Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Pluto se možná zformovalo jako obří kometa, ne planeta

29.5.2018, Jan Vítek, aktualita
Pluto se možná zformovalo jako obří kometa, ne planeta
Pluto je oficiálně už řadu let považováno za trpasličí planetu, ale možná že se jeho statut bude muset opět přehodnotit, i když spíše jen z hlediska vývoje a ne současného označení. Vývoj Pluta totiž mohl být od standardní formace planet velice odlišný.
Standardní model formace planet je takový, že ty vznikají postupným spojením ledu a hornin či jiného materiálu, z čehož postupem času vznikne struktura dost velká na to, aby mohla být označena za planetesimálu (průměr v jednotkách kilometrů). Tyto objekty si přitahují další materiál a dále rostou a také se spojují dohromady, až vytvoří protoplanetu. Tyto objekty ještě stále máme v našem systému a jde o Ceres, Vestu a Pallas. Tyto protoplanety se tak přestaly vyvíjet, kdyhž v jejich okolí došel materiál. 
 
  
Pluto mělo dle dosavadních teorií vzniknout také tak a později si mohlo přitáhnout měsíc Charon. Případně se tato tělesa mohla také srazit a začít kolem sebe obíhat. Nyní je tu ale nová teorie, dle níž se Pluto zrodil z komet, přičemž ta je založena na datech, které máme z návštěvy sondy New Horizons
 
Sonda dokázala dobře prozkoumat chemické složení planety. Pluto má dle jejích dat řadu oblastí pokrytých dusíkovým ledem, což platí třeba pro velkou oblast zvanou Sputnik Planitia, již tvoří obrovský ledovec zabírající většinu fotografie uvedené nahoře. Jde právě o obsah dusíku a chemické charakteristiky ledu, které napovídají, že Pluto se možná jako planeta vůbec nezrodilo. 
 
Dr. Christopher Glein (Space Science and Engineering Division, SwRI) se svými kolegy vytvořil kosmochemický model stvoření Pluta, který pojmenovali prostě "Obří kometa". Daný model pozoruhodně přesně udává obsah dusíku, který v daném ledovci skutečně je. Dle něj by tak Pluto mohlo vzniknout z přibližného počtu miliardy komet a dalších objektů z Kuiperova pásu, které jsou ražení komety 67P Churyumov-Gerasimenko, již zkoumala sonda Rosetta. Složení Pluta také mohla ovlivnit tekutá voda, která mohla či (snad ještě může?) existovat v podobě podpovrchového oceánu.
 
 
Tým Dr. Gleina zkoumal řadu scénářů včetně toho, jak rychle mohlo Pluto ztrácet svůj dusík vlivem tektoniky či kryovulkanické aktivity. O té se mluví, ale přímo pozorována dosud nebyla. Zveřejněny také byly mapy rozložení metanu, dusíku, oxidu uhelnatého a vody. 
 
Pluto stvořené z komet by také dokázalo, že Kuiperův pás kdysi míval souhrnně daleko více materiálu než dnes, kdy se jeho hmotnost odhaduje na pouhou desetinu hmotnosti Země. Toho jej mohla postupně zbavit přitažlivost Neptunu, když se posouval z vnitřní části Sluneční soustavy ven.  
 
 
Nicméně nic z toho zatím nedokazuje, že Pluto je opravdu obří kometa. Mohlo se začít formovat jako prostá planeta, ovšem za přispění mnoha komet, jichž tak nebyla miliarda, ale mnohem méně. 
 
Pak tu jsou také další otázky ohledně dvou měsíců, a sice Charonu a Tritonu. Charon je měsíc Pluta, ovšem jeho složení je výrazně odlišné. Triton jako bezpečně největší měsíc Neptunu (tvoří 99,5% jejich celkové hmoty) na druhou stranu připomíná svým složením právě Pluto, a to navíc i s ohledem na průměr, hustotu materiálu i teplotu. Triton by mohl být objekt z Kuiperova pásu a s jistotou víme, že si jej Neptun k sobě přitáhl, neboť ten obíhá proti směru otáčení planety, takže se u ní nemohl zrodit. Je tak možné, že Pluto se zrodilo stejně jako Triton právě v Kuiperově pásu stejnými procesy, které zatím nejsou objasněny. 
 
Zdroj: EurekAlert