Chraňte svá cenná data

Zálohování neodkládejte

Největším problémem zálohování digitálních dat, je jeho neustálé odkládání. Drtivá většina uživatelů řeší ztrátu cenných dat a uvědomí si jejich nenahraditelnost, až takový problém nastane, což už bývá pozdě. Je to neustále omílaná písnička, přesto společnostem zabývajícím se záchranou dat z pevných disků roste objem zakázek i zisky z nich. Například při vadné elektronice pevného disku či poškozeném souborovém systému začíná cena obnovy disku na 1 000 Kč, u vadné hlavy, zadřeného ložiska či dokonce poškozené záznamové vrstvy vynaložíte nejméně 3 000 Kč. S počtem gigabajtů obnovovaných dat již roste cena jejich záchrany do astronomických výšin a můžete se tak dostat i na deset a více tisíc korun. V tom nejhorším scénáři se také může stát, že obnovení dat již nebude technicky možné.

Zamyslete se nad tím, jak vysokou mají cenu např. pořízené fotografie a videa. K čemu vám bude drahá digitální zrcadlovka, když pak o pečlivě utříděná data z ní přijdete při havárii pevného disku. Nehledě k nevyčíslitelné ceně zachyceného neopakovatelného zážitku. Důležité jsou také nejrůznější dokumenty od draze zakoupených smluv, výukových materiálů, elektronických knih až po rozpracované projekty, kdy kvůli ztrátě dat můžete přijít o několikaměsíční práci. Obecně lze říct, že jsou cenná a tím hodná zálohování všechna data, která nějak snadno neobnovíte. Příkladem může být i léta tříděný archiv MP3 souborů, na který jste vynaložili hodiny práce. Naopak filmy, hry a programy stáhnete znova bez nějaké větší námahy.
Než začnete řešit, jak svá data zálohovat, uvědomte si, kde všude je máte rozprostřená a co všechno je zapotřebí zálohovat. Kromě stolního počítače jsou uložena na různých flashdiscích, paměťových kartách, externích discích, na notebooku či netbooku, tabletu i mobilním telefonu. Nejlepším řešením je jediné centrální úložiště, na které budete zálohovat všechna důležitá data z ostatních zařízení. Důvodem je zachování pořádku v souborech, navíc musí být toto úložiště již automaticky zálohováno, čímž dosáhnete i velmi účinné zálohy.

Další tematické články na Světu hardware:

• Zálohování stokrát jinak
• Acronis True Image Home 2010: co umí?

• PhotoRec a Recuva: jak na obnovu dokumentů?
• Fénixové kyberprostoru aneb obnova dat

• Historie a současnost datových úložišť
• Funkčnost, rozhraní a technologie pevných disků

Manuální vs. automatické zálohování

Nejjednodušší, nejlevnější a také nejčastěji používaná je manuální záloha dat například na jiný interní disk, externí disk, optické médium, flashdisk nebo můžete zvolit některé z cloudových řešení. Jiný interní disk má výhodu v okamžité dostupnosti média a snadnosti zálohy. Externí disk či flashdisk zase v tom, že můžete mít tato data přenášet a u cloudového řešení dokonce nemusíte ani to a data budou dostupná odkudkoliv na internetu. Manuální záloha má ovšem zásadní nedostatek – je zapotřebí na ni pořád myslet a i když budete pravidelně a svědomitě vše kopírovat, vždy o nějaká data při havárii pevného disku přijdete. Efektivnější je proto záloha automatická, a pokud ji doplníte ještě k tomu občasnou zálohou manuální (nejdůležitější soubory zkopírujete na DVD), nemůže se stát, že byste o něco důležitého přišli.

