InSight přistane v pondělí, jak to NASA provede?

NASA tak může sondu pouze naprogramovat tak, aby si přistání řídila sama a pokud možno o jeho průběhu informovala Zemi pomocí signálového přenosu i s využitím dalších zařízení. A že ta zachytí signál různými způsoby a v různý čas jej vyšlou na Zemi, velitelství mise InSight v NASA JPL bude dostávat informace o průběhu přistání i několik hodin poté, co se uskuteční. Ale popořadě. 

 

 

Jakmile se InSight ponoří do atmosféry Marsu, začne vysílat jednoduché rádiové signály zvané tóny, na které budou čekat v Green Bank Observatory (Západní Virginie) a v německém Institutu Maxe Plancka. Tyto signály moc neřeknou, ale dokáží alespoň prozradit základní údaje o vstupu do atmosféry, sestupu a přistání. Například v době, kdy InSight otevře svůj padák, se vlivem změny rychlosti sondy změní i frekvence signálu, což je pochopitelně dáno Dopplerovým efektem. Signály samotné sondy tak ihned napoví, zda přistání proběhlo dle plánu, nebo se něco pokazilo. 

 

InSight bude při svém přistání spoléhat jednak na tření o atmosféru, která modul při sestupu zpomalí, takže pro tyto účely je vybavena tepelným štítem, pak využije padák a nakonec těsně nad povrchem odpálí brzdicí rakety.

 

MarCO

 

Za samotnou InSight ale plují také dvě malé doprovodné sondy třídy CubeSat, a sice Mars Cube One (MarCO). Jde o zařízení, která budou v rámci této mise testována pro budoucí zařízení a jejich úkolem bude opakovat signál (zmíněné tóny) z InSight, a to už i s podrobnějšími informacemi o EDL, čili celé proceduře od vstupu do atmosféry po dosednutí na povrch. Mezi tato data může patřit i první snímek pořízený hned, jak sonda přistane. 

 

přistávající InSight s dvojící MarCO v závěsu

 

InSight také sama po svém přistání začne v rádiové frekvenci křičet, že to zvládla a o sedm minut později tuto zprávu zopakuje ještě silněji. V prvním případě využije totiž pouze rádiový maják, jehož signál se pokusí zachytit rádiové teleskopy. V druhém případě už využije svou mnohem silnější anténu komunikující ve frekvenčním pásmu X (8 až 12 GHz), kterou namíří na Zemi a zařízení pracující v rámci Deep Space Network. Právě tato zpráva, pokud bude zachycena, řekne obsluze, že sonda je opravdu funkční, bezpečně přistála a dokázala použít svá komunikační zařízení. Vyhráno ale ještě nebude. V JPL budou muset ještě počkat na to, až sonda ohlásí úspěšné rozevření svých solárních panelů a ověří další přístroje. 

 

Sestup InSight bude pečlivě sledovat také kolem Marsu obíhající sonda MRO (známý Mars Reconnaissance Orbiter). Právě na jeho data si obsluha bude muset počkat, protože ten z našeho pohledu hned poté zmizí za planetou a informace odvysílá až poté, co se opět vynoří. Jeho data budou důležitá zvláště v případě, že se něco velice pokazí a InSight třeba rovnou havaruje, takže MRO zde poslouží jako černá skříňka. Kolem Marsu obíhá také Odyssey, která bude rovněž přenášet data z InSight k Zemi, stejně jako MAVEN a evropský Trace Gas Orbiter. 

 

Zdroj: NASA