Průvodce: Grafické benchmarky
9.2.2004, Martin Štěpánek, článek
Mnoho z vás, čtenářů se často dotazuje jak spustit některý z grafických testů nebo jak dosáhnout dobrých výsledků. Proto jsme dnes, jako reakci na časté dotazy, připravili popis nejčastěji používaných benchmarků. Článek má za úkol ukázat nejen jak benchmark spustit, ale také jak jej správně nastavit.
Kapitoly článku:
- Průvodce: Grafické benchmarky
- Benchmark - 3D Mark03
- Benchmark - ShaderMark 2.0
- Benchmark - X2: The Threat
- Benchmark - GunMetal 1.20S
- Benchmark - Final Fantasy XI Oficial Benchmark 2
- Benchmark - HALO: Combat Evolved
- Benchmark - Comanche 4
- Benchmark - CodeCreatures Pro
- Benchmark - Quake III
- Benchmark - Unreal Tournament 2003
- Benchmark - Aquamark 2.1
- Benchmark - Aquamark 3
- Utilita Bench´emAll
- Závěr
Aby nedocházelo ke zbytečným rozepřím o výsledky některého z grafických benchmarků, rozhodl jsem se udělat menší soupis benchmarků i s popisem jejich instalace a nastaveni.
Obr. 01 - Seznam popsaných benchmarků
Na začátek je vhodné si všechny benchmarky rozdělit na dva typy:
Syntetické benchmarky
Do této kategorie patří pouze testy a nic jiného. Tyto programy neslouží k žádnému jinému účelu, pouze k změření výkonnosti dané komponenty nebo počítače. Z tohoto popisu tak jasně vyplyne, že se jedná o 3D Marky, Aquamarky a podobné testy. Nikdy se ve hře nesetkáme s autem, které je použito v 3DMarku 2001SE. I když je pravda, že v poslední době se stále více syntetických benchmarku staví na herních enginech. Typickým příkladem tak může být již zmiňovaný 3DMark, který využívá engine MaxFX ze hry Max Payne, dále pak Aquamark, který je postaven na Krass enginu spolu s AquaNOXem. Spuštěním tohoto testu většinou získáme skóre a průměrný framerate.
Výhody:
Nevýhody:
Aplikační benchmarky
Většinou se nejedná přímo o benchmarky, ale o hry či programy, které jako by návdavkem dostaly do vínku schopnost měřit framerate. Typickým představitelem je Unreal Tournament, Quake 3, Comanche 4 a další. Narozdíl od syntetických benchamarků, je skóre zobrazeno formou průměrného počtu snímků za sekundu (framerate).
Výhody:
Nevýhody:
Závěrem tohoto rozdělení můžeme říct, že každý benchmark přináší své výhody a nevýhody a je proto nutné je kombinovat.
Nastavení ovladačů
Dalším důležitým krokem je nastavit ovladače před začátkem testování. Tato nastavení jsou velmi často zdrojem velkých rozdílů ve výsledcích. Obrázky nastavování ovladačů jsou pořízeny z Catalystu 4.1, které mám momentálně v počítači, ale v ovladačích Detonator (nově ForceWare) je postup podobný.
Obr. 02 - Nastavení AGP
Nejdříve začneme s nastavením AGP. Zde nehraje příliš velkou roli, zda je rychlost nastavena na AGP 4x nebo 8x, podstatný je rychlý zápis. Bez zapnutí této volby jsou výsledky o 5-15% nižší (na příklad u karty Matrox Perphelia je rozdíl 0%, ale u ATi Radeon 9600XT to činí až 15%).
Obr. 03 - Nastavení VSYNC
Dalším neméně důležitým nastavením je VSYNC neboli vertikální synchronizace. Ta musí být vždy vypnutá. Pokud je tato možnost zapnutá, výsledný počet snímků za sekundu nikdy nepřekročí obnovovací frekvenci vašeho monitoru (ve většině případů se používá 75-100Hz, výsledný framerate by se tak pohyboval maximálně na 75-100fps).
Po vypnutí vertikální synchronizace ještě zůstává nastavení kvality obrazu. Zde, jak je vidět na Obr.03 se používá nastavení na kvalitu, nikoliv na rychlost. Pro dosažení korektních výsledků by mělo být nastavení textur a úrovně mipmap zachováno. Také se ujistěte, že není zapnutý force mód (především v ovladačích Detonator), který umožňuje aplikaci nastavit kvalitu a detaily i přes nastavení v ovladačích na maximum.
Obr. 01 - Seznam popsaných benchmarků
Na začátek je vhodné si všechny benchmarky rozdělit na dva typy:
- Syntetické
- Aplikační
Syntetické benchmarky
Do této kategorie patří pouze testy a nic jiného. Tyto programy neslouží k žádnému jinému účelu, pouze k změření výkonnosti dané komponenty nebo počítače. Z tohoto popisu tak jasně vyplyne, že se jedná o 3D Marky, Aquamarky a podobné testy. Nikdy se ve hře nesetkáme s autem, které je použito v 3DMarku 2001SE. I když je pravda, že v poslední době se stále více syntetických benchmarku staví na herních enginech. Typickým příkladem tak může být již zmiňovaný 3DMark, který využívá engine MaxFX ze hry Max Payne, dále pak Aquamark, který je postaven na Krass enginu spolu s AquaNOXem. Spuštěním tohoto testu většinou získáme skóre a průměrný framerate.
Výhody:
- Jsou určeny speciálně pro benchmarkování, tudíž jsou schopny přesněji měřit výsledky
Nevýhody:
- Nedokáží zobrazit výkon dané komponenty v reálném provozu
Aplikační benchmarky
Většinou se nejedná přímo o benchmarky, ale o hry či programy, které jako by návdavkem dostaly do vínku schopnost měřit framerate. Typickým představitelem je Unreal Tournament, Quake 3, Comanche 4 a další. Narozdíl od syntetických benchamarků, je skóre zobrazeno formou průměrného počtu snímků za sekundu (framerate).
Výhody:
- Výhody jsou naprosto jasné, pokud spustíte na příklad Quake 3 a získáte okolo 150fps, máte jistotu, že i při hraní se váš framerate bude pohybovat okolo této hodnoty (sice může dojít k propadům nebo špičkám, ale při výsledku z benchmarku nad 50fps by se nemělo stát, že by během hraní došlo ke znatelnému propadu).
Nevýhody:
- Aplikační testy nemusí testovat všechny věci, jedná se především o optimalizace (u procesorů SSE, SSE2 nebo 3DNow!) a také záleží pro kterou grafickou kartu je aplikace napsána. Typickým příkladem je Gun Metal, který byl napsán pomocí Cg jazyku a tudíž více vyhovuje nVidii.
Závěrem tohoto rozdělení můžeme říct, že každý benchmark přináší své výhody a nevýhody a je proto nutné je kombinovat.
Nastavení ovladačů
Dalším důležitým krokem je nastavit ovladače před začátkem testování. Tato nastavení jsou velmi často zdrojem velkých rozdílů ve výsledcích. Obrázky nastavování ovladačů jsou pořízeny z Catalystu 4.1, které mám momentálně v počítači, ale v ovladačích Detonator (nově ForceWare) je postup podobný.
Obr. 02 - Nastavení AGP
Nejdříve začneme s nastavením AGP. Zde nehraje příliš velkou roli, zda je rychlost nastavena na AGP 4x nebo 8x, podstatný je rychlý zápis. Bez zapnutí této volby jsou výsledky o 5-15% nižší (na příklad u karty Matrox Perphelia je rozdíl 0%, ale u ATi Radeon 9600XT to činí až 15%).
Obr. 03 - Nastavení VSYNC
Dalším neméně důležitým nastavením je VSYNC neboli vertikální synchronizace. Ta musí být vždy vypnutá. Pokud je tato možnost zapnutá, výsledný počet snímků za sekundu nikdy nepřekročí obnovovací frekvenci vašeho monitoru (ve většině případů se používá 75-100Hz, výsledný framerate by se tak pohyboval maximálně na 75-100fps).
Po vypnutí vertikální synchronizace ještě zůstává nastavení kvality obrazu. Zde, jak je vidět na Obr.03 se používá nastavení na kvalitu, nikoliv na rychlost. Pro dosažení korektních výsledků by mělo být nastavení textur a úrovně mipmap zachováno. Také se ujistěte, že není zapnutý force mód (především v ovladačích Detonator), který umožňuje aplikaci nastavit kvalitu a detaily i přes nastavení v ovladačích na maximum.