Automatickou zálohou se rozumí to, že jsou soubory automaticky kopírovány na jiné médium, aniž byste se o to starali. Takovým může být i cloudové řešení – dobrým příkladem je třeba služba Dropbox. Co nahrajete do adresáře Dropbox, se automaticky zrcadlí na server a data jsou pro vás pak dostupná odkudkoliv. Můžete mít stejný sdílený adresář na počítači v práci, doma, na tabletu, v telefonu i v netbooku. Kdykoliv máte k těmto datům přístup a když někde něco změníte, projeví se to na všech zařízeních. Podmínkou je samozřejmě internetová konektivita a musíte počítat s tím, že se za větší datový prostor platí. U Dropboxu jsou 2 GB zdarma, 50 GB za 100 dolarů a 100 GB za 200 dolarů ročně. Hodí se to tedy spíše na menší soubory – především dokumenty a rozpracovanou práci. Obecně problémem cloudového řešení může být jeho bezpečnost – už se několikrát stalo, že byla zveřejněna data některých uživatelů Dropboxu. Je to asi tak stejně nebezpečné, jako mít data na flashdisku, který vám může někdo ukrást nebo jej ztratíte a dojde k jejich zneužití.

Skutečně bezpečnou (podle míry zabezpečení vloupání do vašeho bytu) automatickou zálohou je uložení dat na dva a více pevných disků zapojených některého ze zálohovaných režimů RAID. Režim RAID je spojení dvou a více pevných disků v jeden či více logických, a to na hardwarové úrovni. Data jsou pak ukládána na všechny disky zároveň. Typů RAID polí je vícero právě podle počtu pevných disků a podle toho, zda chcete mít data zálohovaná (zrcadlená – mirroring) nebo jestli chcete zvýšit výkon disku tzv. stripingem (prokládáním), anebo zkombinovat obojí. RAID si můžete zřídit na NAS serveru, což jde jednoduše přes jeho administraci, nebo na počítači i s tou nejobyčejnější základní deskou – každá má integrován RAID řadič. To už je trochu složitější, což může mnohé odradit. Pokud si ale přečtete následující řádky, zvládnete bez problémů vytvořit a spravovat vlastní RAID pole na stolním počítači.

Předně je dobré si uvědomit, že žádný RAID nenahradí pravidelné zálohování. Dokáže sice někdy zabránit ztrátě dat při poruše některého z disků, ale v žádném případě neochrání data před chybou uživatele. Pokud nechtěně smažete data (chyba obsluhy, aplikace, nečekaný pád systému např. při výpadku napájení), smažou se spolehlivě ze všech disků v RAID poli najednou.

Typy RAID polí

RAID 0 (prokládání dat, pro zvýšení rychlosti)
Tento režim ukládá data po blocích na různé disky, čímž dosahuje urychlení výkonu, ale nezabezpečuje data vůči poruše disku. Naopak se s tímto režimem zvýší pravděpodobnost ztráty dat na dvojnásobek (u dvou disků), jelikož stačí, aby se porouchal jeden z disků, a přijdete o veškerá data na obou discích. Prokládání může zrychlit čtení i zápis větších bloků dat, protože je možné zároveň číst (zapisovat) jeden blok z jednoho disku a následující blok z jiného disku. V praxi se zvýší rychlost sekvenčního čtení i zápisu o polovinu, ovšem přístupová doba zůstává stejná. RAID 0 má smysl tam, kde často kopírujete velké bloky dat, nabíhání operačního systému téměř vůbec neurychlí. V domácím nasazení proto není vhodnou volbou. Výjimkou je spojování SSD disků do RAID 0, kde nemusíte přístupovou dobu disku řešit, stále ale zůstává několikanásobné riziko ztráty dat. Uplatnění RAID 0 proto nachází především u serverů, kde je záloha dat vyřešena jinak.
JBOD (řetězení dat, pro spojení disků)
Jedná se o speciální případ RAID 0, kdy nedochází k prokládání bloků dat, ale k jejich řetězení za sebou. Ze dvou a více fyzických disků tak můžete udělat jeden velký logický. Jakmile se zaplní první, ukládá se na druhý, poté na třetí atd. Výhodou je snadné zvětšení kapacity přidáním dalšího členu a skutečnost, že při výpadku členu mohou být některé soubory nedotčeny.

