Blízká galaxie odhalila nové informace o vzniku prvků
25.5.2016, Jan Vítek, aktualita
Otázka o vzniku jednotlivých prvků periodické tabulky je stále velice živá a nové informace přináší také sledování vesmírných galaxií. Nyní se objevily nové informace a důkazy, které ale nejsou zrovna v souladu s očekáváními.
Když se podíváme na periodickou tabulku prvků z hlediska jejich vzniku, pak je jasné, proč astronomové berou jen dva jako lehké a ostatní považují za těžké, respektive v jejich terminologii jde o kovy. Pouze vodík a helium měly vzniknout při velkém třesku a ostatní prvky má na svědomí kosmické záření, samotný člověk, ale především práce malých a velkých hvězd až supernov. Vznik řady ze známých prvků je ale stále nejistý a s naší technikou neověřitelný, a to ani s využitím Velkého hadronového urychlovače (LHC).
Astronomové z Kavli Institute v MIT se nedávno zaměřili na vzdálené hvězdy, aby nasbírali další informace, které by mohly otázku o vzniku prvků více objasnit. Sledovali konkrétně malou galaxii Reticulum II a její nejjasnější hvězdy a přitom objevili, že v této galaxii se nachází mnohem vyšší koncentrace tězkých prvků, než vyplývá z teorie. To zaujalo také jaderné fyziky a vědce zkoumající vývoj mladého vesmíru, kteří se s astronomy z MIT shodli na tom, že podobné studie by mohly odhalit i původ vzniku některých největších objektů ve vesmíru, které známe.
Předmětem zájmu byly prvky označované jako R-process (R jako rapidní), které dle teorie vznikají v srdci hroutící se hvězdy nebo při kolizi dvou neutronových hvězd. Mezi takové prvky patří olovo, platina či uran, což by mělo platit i pro galaxii Reticulum II, ale dle zjistěných informací tam vládne zlato a europium. Právě to je pro vědce matoucí a překvapivé, neboť hvězdy v tamní galaxii nepovažují za tak horké, aby mohly samy o sobě takové prvky vyrobit. Strávili tak mnoho času pouhým ověřováním toho, že zjistěné informace se skutečně vztahují ke sledované galaxii.
Jejich závěr je ten, že zjistěné prvky byly vytvořeny již v dávné minulosti, a to pravděpodobně srážkou dvou neutronových hvězd, které se samy postaraly o jejich vznik. Objevila se tak další teorie o tom, že nejvíce R-process prvků ve vesmíru vzniklo právě srážkami neutronových hvězd, což by znamenalo, že i velké galaxie takové prvky získaly stejným způsobem, přičemž takových srážek nemohlo být mnoho. Tomu ostatně napovídá i fakt, který lidem obklopeným kovy často nedochází, a sice že těžké prvky jsou ve vesmíru vzácné a stále v něm převládá vodík a helium. Stačí se podívat na naše Slunce, které se skládá ze 73,5 % z vodíku, 24,9 % je helium a třeba zlata je pouze jedna miliardtina.
Zdroj: Kavli Foundation
Astronomové z Kavli Institute v MIT se nedávno zaměřili na vzdálené hvězdy, aby nasbírali další informace, které by mohly otázku o vzniku prvků více objasnit. Sledovali konkrétně malou galaxii Reticulum II a její nejjasnější hvězdy a přitom objevili, že v této galaxii se nachází mnohem vyšší koncentrace tězkých prvků, než vyplývá z teorie. To zaujalo také jaderné fyziky a vědce zkoumající vývoj mladého vesmíru, kteří se s astronomy z MIT shodli na tom, že podobné studie by mohly odhalit i původ vzniku některých největších objektů ve vesmíru, které známe.
Předmětem zájmu byly prvky označované jako R-process (R jako rapidní), které dle teorie vznikají v srdci hroutící se hvězdy nebo při kolizi dvou neutronových hvězd. Mezi takové prvky patří olovo, platina či uran, což by mělo platit i pro galaxii Reticulum II, ale dle zjistěných informací tam vládne zlato a europium. Právě to je pro vědce matoucí a překvapivé, neboť hvězdy v tamní galaxii nepovažují za tak horké, aby mohly samy o sobě takové prvky vyrobit. Strávili tak mnoho času pouhým ověřováním toho, že zjistěné informace se skutečně vztahují ke sledované galaxii.
Jejich závěr je ten, že zjistěné prvky byly vytvořeny již v dávné minulosti, a to pravděpodobně srážkou dvou neutronových hvězd, které se samy postaraly o jejich vznik. Objevila se tak další teorie o tom, že nejvíce R-process prvků ve vesmíru vzniklo právě srážkami neutronových hvězd, což by znamenalo, že i velké galaxie takové prvky získaly stejným způsobem, přičemž takových srážek nemohlo být mnoho. Tomu ostatně napovídá i fakt, který lidem obklopeným kovy často nedochází, a sice že těžké prvky jsou ve vesmíru vzácné a stále v něm převládá vodík a helium. Stačí se podívat na naše Slunce, které se skládá ze 73,5 % z vodíku, 24,9 % je helium a třeba zlata je pouze jedna miliardtina.
Zdroj: Kavli Foundation
