SpaceX vypustila už svůj padesátý Falcon 9

Mise Hispasat 30W-60 startovala dnes v půl sedmé ráno našeho času a představovala již 50. vypuštění rakety Falcon 9, pokud bereme v potaz všechny její verze. Samozřejmě ale nepočítáme nedávnou premiéru rakety Falcon Heavy, která by se mohla brát jako vypuštění třech Falcon 9 najednou, ale tak o tom opravdu nelze uvažovat. Před raketami Falcon 9 mimochodem ještě startovaly jednomotorové Falcon 1 s pouze 40% úspěšností celkem pěti startů, ale ty představovaly první praktické krůčky firmy SpaceX.

 

 

Jak je vidět i z následujícího srovnání, Falcon 1 rozhodně nebyl raketa formátu Falcon 9 a něco podobného platí i pro první verzi Falconu 9, která byla sice už vybavena devíti motory Merlin, ale byla výrazně slabší (5000 kN tahu v nulové výšce) než pozdější verze. Také šlo o raketu, která ještě nebyla určena k tomu, aby její první stupeň dokázal přistávat pomocí svých motorů. Těchto raket startovalo mezi roky 2010 a 2013 celkem pět, než byly nahrazeny novou verzí. Nicméně všech pět startů proběho s vysokou mírou úspěšnosti, když byl zaznamenán jen jeden částečný neúspěch, kdy byl sekundární náklad oproti plánu umístěn na nižší oběžnou dráhu. 

 

 

Falcon 9 v1.1 už je o 60 % výkonnější raketa schopná přistání prvního stupně, což zařídila především pokročilejší avionika. Falcon 9 se ale naučil správně přistát až v roce 2015, kdy mu už nedošlo v jeho pokusu palivo a ani se nepřevrátil. Bylo to v rámci 20. mise, kterou shrnuje následující video. 

 

 

Po v1.1 následovala v1.2, čili Full Thrust, která mimochodem měla premiéru právě v rámci 20. mise a postupně pak zcela nahradila předchozí verzi s ještě vyšším výkonem a tato raketa také poprvé v březnu 2017 startovala s využitím recyklovaného prvního stupně, který tak už jednou letěl do vesmíru a poté přistál. SpaceX mělo evidentně už rakety Falcon 9 odladěné se záznamem jen dvou fatálních selhání, což zůstalo až do dnešního dne. 

 

Poprvé raketa Falcon 9 zcela selhala právě bezprostředně před památnou 20. misí, kdy se rozpadla 150 sekund po zážehu (mise CRS-7). Nesla modul Dragon, který by šlo zachránit, pokud by ovšem jeho program počítal s nastalou událostí a dokázal odhodit padáky. Podruhé šlo o známý případ "rapidní neplánované demontáže" ze září 2016, kdy se Falcon 9 "prudce vzňal" na rampě při plnění palivem (mise Amos-6). 

 

Úspěšnost raket Falcon 9 je tak pěkných 96 % a od září 2016 jsme zažili po sobě 22 startů, které šly zcela dle plánu, tedy až na tajný satelit Zuma, kde je ale oficiální verze stále ta, že nejde o selhání firmy SpaceX. Naposledy na palubě Falcon 9 letěl více než šestitunový Hispasat 30W-6 na geostacionární dráhu. Raketa tak vypotřebovala značné zásoby paliva, které jí nemusely stačit pro návrat a navíc byly v místě případného přistání (Atlantik východně od Floridy) špatné povětrnostní podmínky, takže SpaceX se v tomto případě o přistání ani nepokusilo. 

 

Zdroj: Space, Extremetech