v tomto případě srovnání snímků z různých let, které odhalily, že planeta se pohybuje na své oběžné dráze, z níž byl pochopitelně za 8 let zachycen jen krátký výsek. Zrovna v době pozorování se planeta pohybovala, a tak i stále pohybuje, cca 120 AU (astronomická jednotka = vzdálenost Země od Slunce) od hvězdy Fomalhaut a 18 AU od viditelného prachového pásu. 
 
Díky přímému pozorování planety i hvězdy lze také říci, že Fomalhaut b bude asi třikrát těžší než Jupiter, i když hmotnost této planety zůstává značně nejistá. Jde však na poměry naší soustavy o velkou planetu, ale ani to by nestačilo na to, abychom ji mohli spatřit ve viditelném spektru (lépe se pozoruje v infračerveném, kdy může být menší). To by musela mít průměr jako 20 až 40 Jupiterů, takže se předpokládá, že je viditelná díky obrovskému systému prstenců. Ovšem ve skutečnosti může jít i o něco jiného než o prostou planetu s prstenci, jako třeba o planetu s rojem obíhajících planetesimál či dvě menší planety o velikosti Země s koncentrovaným diskem materiálu. Možností je více a jisté v podstatě je jen to, že něco tam kolem hvězdy Fomalhaut obíhá. Stejné pochyby o povaze nalezených těles ale můžeme mít i v případě jiných metod hledání exoplanet a astronomové se přirozeně přiklánějí k tomu, co dobře znají z našeho systému a často uvádějí především čtenářsky vděčné teorie. 
 
čtyři planety v systému HD 8799 nalezené přímým pozorováním v infračerveném spektru 
 
Pokud tak na objekt jako Fomalhaut b dohlédneme pomocí výkonného teleskopu, nedá se o něm zatím zjistit mnohem více než nepřímými metodami pozorování. Jde pak především o to, že takový objekt se dá nalézt v podstatě bez ohledu na jeho dobu oběhu kolem hvězdy a polohu vůči nám. Dá se tak najít podobně jako Fomalhaut b v podstatě kdekoliv ve svém systému.
 
Přímé pozorování exoplanet dokáže lépe posloužit při hledání velkých těles umístěných dále od svých hvězd v oblasti, která není přezářená jejich světlem. Nicméně už během několika příštích let vstoupí do provozu zařízení, která slibují odstartování té pravé éry přímého sledování exoplanet, a to i těch menších snad i jako Země. Přímo revoluce se očekává od EELT (European Extremely Large Telescope), jenž má naplánované spuštění na rok 2024. Pak tu je TMT (Thirty-Meter Telescope), jehož výstavba snad opravdu započne na Mauna Kea na Havaji a nakonec už je ve výstavbě Giant Magellan Telescope chystaný na spuštění v roce 2025. A také nesmíme zapomenout na vesmírný JWST, jenž bude ještě výkonnější verzi Hubblea schopnou zabrouzdat hlouběji do infračerveného spektra, a jako takový bude mít i lepší možnosti pro přímé pozorování exoplanet. Ten se navíc vydá do vesmíru už příští rok. 
reklama
Nejnovější články
Objevila se 87GB databáze uniklých hesel. Zjistěte, zda někdo zná to vaše Objevila se 87GB databáze uniklých hesel. Zjistěte, zda někdo zná to vaše
Každou chvíli dochází k nějakému bezpečnostnímu úniku a nyní se na Internetu objevila obrovská 87GB databáze e-mailů a přihlašovacích hesel. Chcete vědět, zda je mezi nimi i vaše heslo k některé službě?
Dnes, aktualita, Milan Šurkala
G.Skill uvedl moduly Trident Z DDR4-3466 pro AMD G.Skill uvedl moduly Trident Z DDR4-3466 pro AMD
Výrobce pamětí G.Skill představil nové paměťové moduly Trident Z RGB DDR4-3466 ideální pro platformu AMD X399. Nabídne tedy vysokou frekvenci, RGB osvětlení a balení se čtyřmi moduly pro 4kanálové zapojení.
Dnes, aktualita, Milan Šurkala
USA vyšetřuje Huawei za krádež průmyslových tajemství od T-Mobile USA vyšetřuje Huawei za krádež průmyslových tajemství od T-Mobile
Huawei to opravdu nemá jednoduché. V USA jej totiž federální úřady vyšetřují v souvislostí s krádeží průmyslových tajemství z roku 2014. U civilního soudu byl za totéž přitom odsouzen už před dvěma lety.
Dnes, aktualita, Milan Šurkala
ECS SF110-A320 tenký desktop a HTPC s APU Ryzen ECS SF110-A320 tenký desktop a HTPC s APU Ryzen
Na CES 2019 se také objevil zajímavý počítač od firmy ECS, a sice model SF110-A320. Ten se řadí mezi PC formátu UCFF, čili ultra-compact form-factor a jako takový se bude hodit třeba na místo HTPC vybaveného APU Ryzen
Dnes, aktualita, Jan Vítek1 komentář
Asteroidy narážejí do Země více než dvakrát častěji než před 290 miliony lety Asteroidy narážejí do Země více než dvakrát častěji než před 290 miliony lety
Doba permu byla dle vědců studujících dopady asteroidů v minulosti mnohem klidnější než pozdější doba. Jak na to přišli? Jednoduše tím, že se podívali na povrch Měsíce, který tím odhaluje svou historii. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek