Vědci odvysílali na Luytenovu hvězdu zprávu pro inteligentní bytosti

SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence) je projekt, který pasivním nasloucháním a sledováním okolního vesmíru hledá mimozemskou civilizaci a pak je tu ještě takzvaný aktivní SETI nebo METI (Messaging to Extra-Terrestrial Intelligence), který chce potenciální mimozemšťany přímo kontaktovat. Je jasné, že čistě statisticky má takový projekt velice nízkou šanci na úspěch, neboť předpokládá, že tam venku je někdo, kdo zprávu zachytí a odešle odpověď. A krom toho, ta by k nám putovala velice dlouho v závislosti na vzdálenosti. 

Cílem pro METI se tentokráte stala Luytenova hvězda, čili GJ 273, což je červený trpaslík vzdálený 12,37 světelných let. Je to 26. nejbližší známá hvězda a je naprosto zřejmé, že případnou odpověď můžeme očekávat za téměř 25 let, pokud bude tedy na druhé straně někdo, kdo také odpoví rádiovými či jinými vlnami a nerozhodne se sem rovnou zaletět svým warpovým plavidlem. 

Systém GJ 273 byl vybrán proto, že kolem tamní hvězdy obíhá planeta, konkrétně super Země, a to na okraji obyvatelné zóny, na níž by tak mohla existovat voda v tekutém stavu. Čili dalším cílem se mohla stát bližší Ross 128b (10,9 sv. let), která byla ale objevena teprve nedávno. 

A co bylo na GJ 273 zasláno? Jde souhrnně o "vědecký a matematický tutorial" a také 33 krátkých skladeb od komunity Sónar. Využit k tomu byl binární kód, dvě různé rádiové frekvence a 32metrová anténa European Incoherent Scatter Scientific Association (EISCAT) umístěná v Norsku, která vysílala mezi 16. a 18. říjnem. 

Tým METI se tak zabýval především otázkou, jak zformulovat informace, které chceme sdělit mimozemšťanům, aby je mohli pochopit. Jako příklad nám může posloužit výše zobrazená Zpráva z Areciba (Arecibo Message) vyslaná již v roce 1974. Ta byla směřována na kulovou hvězdokupu M13, kam dorazí ale až někdy za 25 tisíc let, takže že by tu někdo za 50 tisíc let poslouchal, zda dorazí odpověď, o tom nikdo asi ani neuvažoval. 

Tato zpráva nejdříve uvádí zakódované číslice od 1 do 10 (zprava doleva), dále atomová čísla vodíku, uhlíku, dusíku, kyslíku a fosforu, stavebních kamenů DNA, pak vzorce sacharidů v nukleotidech, grafické znázornění šroubovice DNA s čísly nukleotidů, následuje piktogram člověka s výškou průměrného muže, dále znázornění sluneční soustavy a nakonec teleskopu Arecibo s průměrem vysílací antény. 

Vědci se v případě METI také pokouší zprávy kódovat tak, aby bylo jejich pochopení co nejjednodušší, takže můžeme uvažovat o opaku kryptografie. Spíše jde ale samozřejmě o jen takový slepý výstřel do éteru s šancí na odpověď konvergující k nule. Ale uvidíme v roce 2042.

Zdroj: Space.com