AMD Jaguar: základ pro PS4 a Xbox One
13.6.2013, Petr Štefek, recenze
AMD se pochlapilo se svou zbrusu novou architekturou Jaguar, která má ambice na to, aby pořádně zamíchala s kartami na trhu tabletů a levných počítačů. Kvality nové architektury docenili rovněž Sony a Microsoft tím, že ji adoptovali pro své nové herní konzole.
Kapitoly článku:
Pokud se podíváme na Jaguar z hlediska struktury samotného jádra, budeme překvapení, jak udělalo AMD velký krok k novému začátku. Starší Bobcat byl relativně jednoduchý návrh, kdy každé z fyzických jader v procesoru mělo k dispozici svou vlastní L2 o kapacitě 512 kB a tato jádra spolu navzájem komunikovala skrze sběrnici. Podobně tomu bylo u AMD a starších procesorových architektur.
V tomto ohledu je Jaguar průkopníkem. Výpočetní jednotka (CU) je u Jaguaru tvořena čtveřicí jader s jedinou velkou L2 cache, která má velikost 2048 kB (16-way asociativní cache). Poprvé v architektuře AMD je tato plně samostatná, takže není potřeba replikovat data z L1 do L2 cache, jako tomu bylo u předchozích architektur. Což samozřejmě snižovalo efektivitu práce cache. Zvětšená a upravená L2 cache je zodpovědná za další nárůst IPC, který AMD vypočítalo někde mezi 5-7 %, takže bonus na starší Bobcat je u Jaguaru už okolo 22 %.
AMD tvrdí, že nová architektura a nižší latence při komunikaci mezi jádry znamená u Jaguaru značný nárůst výkonu v případě multi-thredových zatížení, respektive aplikací. Bobcat ovšem v tomto ohledu nijak zásadně nad konkurenčním Atomem neexceloval, takže je dobře, že se v tomto ohledu AMD chytlo za nos a Jaguar bude mít šanci získat v tomto ohledu konkurenční výhodu.
Když se podíváme zpět na vznik Bobcatu, tak zde jednoznačně AMD profitovalo z technologií a patentů získaných akvizicí ATI. Celkově došlo ke značnému zjednodušení designu. Což vedlo i přes úpravy na straně výpočetních jednotek a cache k zachování akceptovatelné velikosti pro mobilní zařízení. Porovnejme si velikosti jediného jádra Jaguar (3,1 mm2 při 28nm výrobním procesu) a Bobcatu (4,9 mm2 při 40nm výrobním procesu) a zjistíme, že Jaguar je oproti Bobcatu i přes nasazení pokročilejšího výrobní v porovnání podstatně menší.
V tomto ohledu je Jaguar průkopníkem. Výpočetní jednotka (CU) je u Jaguaru tvořena čtveřicí jader s jedinou velkou L2 cache, která má velikost 2048 kB (16-way asociativní cache). Poprvé v architektuře AMD je tato plně samostatná, takže není potřeba replikovat data z L1 do L2 cache, jako tomu bylo u předchozích architektur. Což samozřejmě snižovalo efektivitu práce cache. Zvětšená a upravená L2 cache je zodpovědná za další nárůst IPC, který AMD vypočítalo někde mezi 5-7 %, takže bonus na starší Bobcat je u Jaguaru už okolo 22 %.
AMD tvrdí, že nová architektura a nižší latence při komunikaci mezi jádry znamená u Jaguaru značný nárůst výkonu v případě multi-thredových zatížení, respektive aplikací. Bobcat ovšem v tomto ohledu nijak zásadně nad konkurenčním Atomem neexceloval, takže je dobře, že se v tomto ohledu AMD chytlo za nos a Jaguar bude mít šanci získat v tomto ohledu konkurenční výhodu.
Když se podíváme zpět na vznik Bobcatu, tak zde jednoznačně AMD profitovalo z technologií a patentů získaných akvizicí ATI. Celkově došlo ke značnému zjednodušení designu. Což vedlo i přes úpravy na straně výpočetních jednotek a cache k zachování akceptovatelné velikosti pro mobilní zařízení. Porovnejme si velikosti jediného jádra Jaguar (3,1 mm2 při 28nm výrobním procesu) a Bobcatu (4,9 mm2 při 40nm výrobním procesu) a zjistíme, že Jaguar je oproti Bobcatu i přes nasazení pokročilejšího výrobní v porovnání podstatně menší.