RAID 1 (zrcadlení dat, pro ochranu dat)
Nejjednodušší, ale velmi efektivní ochrana dat. Data jsou kopírována na oba disky současně a při poruše jednoho z disků zůstávají tatáž data na druhém a systém se chová, jakoby se nic nestalo. Teoreticky se trochu může zrychlit čtení z disku a o něco snížit odezva, naopak zápis může být pomalejší, protože se ukládají stejná data na dva disky. Největší nevýhodou RAID 1 je ovšem fakt, že je zapotřebí dvojnásobné diskové kapacity.
RAID 0+1, 01 (zrcadlení prokládaných dat)
Jedná se o kombinaci RAID 1 a 0 s tím, že jsou použity minimálně čtyři disky. Data se uloží prokládaně na disky A a B a pak stejně i na disky C a D. Výhodou tohoto způsobu je, že nejen rozkládáme zátěž mezi více disků při čtení a zápisu (vyšší rychlost), ale data jsou také uložena redundantně, takže se dají po chybě snadno obnovit. Mezi nevýhody patří využití pouze 50 % celkové diskové kapacity a menší pravděpodobnost záchrany dat, pokud vypadnou dva disky najednou. Musely by to totiž být disky AB nebo CD, pokud přijdete o AD, BC, AC nebo BD, nebude už možné data z RAID pole obnovit. Čím více disků do RAID 0+1 zapojíte, tím bude spolehlivější při zachování rychlosti.
RAID 1+0, 10 (prokládání zrcadlených dat)
Opět kombinace RAID 1 a 0 při použití minimálně čtyř disků, ovšem tentokrát jsou uložen každý lichý blok dat na disku A i B a sudý na C i D. Výsledkem je opět využití pouze 50 % celkové diskové kapacity a zvýšení rychlosti čtení i zápisu až o polovinu, ale tentokrát je zajištěna větší pravděpodobnost obnovy dat při ztrátě dvou disků najednou. Musí jít o disky AB, AD, BC nebo CD, při poruše disků AC nebo BD už nebude možné data z RAID pole obnovit. Čím více disků do RAID 1+0 zapojíte, tím bude rychlejší při zachování spolehlivosti.
RAID 5 (prokládání dat jedněmi samoopravnými kódy)
U všech předchozích RAID polí byla pro zálohu nutná dvojnásobná disková kapacita. To řeší RAID 5 s minimálně třemi členy, přičemž kapacitu o velikosti jednoho členu zabírají samoopravné kódy potřebné pro obnovu pole při poruše jednoho z disků. Data i s kódy jsou ukládána střídavě na všechny disky, takže lze využít paralelního, rychlejšího přístupu k datům (rychlejší sekvenční čtení), zápis je ale pomalejší, jelikož je nutný výpočet samoopravných kódů. Při poruše více než jednoho disku už data z pole obnovit nelze.
RAID 6 (prokládání dat dvěma samoopravnými kódy)
Stejný princip jako u RAID 5, je však nutný jeden disk navíc, pro další sadu samoopravných kódů. Pole je ale již odolné vůči výpadku dvou disků. Rychlost čtení je srovnatelná s RAID 5, ale zápis je pomalejší než u RAID 5, právě kvůli výpočtu dvou sad kódů.
Existují i další typy RAID polí, ale jsou již nestandardní nebo méně používané. Příkladem je RAID 3, RAID 4 nebo RAID 7 s ukládáním paritních dat na samostatný disk, který je tak nadměrně zatěžován a tím i opotřebován. Nebo další kombinace s osmi a více disky – RAID 50 (RAID 5+0), RAID 60 (RAID 6+0) a RAID 100 (RAID 10+0). Ty však mají uplatnění jen v serverech.








Nezapomeňte, že může dojít i ke kompletní havárii všech disků v poli např. kvůli přepětí v elektrické síti nebo vinou nekvalitního počítačového zdroje. Je tedy dobré myslet i na přepěťovou ochranu a nešetřit na napájecím zdroji.