Mohla dříve existovat Nemesis, smrtonosné dvojče našeho Slunce?
21.7.2017, Jan Vítek, aktualita
Teorie o Nemesis říká, že toto dvojče našeho Slunce způsobuje cyklicky se objevující masové vymírání druhů. Nové průzkumy nic takového nepotvrzují, ovšem naznačují, že někdy v minulosti by Slunce skutečně mohlo mít svou Nemesis.
Teorie o Nemesis je založená právě na zjištění z 80. let, že masová vymírání druhů nastávala zhruba po 27 milionech let, což přinutilo vědce obrátit se k astronomii. Richard Muller z Berkley pak přišel s teorií, že za vše může jistý hvězdný trpaslík, který je vzdálen asi 1,5 světelného roku. Tehdy se uvažovalo o červeném trpaslíku a později i o hnědém nebo bílém, ale důležité je to, že tento objekt se má k našemu systému pravidelně přibližovat a svou gravitací způsobovat, že se asteroidy a planetky ve vzdálených částech systému (Oortovo mračno) vydají do jeho středu a zasahují i Zemi.
Uvedený obrázek z experimentu WISE zachycuje naše hvězdné zápraží. Zakroužkovaní jsou hnědí trpaslíci do vzdálenosti 26 světelných let od Země. Modře označené jsou už dříve identifikované hvězdy a červeně ty nové objevené právě díky WISE. Žádná z nich ale není Nemesis.
Tato teorie má stále své zastánce, kteří zkoumají třeba podivnou trajektorii trpasličí planety Sedna s jejím oběhem trvajícím dlouhých 12 tisíc let. Astronomové naznačují, že právě nějaká malá hvězda by v tom mohla hrát roli a pak tu je i další známá teorie o deváté planetě, jež by v důsledku mohla být objektem, jenž by ovlivňoval pohyb planetek a asteroidů v Kuiperově pásu, a tedy i Sednu.
Proti této teorii zase mluví dosavadní znalosti o kráterech, které neukazují na to, že by tu měla být nějaká pravidelnost velkých impaktů. Vedle toho jsou tu i námitky některých astronomů, kteří říkají, že dráha tak vzdálené Nemesis by musela být nutně ovlivněna dalšími hvězdami, a tak by se tato hvězda nemohla pravidelně vracet.
Nicméně letošní rok přinesl novou studii, která říká, že téměř všechny hvězdy včetně Slunce byly zrozeny v párech. Ta je založena na sledování mladých hvězd v molekulárním mraku v Perseu a na počítačových modelech. Ovšem pokud takový společník Slunce někdy existoval, pak se měl už dávno vydat svou vlastní cestou do jiných končin Mléčné dráhy. Dle této studie má tímto způsobem skončit asi 60 procent všech původně binárních systémů.
Navíc ani čtyři roky trvající průzkum pomocí Two Micron All Sky Survey (2MASS) sledující oblohu v infračervených vlnových délkách neobjevil nic jako Nemesis. Astronomové díky němu znají 173 nových hnědých trpaslíků, ale žádný není dostatečně blízko. Stejný výsledek přinesl i Wide-field Infrared Survey Explorer americké NASA, čili nově objevené hnědé trpaslíky, ale žádný dost blízko. To jsou dva hlavní opěrné body astronomů, kteří teorii o Nemesis nevěří.
Zdroj: Space.com
